Evaluační činnost školy spadá do začátků formulování cílů daltonu, tzn. asi do roku 1998. Jak uvádí ředitel se zástupkyní, bylo nutné se často setkávat a diskutovat s učiteli – co jim dalton přináší, zda jej vůbec chtějí dělat atd. Diskuse probíhaly v tzv. metodických setkáních zvlášť pro 1. a 2. stupeň, ale i na pedagogických radách společných pro všechny učitele. Snahou bylo postupně stírat rozdíly mezi oběma stupni a dosáhnout spolupráce mezi všemi učiteli. V současné době lze říci, že bylo tohoto cíle dosaženo. To dokládá také funkce zástupkyně, která má na starosti první i druhý stupeň základní školy (k tomuto sloučení funkcí původně dvou zástupců došlo v roce 2006).
Veškeré evaluační aktivity by se daly shrnout do činností, jakými byly diskuse a semináře (workshopy) prováděné přímo na škole. Mezi první aktivity patřilo například propojení výuky na 1. a 2. stupni, učitelé 1. stupně začali vyučovat na stupni druhém a opačně. Pedagogové tak mimo jiné mohli lépe poznat vývojová specifika dětí jednotlivých stupňů.
V této době se také začala rozvíjet spolupráce s nizozemskými daltonskými školami a panem Roelem Röhnerem, ten se postupně stal tzv. kritickým přítelem. Zpočátku připravoval semináře pro učitele a často se ptal ředitele na věci, na které ten neuměl odpovědět, čímž ho nepřímo nutil diskutovat s učiteli, více se nad některými věcmi zamýšlet a hledat tak odpovědi. Postupně p. Röhner kriticky upozorňoval na některé oblasti v práci učitelů, které shledával ne zcela kvalitní, což také vedlo ke zjišťování skutečností a jevů souvisejících s prací učitelů a jejich vzděláváním. Šlo např. o upozornění na nízkou „vizualizaci“ procesu i výsledků vzdělávání. Na základě tohoto upozornění se začalo upravovat prostředí tříd tak, aby žáci měli více dostupného materiálu, založila se portfolia žáků i učitelů, zřídili se tzv. zpětnovazební tabule atd. Ředitel školy také vzpomínal na bagatelizování nových metod a přístupů ve vzdělávání učiteli výroky učitelů „To už přece děláme“, které bylo nutné řešit dalším vzděláváním apod.
P. Röhner se o zkvalitňování školy a jejích posunech vyjádřil při jednom z rozhovorů: „Ve škole se podařilo dosáhnout velmi rychle standardu holandských škol, ale v oblasti práce s portfoliem se škola teprve přibližuje.“
Ředitel školy k tomu dodává: „Ne všem učitelům byl dalton po chuti. Ti starší už neměli chuť měnit něco na svých zvyklostech a přístupech. Ale měli jsme štěstí v neštěstí, že s úbytkem dětí jsme se mohli s těmito učiteli rozloučit. A pak jsme měli štěstí, že přicházeli mladí, komunikativní a akční lidé, takže pak už to šlo mnohem rychleji.“ Postupně se kolektiv obměnil, zůstali učitelé, kteří byli práci podle daltonského plánu nakloněni a byli doplněni o mladé, aktivní a nadšené lidi.
Ředitel využíval časté zahraniční výjezdy k tzv. stínování svých kolegů, aby porovnal způsoby práce managementu školy a využil je k inspiraci k modernímu a efektivnímu řízení vlastní školy. Vedení školy (ředitel i jeho zástupkyně) se intenzivně vzdělávali a současně tak navazovali spolupráci s odborníky, jakými byl prof. Pol z filozofické fakulty MU v Brně a prof. Rýdl z pedagogické fakulty v Pardubicích. Této spolupráce využívali jako zdroje informací, ale také jako zpětné vazby pro svou práci. Po semináři vedeném prof. Polem zaměřeném na autoevaluaci školy v roce 2003 vypracoval ředitel školy „manuál interní evaluace“ (příloha č. 1), který ve škole využívají dodnes.
S povinností provádět vlastní hodnocení školy (rok 2005) se diskuse a semináře rozšířily o využívání dotazníků. Šlo např. o dotazník mapující názory učitelů v mateřské i základní škole na organizaci daltonské výuky (viz příloha č. 2) použitý v roce 2007. Dotazník zpracovali, stejně jako další, ředitel školy se zástupkyní. Účelem bylo zjistit názory učitelů na zavádění prvků daltonu do vzdělávání. Druhý z dotazníků použitý v roce 2008 vycházel z knihy Ať žije škola, kterou do českého jazyka přeložili ředitel školy společně se zástupkyní. Dotazník sestával ze 4 částí: obecné, zbývající tři se týkaly tří principů daltonu – zodpovědnosti, samostatnosti a spolupráce. Zmíněné oblasti byly hodnoceny škálou od 1 do 5 (stejně jako při známkování). Z výsledků dotazníku vyplynula dvě pozitivní zjištění – učitelé pochopili, že:
- dalton je o organizaci vzdělávání, která vede k přesunu zodpovědnosti za vzdělávání na žáky,
- vytváření materiálů není zátěží, ale naopak pomocí při vzdělávání.
Méně pozitivním zjištěním bylo, že přetrvává stereotyp spojený s představou, že je potřeba pracovat při výuce s učebnicí. Bylo nutné začít cíleně pracovat s myšlenkou využívání více zdrojů při přípravě výuky. Výsledky dotazníku se poté promítly do programu pedagogické rady, kde se o některých problémech diskutovalo a hledala se jejich řešení. Jedním z nich bylo např. zakoupení encyklopedií do jednotlivých tříd.
Ve výroční zprávě školy z roku 2008 (školní rok 2007/2008) je možné se dočíst o pozitivech a posunech, kterými škola prošla (stabilizace pedagogického sboru, zkvalitnění projektového vyučování a výuky anglického jazyka atd.). Ve zprávě nenajdeme žádná negativní zjištění. Výroční zpráva za šk. rok 2008/2009 je podrobnější. K dalším pozitivům přibyla spolupráce se zahraničními partnery, s rodiči, objevuje se výčet DVPP učitelů (viz tabulka č. 2). V závěru jsou identifikovány problémy v oblasti prevence patologických projevů. Jiné problémy se neobjevují.
Tabulka č. 2 DVPP ve šk. roce 2008/2009
Typ kurzu |
Počet zúčastněných pracovníků |
Pedagogika, psychologie |
2 |
Cizí jazyky |
11 |
Umění, estetika |
1 |
Speciální pedagogika, SVPU |
2 |
Informatika, PC, SIPVZ |
1 |
Společenské vědy |
2 |
Legislativa, řízení, ekonomie |
1 |
Sport, TV, turistika |
2 |
Výchovné poradenství, prevence soc.pat. jevů |
2 |
Alternativní pedagogika |
– |
Přírodní vědy |
1 |
Technické vědy |
– |
Český jazyk a literatura |
2 |
Zdravotnictví, BOZP, PO |
1 |
Jiné – dalton |
22 |
Celkem |
50 |
V roce 2009 využilo vedení školy dotazník mapující motivaci zaměstnanců (příloha č. 3). Tento dotazník získal ředitel školy od kolegy z partnerské školy. Zajímalo jej, jaké výsledky přinese dotazník v „jeho“ škole. Zjištění byla nad očekávání pozitivní. Ředitel se vyjádřil, že „výsledky byly až podezřele dobré…“.
Vlastní hodnocení si škola provádí každý rok. Zprávu z vlastního hodnocení zpracovává společně ředitel školy se svojí zástupkyní. Při zpracování vycházejí ze všech možných dostupných zdrojů. Podle slov ředitele jsou jimi „poslední evaluační zpráva, hodnocení ČŠI, informace od učitelů…“. Vnější hodnocení považuje ředitel za přirozenou součást vlastního hodnocení. Hodnocení ČŠI, rodičů a návštěvníků školy vnímá jako zpětnou vazbu pro práci školy. Zpráva je proto často proložena výroky těchto vnějších hodnotitelů. Po zpracování je zpráva předložena Radě školy a následně zveřejněna na dostupných místech pro učitele, webových stránkách školy apod.
Zpráva z roku 2009 (vycházející z vyhlášky č. 15/2005 Sb.) na 10 stranách strukturovaně přibližuje výsledky v různých oblastech vzdělávání a práce školy. Z hlediska personálního obsazení se škola hodnotí následovně: „Období 2006-2008 bylo významné zejména pro finální dotvoření kolektivu. V tomto období obohatilo školu o nové přístupy do školy více než 10 mladých pedagogů ve věku do 30 let. Kolektiv je nyní vyváženou mozaikou mladých lidí plných entuziasmu a kolegů, kteří i přes své delší působení ve školství mají radost z práce, přináší nové nápady a tvoří s mladými ideální tým. Ve škole vládne tvůrčí atmosféra, pozitivní naladění a optimismus.
Celkově lze hodnotit kolektiv kolegů jako dynamický, schopný, přístupný k dalšímu vzdělávání a přejímání zodpovědnost. To je největší předností školy.
Spolupráce mezi učiteli a vedením školy je na výborné úrovni, je neformální, přátelská, efektivní. V porovnání s dřívějším obdobím jsou pedagogické rady mnohem živější, otevřenější a dokonce i veselejší. Společně dokážeme pracovat velmi efektivně, přestože máme jisté rezervy v „dotahování“ projektů a plnění úkolů, které vedení školy limituje časově.“
Oblast metodické podpory kvality výuky a systému vedení pedagogických pracovníků škola ve zprávě hodnotí jako velmi dobrou také díky využívání materiálů z partnerských českých i zahraničních škol. Ředitel a jeho zástupkyně se podíleli na překladech tří daltonských učebnic do češtiny: Ať žije škola, Daltonské vyučování a Hallo Dalton. Podporováno je také pravidelné vzdělávání učitelů na základě jejich vlastního výběru akcí. Za nejefektivnější nástroj přispívající k vysoké lidské i profesionální úrovni vztahů mezi učiteli jsou považovány neformální konzultace především s mladšími kolegyněmi „na pohovce“ u paní zástupkyně. K podpoře profesního růstu přispívají také časté návštěvy uznávaných holandských odborníků na daltonské vyučování Roela Röhnera a Hanse Wenkeho, kteří pořádají „školení přímo v terénu“, tzn. ve škole.
Jakým způsobem je podporován profesní růst učitelů a jak ovlivňuje kvalitu výsledků vzdělávání lze vyčíst z další části zprávy o vlastním hodnocení školy věnované této problematice: „Moderní demokratický styl vedení pedagogického sboru vyžaduje pravidelnou a systematickou práci s pedagogy a zejména s mladými nadšenými učitelkami. Naplňování tohoto trendu se zdá být jednou z nejsilnějších stránek školy. Motivovaní pedagogové mohou udržet a případně zlepšit vysoký standard školy. Snahou našeho sboru je i moderní způsob hodnocení žáků, který je zakotvený v ŠVP. Přihlížíme k odlišnému pracovnímu tempu žáků a osobnímu maximu (viz způsob hodnocení a respektování osobního maxima) a tím se je snažíme motivovat k další práci. Tito žáci sice ve srovnání se standarty nastavenými v obecných testech například od společnosti SCIO nevykazují nadstandardní výsledky, někteří ani standardní výkony, ale cítí se ve škole spokojeni a jejich rodiče si váží našeho přístupu (viz Škola pro všechny).
Během hodnoceného období proběhlo testování TIMISS20 zaměřené na matematické a přírodovědné vzdělání. Hodnocení bylo mírně nadprůměrné.“
V závěru zprávy škola vyhodnocuje svoje silné stránky, ke kterým patří schopnost komunikovat s okolím, dynamický učitelský sbor, spolehlivost ekonomky školy a kvalitní školní stravování. Za slabou stránku škola označila stav budovy. Velkou příležitost spatřuje v rozšíření spolupráce se školou Pavlovská.