1. Kontext fungování školy

Škola se vyznačuje četnými pozitivními rysy. V obecnější rovině je ZUŠ J. B. Foerstera Jičín typická:

  • aktivní kulturní participací žáků na kulturním životě města a regionu,
  • vysokou motivací a ochotou vedení školy k neustálému učení se,
    k rozvoji školy zaměřené na dítě, k systematické práci na změně myšlení personálu školy, o čemž svědčí i následující výrok ředitelky: „Všichni jsme tady pro děti –  i uklízečka a hospodářka.“
  • prací na vývoji charakteru evaluačních nástrojů a pozorností věnovanou (sebe)reflexi v pedagogické praxi,
  • respektem k povědomí o historii vedení školy,
  • vstřícností vedení i učitelů a úsilím ředitelky školy vytvářet zařízení vyznačující se „rodinnou“ atmosférou ve smyslu pocitu bezpečí a partnerských vztahů na škole,
  • příjemnou a tvůrčí atmosférou s partnerskými vztahy na škole mezi ředitelkou – pedagogy – dětmi – rodiči – partnery školy a dalším personálem školy.

Nevím, jak to říct, ale tady je takový kolegiální duch. Přijde mi, že učitelé a rodiče jsou na jedné lodi i s dětmi, že se tady pořád povídá. To je tady zvláštní a  hezký. Nevím, jak se to povedlo. Tak si myslím, že oni se můžou pořád zlepšovat.“

(rodič)

„Cíl, vize školy podle mě směřuje nejvíc k přátelské atmosféře, aby se tady člověk cítil dobře.“

„Hezká škola, já sem chodím na hodně kroužků – já si tady připadám jako doma.“

„Mně se to tady prostě líbí.“


(z výpovědí žáků)

V konkrétnější rovině dané výběrem oblasti příkladu inspirativní praxe, tj. v oblasti hodnocení obsahu vzdělávání a v sebehodnocení učitele je škola charakteristická následujícími pozitivními rysy:

a)   v oblasti hodnocení obsahu vzdělávání:

  • aktivní prací s tematickými plány, tj. s obsahem vzdělávání,
  • uplatňováním autoritativně delegativního stylu řízení školy (systém řízení školy viz příloha č. 1) se snahou o aplikaci teorií řízení školy i dalších teorií (včetně Bloomovy) za účelem zefektivnění práce se vzdělávacím obsahem a participační výukou,
  • existencí a vědomím dlouhodobé vize a práce s ní, prací na vzdělávacích strategiích;

b)   v sebehodnocení učitele:

  • snahou o budování týmu a péčí o lidské zdroje, vzdělávání učitelů a vedení školy; vědomou snahou o změnu myšlení pedagogického sboru,
  • rozvojem  školy v oblasti sebehodnocení ředitele, učitelů, žáků; zavedením dotazníku pro učitele zaměřeného na sebehodnocení s následným  pohovorem;  zavedením  seminářů – dílniček jako formy práce podporující vzájemné hodnocení a týmovou spolupráci,
  • aktivním využíváním pozitivní motivace učitelů; podporou učitelů formou oceňování při příležitosti Dne učitelů a využíváním tohoto ceňování jako nástroje evaluace i podpory pozitivního klimatu učitelském sboru.

Na škole usilují o komplexní rozvíjení a kultivování osobnosti a sebeúcty dítěte s důležitým cílem rozvíjet estetické vnímání i schopnosti sebeprezentace a rozvíjet sebeúctu v dané oblasti. V současné době škola nabízí čtyři umělecké  obory: obor taneční, výtvarný, hudební a  literárně dramatický. Škola je známa vynikajícími výsledky v oblasti výchovně vzdělávací činnosti, čilou kulturní participací na kulturním životě města Jičína, aktivní spoluprací s dalšími školami podobného zaměření, aktivním přístupem ke kurikulární reformě české školy (jedná se o pilotní školu) a budováním dobrého jména školy. Naznačené úsilí školy jako by reflektovalo motto školy vyjádřené slovy  J. A. Komenského: „Naši učitelé nesmějí být podobni sloupům u cest, jež pouze ukazují, kam jít, ale samy nejdou."

Zřizovatelem školy je Město Jičín. ZUŠ J. B. Foerstera (je po tomto skladateli pojmenována od roku 1942) se nachází v budově ze 17. století; umístění tak koresponduje s jejím uměleckým charakterem. Od roku 1993 je v čele školy ředitelka Bc. Jaroslava Komárková, DiS. Žáky školy jsou děti od 6 let, výjimečně i děti mladší, které bývají zařazovány do přípravné výchovy taneční, výtvarné nebo hudební. Starší žáci mohou být také přijímáni; po prokázání studijních předpokladů bývají zařazováni do vyšších ročníků. Jedná se o školu navštěvovanou v posledních letech v průměru 624 žáky/žákyněmi. Nejpočetnějším oborem je obor hudební. Další charakteristiku školy najdou zájemci v příloze č. 2 a na  stránkách www.zusjicin.cz.


Vize a zaměření školy

Aktuální vize a zaměření školy jsou vymezeny v Školním vzdělávacím programu HO-TO-VO (2010, s. 6): „Zaměření školy je dáno:

  • týmovou a systémovou spoluprací,
  • mezioborovou spoluprací,
  • souborovou a komorní hrou,
  • zaváděním inovativních metod do vzdělávacího procesu.

Vizí školy je:

  • kultivováním osobnosti dítěte napomáhat  prevenci nežádoucích jevů ve společnosti,
  • být pro své absolventy „odrazovým můstkem“ k celoživotnímu učení a vzdělávání se v oblasti umění,
  • být základnou pro úspěšné zájemce o studium na vyšších typech uměleckých a pedagogických škol,
  • být nositelem uměleckých tradic ve svém městě,
  • být pro laickou i odbornou veřejnost erudovaným pracovištěm v pedagogicko-umělecké oblasti.“

Ze srovnání dvou školních vzdělávacích programů (ŠVP 2008 a  ŠVP 2010, viz příloha č. 3) vyplývá určitý posun a vývoj. Některé změny se týkají nových cílů (například: „být nositelem uměleckých tradic ve svém městě“ abýt pro laickou i odbornou veřejnost erudovaným pracovištěm v pedagogicko umělecké oblasti“). Jiné změny se týkají spíše perspektivy, z níž jsou vize psány, resp. pohledu na dítě a na charakter působení na něho. Např. vize v podobě „vedení žáků k celoživotnímu učení a vzdělávání nejlépe osobním příkladem pedagoga“ a „vytváření podmínek pro žáky, kteří se připravují ke studiu na vyšších typech uměleckých a pedagogických škol zvýšenou hodinovou dotací poskytující základní podmínky pro zabezpečení přípravy“ (ŠVP, 2008) se po dvou letech usilovného hledání i autoevaluačních procesů  změnilo na:

  • „kultivováním osobnosti dítěte napomáhat prevenci nežádoucích jevů ve společnosti,
  • být pro své absolventy odrazovým můstkem k celoživotnímu učení a vzdělávání v oblasti umění,
  • být základnou pro úspěšné zájemce o studium na vyšších typech uměleckých a pedagogických škol.“ (ŠVP, 2010, s. 6)

Nejméně změn je patrno v zaměření: v obou verzích ŠVP zůstává „týmová spolupráce, mezioborová spolupráce  a souborová a komorní hra“. Přesto i v zaměření školy z roku 2010 je patrná větší konkrétnost, větší profilace (bez orchestrální hry ve verzi 2010), stručnější a výstižnější formulace apod.  Zcela nově je zde deklarováno „zavádění inovativních metod do vzdělávacího procesu“.

Srovnání dokumentů z roku 2008 a 2010 potvrzuje, že vedení školy se s vizemi a zaměřením školy učí aktivně pracovat – považuje je totiž za velmi důležitou součást řízení a rozvoje školy. Konkrétní pohled vedení na tuto oblast dokládají následující výpovědi:

„Vize = i nástroj sebeprezentace i image školy = nástroj působení na myšlení v regionu.“


„Vysoká vize  = prevence vyhoření.“


„Vize musí být dlouhodobá, pak teprve může být mise.

Vize je na nejmíň 5 i 10 let.“


„Na začátku je třeba představa…  stačí o tom začít uvažovat a už se to začíná

realizovat.“


„Chybějící vize může naopak souviset s ohrožením, zvyšovat ohrožení školy. Bez vizí ředitel jen hasí, hasí, není čas na budování gró.“


„Vize stmelují kolektiv.“


„Začít se musí asi od řešení klimatu sboru, pak může následovat to další.“


(vedení školy)

Do úvah o zaměření  a vizích směřování školy se vedení snaží zapojovat pedagogy, a to zejména prostřednictvím delegování pravomocí v oblastech plánování rozvoje školy. Za tím účelem ředitelka využívá oborových akcí, Školní umělecké rady, vedoucí oddělení apod.