Cesta ke kvalitě

Máte dotaz týkající se vlastního hodnocení, na který jste nenašli odpověď, kontaktujte nás na adrese cesta@nuvcz a my se vám pokusíme pomoci. (do předmětu napište Poradna autoevaluace)

Zajišťujeme bezpečné prostředí pro vás – dotazy nejsou jmenovitě uveřejňovány.

---

Slyšeli jsme, že proběhla novela školského zákona ve smyslu zrušení zprávy o vlastním hodnocení. Je to pravda?

Ano, dne 20. prosince byla novela č. 472/2011 Sb., kterou se mění zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon ve znění pozdějších předpisů, publikována ve Sbírce zákonů na http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=z&id=23650. Touto novelou byla z Vyhlášky č. 15/2005 Sb. vyňata část věnující se vlastnímu hodnocení školy. Školám však nadále zůstala povinnost realizovat vlastní hodnocení školy. Školy mají povinnost promítat výsledky vlastního hodnocení do výroční zprávy o činnosti školy. Nově školy nemusejí zpracovávat zprávu o vlastním hodnocení školy, která nyní nespadá do povinné dokumentace školy dle § 28. Tím pádem není ani závazné strukturu zprávy projednávat se školskou radou. Účinnost novely je od 1. ledna 2012.

Můžete nám objasnit, zda máme vlastní hodnocení zpracovávat každoročně, když výsledky vlastního hodnocení podle novely zákona č. 561/2005 Sb. máme promítat do výroční zprávy?

Vzhledem k tomu, že není zpráva o vlastním hodnocení školy povinnou dokumentací školy (vyjmutí písm. e), § 28 zákona č. 561/2004 Sb.), není třeba při zpracování výroční zprávy o činnosti školy vycházet z nějakého formalizovaného dokumentu, jakým byla zpráva o vlastním hodnocení školy. Škola má však povinnost vlastní hodnocení provádět a ve svých tvrzeních ve výroční zprávě o činnosti školy vycházet ze zjištění vlastního hodnocení školy a být případně schopna svoje tvrzení doložit České školní inspekci. Znamená to tedy, že jestliže škola v daném roce uskuteční např. šetření na klima školy a vedení školy se o tomto bude chtít ve výroční zprávě zmínit, výsledky tohoto šetření by měly korespondovat se zněním výroční zprávy.

Musí škola provádět autoevaluaci ve všech uvedených oblastech, nebo si může vybrat jen některé z nich a zaměřit se jen na ně?

Podle současné legislativní změny nejsou bližší parametry (struktura, obsah, termíny) autoevaluace stanoveny. Je tedy na škole samé, jakým způsobem se vlastního hodnocení chopí.

Doporučujeme, aby si školy zvolily oblasti, kterým budou věnovat větší pozornost, např. z důvodu nutnosti zlepšení, a ty budou hodnotit v kratších časových úsecích. Školy si samy zvolí, které oblasti budou vyhodnocovat například každoročně a které vyhodnotí pouze jedenkrát za delší časové období, sledování všech oblastí by však mělo probíhat kontinuálně. Do výroční zprávy pak školy každoročně promítnou výsledky, které uskutečnily v daném školním roce.

Pokládáme za vhodné, aby škola prohlubovala sledování v jednotlivých oblastech postupně a měla v dlouhodobějším horizontu promyšlen systém (kdy a v jaké periodicitě se detailněji věnovat jednotlivým oblastem).

 

Je možné využít nějakou šablonu, příručku nebo dotazník, který bude pro provádění vlastního hodnocení správný?

Takovýto univerzální produkt, který by vyhovoval všem školám, není a neměl by být k dispozici a doufáme, že ani žádná ze společností na českém trhu nebude vydávat „svůj produkt“ za jediný správný nástroj vlastního hodnocení a univerzální pro všechny školy.

Z materiálů, které se autoevaluace týkají, vyplývá, že vlastní hodnocení je systematický, pravidelný a strukturovaný proces, ve kterém škola sama zjišťuje a vyhodnocuje údaje o hlavních oblastech své činnosti. Vzhledem k tomu, že vlastní hodnocení vychází z vnitřních potřeb školy a je důležité pro sebereflexi školy ve snaze o změnu a dosažení vyšší kvality vzdělávání ve škole, není účelné k „vydávat“ nějaký univerzální nástroj, např. nějaký dotazník, který by školy pouze formálně vyplnily.

Domníváme se, že ve snaze o vyšší kvalitu školy, je účinnější, když si škola sama vybere (nebo i vytvoří) nástroj, který koresponduje s jejím školním vzdělávacím programem a bude sama přemýšlet o oblastech a kritériích, které bude monitorovat, vyhodnocovat a podle kterých bude dělat závěry a volit strategii ke zlepšení. S tím není v rozporu, když si škola na základě vlastního uvážení vybere z vnějšku nabízený nástroj, který koresponduje s jejími prioritami.

Jedním z cílů našeho projektu bylo poskytnout školám k dispozici 30 standardizovaných evaluačních nástrojů, které jsou zveřejněny na portále evaluačních nástrojů na RVP.CZ. Zároveň jsme realizovali workshopy, na nichž se zástupci škol učili s těmito nástroji zacházet, interpretovat zjištění, stanovovat strategie zlepšení.

 

Nejmenovaná společnost nám nabízí produkty k vlastnímu hodnocení, ve smyslu, že to za nás udělá. Je to pak ještě vlastní hodnocení?

 

Z odborného hlediska vyplývá, že vlastní hodnocení školy nemůže za školu vykonat žádný externí subjekt. V praxi jsme se však setkali s tzv. „autoevaluací na zakázku“.

 

S takovýmto způsobem provádění vlastního hodnocení nelze souhlasit, neboť se jedná o nepochopení základní myšlenky vlastního hodnocení. Výsledkem takového způsobu provádění „vlastního hodnocení“ pak je, že evaluační procesy ve vnitřním prostředí škol de facto neprobíhají a pokud ano, tak nejsou využívány pro rozvoj školy, ale pro pouhé vykazování splněných povinností!

 

Nejdůležitějším momentem v procesu autoevaluace je vnitřní přerod organizace v učící se organizaci, ve které jsou průběžně uplatňovány prvky systematické a systémové reflexe činnosti tak, aby byl maximálně podpořen učící se proces žáků a i celé školy, čímž je posilována její role v učící se společnosti.

 

Externí subjekt může například zajistit monitoring kvality v různých oblastech anebo poskytnout škole podporu ve smyslu poradenství, vzdělávacích aktivit, přípravě vhodných evaluačních nástrojů, tak jak to činí i projekt Cesta ke kvalitě.

 

Podstatné je, aby si každá škola uvědomila, za jakým účelem dané služby využívá, jak souvisí s jejími prioritami, jak s poskytnutými informacemi nakládat a tedy jak jí daná zjištění pomohou zvyšovat kvalitu do budoucna.

 

Musí provádět vlastní hodnocení školské zařízení?

Ne, dle § 12 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon je povinnost zpracovávat vlastní hodnocení uložena pouze škole nikoliv školskému zařízení.

Komu budou určeny informace z vlastního hodnocení školy? Je třeba, aby byly určeny pro vlastní potřebu školy, ne pro zveřejňování. Nebude je po škole někdo vyžadovat?

Výsledky vlastního hodnocení jsou důležité pro školu samou. Svá zjištění škola analyzuje a stanovuje strategii zlepšení. Současně je škola povinna skládat účty ze své činnosti.

Ředitel školy podle § 10 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon zpracovává každoročně výroční zprávu o činnosti školy za školní rok. Výroční zpráva školy je veřejně přístupná.

Vzhledem k tomu, že § 12 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon hodnocení školy a školského zařízení může provádět také jejich zřizovatel, je nastavení pravidel mezi autoevaluací (vlastním hodnocení) a externím evaluací (hodnocením školy Českou školní inspekcí nebo zřizovatelem) jedním z významných úkolů, jehož řešení ovlivní evaluační prostředí v České republice. Tímto úkolem se taktéž zabýval projekt Cesta ke kvalitě. Bylo vytvořeno Doporučení pro zřizovatele k hodnocení škol, které je k dispozici na webových stránkách projektu.

 

V každém hodnocení je skryto srovnávání. Jak se školy mohou srovnávat mezi sebou prostřednictvím vlastního hodnocení?

Cílem vlastního hodnocení není srovnávání škol. Škola si však na základě svého uvážení může vybrat některou oblast, v rámci které by chtěla vědět, jak si stojí v porovnání s jinými jí vybranými školami. Toto porovnávání, které je řízeno školou samotnou, se nazývá benchmarking. Informace, které škola takto získává, mají pro školu samotnou o něco vyšší informační hodnotu. Z hlediska procesu autoevaluace se ale v zásadě jedná o část monitoringovou (tedy zjišťování stavu), po které musí následovat vlastní vyhodnocení získaných výsledků a stanovení priorit pro další období.

Řada evaluačních nástrojů projektu Cesta ke kvalitě obsahuje informace o tom, jakých výsledků dosáhl vzorek jiných škol. Tyto informace umožňují škole vlastní a bezpečné srovnání.

 

Z dotazů rodičů: Obracím se na Vás s prosbou o zodpovězení následujících dotazů.Je možné využít některý z Vašich dotazníků pro zjištění vztahu dětí ke škole a k třídnímu učiteli?  Mohu jako rodič iniciovat vyplnění takového dotazníku?

Pro řešení tohoto problému je možné několik nástrojů. Resp., kdyby Vaše dítě chodilo na druhý stupeň ZŠ, bylo by jich více, protože dotazníky pro děti jsou vytvářeny až od 5. ročníku (např. Klima školní třídy, Interakce učitele a žáků – asi nejvíce vhodné pro daný problém, Anketa pro žáky, Postoje žáků ke škole).

Adresně pro Váš problém bych doporučil dva evaluační nástroje: 1) Společenství prvního stupně. Dotazník pro žáky formou počítačové hry. 2) Anketa pro rodiče. U této ankety si škola sama volí otázky, které z velké nabídky rodičům položí. Bylo by vhodné zkusit se s vedením školy domluvit na tom, abyste (zástupce rodičů) mohli vybrat ty otázky, které na Vaší škole pokládáte za klíčové. Pak by bylo také dobré podpořit mezi rodiči vyplnění této ankety (vyplňuje se elektronicky, škole je automaticky generována zpráva s výsledky).

Vzhledem k tomu, že jste se na nás obrátila, tak předpokládám, že znáte webové stránky projektu, kde jsou podrobnější informace o evaluačních nástrojích http://archiv-nuv.npi.cz/ae/harmonogram-zverejnovani-a-detailnejsi-popis-evaluacnich?highlightWords=ov%C4%9B%C5%99en. O jejich užití ale musí rozhodnout ředitel školy.

Na dotaz, jak iniciovat využití dotazníků na škole bych zkusil si na dané téma pohovořit s někým z vedení školy (ředitelem, zástupcem ředitele). Možná, že už z tohoto rozhovoru by mohla vyplynout dohoda na řešení, nebo alespoň plán vedoucí k řešení, a nebylo by potřeba užívat žádného evaluačního nástroje. Nebo postoj vedení školy může být ve smyslu „to si myslíte jenom Vy, ostatní rodiče ani jiné děti nemají tento problém“, pak je otázka, zda by zástupce vedení uvítal rozhovor s více rodiči (což však nepředpokládám, dle mého názoru je méně vhodné z důvodu možné eskalace problému), nebo nabídnout k využití některý z nástrojů našeho projektu Cesta ke kvalitě, který by mohl přinést konkrétnější informace ve smyslu „tento problém vnímá více rodičů a hodně dětí“ a tedy je to problém k řešení. Možná, že i vedení školy potřebuje tyto „důkazy“, aby řešení mohlo aktivně hledat.

Nevíte-li si při tvorbě vlastního hodnocení školy rady a máte dotaz, na který jste nenašli odpověď, kontaktujte nás na adrese cesta@nuvcz a my se vám pokusíme pomoci. Call centrum pro problematiku autoevaluace, tel.: 274 022 416