Když v roce 2003 byla do funkce jmenována stávající ředitelka, přebírala pedagogický sbor, jehož podstatnou část tvořili učitelé důchodového věku a mladí učitelé bez patřičného vzdělání. Její prioritou proto bylo, aby sbor byl kvalifikovaný a mladší. V tu dobu si také potřebovala zmapovat silné a slabé stránky své školy, a tak použila tehdy ještě ne příliš známou SWOT analýzu.
Tu opakovala i ve školním roce 2004/2005 a 2005/2006 a 2008/2009.
Příloha č. 5: Vyhodnocení SWOT analýzy z roku 2004/2005
Přestože je na první pohled patrné, že převažují silné stránky nad slabými, a že se tak podařilo paní ředitelce splnit nejdůležitější cíl při jejím nástupu do funkce, slabé stránky v oblasti Lidský potenciál tolik příjemný nebyl. Vedení školy se proto rozhodlo poslat 15 pedagogických pracovníků na kurz Prevence stresu a pracovního vyhoření pro učitele, který se konal v listopadu 2006.
Jako silnou stránku učitelé hodnotili možnost vzájemných hospitací.
Při rozhovorech jak s vedením školy, tak s učiteli všichni kladně hodnotili vzájemné hospitace a následné konzultace. „Vzájemné hospitace jsou pro mě velmi cenné. Panuje mezi námi důvěra. Hospitace bereme jako zdroj inspirace, ale i to, že si o odučených hodinách můžeme s někým popovídat, popřípadě konstruktivně vyhodnotit nezdary,“ uvádí učitelka 1. stupně. „Máme i učitelská portfolia, která slouží jako zdroj inspirace.“
Příloha č. 20: Vzájemné konzultace pedagogických pracovníků
Po celou dobu se škola potýká s nezájmem ze strany rodičů, zlepšení v této oblasti bylo cílem pro další období, zároveň šlo o rozvíjení spolupráce s externími partnery.
Příloha č. 21: Citace z Vlastního hodnocení 2007
Vlastní hodnocení školy dle vyhlášky č. 15/2005 Sb. podle vlastních slov ředitelky školy nám zpočátku přidělalo spíše starosti. Škola se potýká s různými problémy jako jiné školy zejména při získávání financí (stavební úpravy, vnitřní vybavení, nedostatek žáků), a tak vytváření vlastního hodnocení „nařízeného shora“ škola považovala za další přísun práce. Ale jak sama paní ředitelka říká: „Když už něco musím, snažím se, aby mi to k něčemu bylo.“
V říjnu 2007 si škola objednala u externího partnera evaluační šetření Barvy života mapující efektivitu učení, atmosféru vztahů a ohrožení rizikovými jevy.
Výsledky ukázaly, že se škola nevymyká běžné normě České republiky pro 2. stupeň ZŠ; i zde se však ukázala jako slabší stránka ohrožení rizikovými jevy. Podle slov ředitelky však od tohoto šetření, za které škola zaplatila značnou částku, čekali mnohem více.
Vedení školy si však uvědomilo a na různých seminářích zjistilo, že je potřeba vytvořit vlastní dotazníky, které by zmapovaly více věcí, na které by se posléze mohli zaměřit a které by mohli ve škole zlepšovat.
„Vytvořit takové dotazníky však pro nás nebylo vůbec jednoduché. Nevěděli jsme, jak na to,“ svěřují se paní ředitelka se svou zástupkyní. „Veškeré potřebné materiály jsme vytvářely ve trojici ředitelka – zástupkyně – výchovná poradkyně. Dotazníky vytvářely podle dostupných zdrojů (internetu, časopisů, školení, nejvíce však podle sborníku příspěvků z Metodického portálu www.rvp.cz Autoevaluace), které byly upraveny pro vnitřní potřeby školy.
Dotazníky byly připraveny nejen pro pedagogické pracovníky a vedení školy, ale také pro předsedy předmětových komisí, metodika prevence, výchovného poradce, metodika ICT, metodika EVVO (Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta), žáky a rodiče a provozní pracovníky.
„Pedagogičtí a provozní zaměstnanci své dotazníky vyplňovali při poradě,“ uvádí paní ředitelka, „někteří v této aktivitě neshledávali žádný smysl, a proto jsem si netroufla dát dotazník vyplnit dobrovolně.“
Hovoří o tom i samotní učitelé. Při rozhovorech bylo zajímavé, že někteří učitelé nespatřovali v autoevaluačních dotaznících žádný smysl, jiní jako např. jedna paní učitelka z 2. stupně říkají: „Vytvářet a vyplňovat dotazníky je podle mě smysluplné. Podle mého názoru je vždy co zlepšovat a na co se zaměřit.“
Příloha č. 6: Vlastní hodnocení školy / List pro sebehodnocení učitelů
Příloha č. 22: List pro metodika prevence
Takové znění mají i ostatní listy – výchovného poradce, metodika ICT, metodika EVVO, předsedů předmětových komisí, vychovatelky školní družiny.
Příloha č. 23: Odpovědi metodika prevence
Po vyplnění těchto listů následuje rozhovor mezi vedením školy a hodnotitelem, kde společně procházejí jednotlivé body a následně nad nimi diskutují.
Žákovské dotazníky vyplňovali pouze žáci 2. stupně v rámci hodin občanské výchovy. Bylo však potřeba o tom s nimi diskutovat, vysvětlovat jim formulace, které pro ně byly nesrozumitelné. Avšak výsledek byl pro učitele příjemným překvapením. Většina žáků se ve škole cítí dobře, svých učitelů si váží.
Příloha č. 7: List hodnocení žáků
Rodičovské dotazníky, jak to bývá ve většině škol, se nevrátily všechny, ale jak ředitelka připouští: „Pro rodiče ze slabších sociálních vrstev mohl být dotazník nesrozumitelný a zřejmě nemuseli pochopit, co se po nich žádá. Pro příští období se proto škola pokusí rodičovské dotazníky zformulovat jednodušeji a jednoznačněji, aby rodiče ze slabších sociálních vrstev měli možnost otázkám porozumět.“
Příloha č. 8: Dotazník pro rodiče
S výsledky jednotlivých dotazníků jsou následně všichni zaměstnanci školy seznámeni, společně je vše náležitě prodiskutováno a jsou navrhnuty kroky pro další zlepšování.
Vedení školy klade velký důraz na sebehodnocení učitelů, které probíhá každý půlrok. Všichni učitelé sepíší veškeré aktivity a nadstandardní výkony, které odevzdají ředitelce, a následně nad nimi spolu se zástupkyní ŘŠ diskutují. Zpočátku se mezi učiteli objevovala vůči tomuto požadavku vedení nevole, neboť většina z nich byla přesvědčena, že vedení by o těchto krocích svých podřízených mělo vědět, ale postupně si na tuto formu zvykli, a všechny strany považují za velice přínosné rozhovory, na základě kterých bývají vypláceny pololetní odměny. „Nejdříve mi to připadalo nestandardní sepisovat „zásluhy“. Ale poté, co jsem absolvovala rozhovor s ředitelkou, jsem byla mile překvapena, že ona přesně ví, za co mě hodnotí a proč. Na svém seznamu měla ještě více věcí než já, což mě nesmírně potěšilo!“ dodává učitelka z 2. stupně.
Zpočátku toto sepisování byla jen „vlastní tvorba“ učitelů a mnozí z nich si nevěděli rady, co mají psát. „Stále ještě nejsme zvyklí umět prodat to, co umíme, co děláme dobře. Proto jsme se se zástupkyní rozhodly, že vytvoříme formulář, který by jim tyto nesnáze ulehčil,“ uvádí paní ředitelka.
Příloha č. 9: Formulář pedagogického pracovníka
Tento formulář učitelé školy vyplňují na konci školního roku, následuje individuální rozhovor s vedením. Paní ředitelka je ráda, že se učitelé naučili stanovovat a následně i vyhodnocovat své cíle, že o nich spolu mohou diskutovat. Své poznámky si vedení doplní před rozhovorem.