2. Představení školy

obr1.jpg

  

Základní informace o škole

 

Druh školy:

Jméno právnické osoby:

Identifikátor zařízení:

Právní forma:

Zřizovatel školy:

Datum zřízení (založení) školy:

Datum zařazení do sítě:

Střední škola

Střední průmyslová škola strojnická Vsetín

600 018 245

příspěvková organizace

Zlínský kraj

1. září 1932

12. září 2001

    

Organizace vykonává činnosti těchto škol a školských zařízení :

1. Střední průmyslová škola strojnická – kapacita:

2. Domov mládeže – kapacita

3. Školní jídelna – kapacita

600 žáků

110 lůžek

550 stravovaných

  

Počty žáků a pedagogů

Období

Počet tříd

Počet žáků

Přepočtený počet ped. pracovníků

Počet žáků na přepočteného ped. pracovníka

k 30. 9. 2009

18

449

34,6

12,97

k 30. 9. 2010

14

377

30,1

12,52

k 30. 9. 2011

12

317

29,8

10,60

  

Počty žáků v jednotlivých studijních oborech k 30. 9. 2009

Kód oboru

Název oboru

Žáci celkem

Poznámka

23-41-M/01

Strojírenství

90

dle školního vzdělávacího programu

23-41-M/001

Strojírenství

242

„dobíhající vzdělávací program“

23-41-M/001

Strojírenství

7

zkrácená forma dvouletého studia

78-42 M/01

Technické lyceum

15

dle školního vzdělávacího programu

78-42 M/001

Technické lyceum

95

„dobíhající vzdělávací program“

Celkem 449

V uvedeném roce 2009/2010 škola už potřetí neotevřela z důvodu nedostatku zájmu uchazečů čtyřletý obor 23-41-M/01 Strojírenství se zaměřením na ekonomiku a řízení jakosti.

Od školního roku 2009/2010 škola sleduje pokles zájmu o studijní obor  78-42-M/01 Technické lyceum. Vedení školy si vysvětluje tento pokles zájmu obavou žáků související se zavedením druhého povinného cizího jazyka do vzdělávání. Tato skutečnost zřejmě velmi významně ovlivnila  rozhodování absolventů základní školy při volbě profesní dráhy.

  

Studijní nabídka školy

Základní informace z historie školy jsou obsaženy v Příloze č. 3.

V současné době škola nabízí žákům dva studijní obory:

  

23 – 41 – M/01 Strojírenství

Název školního vzdělávacího programu:

Dosažený stupeň vzdělání:

Délka a forma studia:

Datum platnosti:

Strojírenství se zaměřením na výpočetní techniku

Střední vzdělání s maturitní zkouškou

4 roky, denní studium

od 1. 9. 2009

   

78 – 42 – M/01 Technické lyceum                                                                                                                            

Název školního vzdělávacího programu:

Dosažený stupeň vzdělání:

Délka a forma studia:

Datum platnosti:

Technické lyceum se zaměřením na strojírenství a elektrotechniku

Střední vzdělání s maturitní zkouškou

4 roky, denní studium

od 1. 9. 2009

                                                                                                                                   

Pro absolventy střední školy s maturitou škola nabízí dvouletý studijní obor

23 – 41 – M/01 Strojírenství

Název školního vzdělávacího programu:

Způsob ukončení:

Délka a forma studia:

Strojírenství se zaměřením na výpočetní techniku

maturitní zkouška z odborných předmětů

2 roky, denní studium

2 roky, dálkové studium formou konzultací

Podmínkou studia je opis maturitního vysvědčení. Studijní obor je určen pro přípravu středoškolsky vzdělaných odborníků v oblasti strojírenství.

 

Ještě ve školním roce 2009/2010 bylo ve škole realizováno i bakalářské studium ve studijním oboru Technologická zařízení studijním programu Procesní inženýrství pro všechny tři ročníky (1. ročník 11 studentů, 2. ročník 14 studentů a 3. ročník 11 studentů). Škola fungovala jako detašované pracoviště Univerzity Tomáše Bati Zlín. V současné době není toto studium ve škole otevřeno.

  

Ve školním roce 2010/2011 bylo ukončeno studium Univerzity třetího věku, které nabízelo vzdělávací aktivity občanům, kteří dovršili důchodový věk. Jednalo se o čtyřsemestrální  studium pod názvem Cyklus SPŠS Vsetín, které zahrnovalo tyto oblasti: 1. semestr Základy práce na počítači, 2. semestr Internet v praxi, počítačová grafika, 3. semestr Člověk ve vztazích a 4. semestr Možnosti péče při nejčastějších zdravotních komplikacích. Program byl vytvořen na základě požadavků zájemců o toto vzdělávání.

 

Postavení SPŠS mezi školami podobného zaměření v rámci Zlínského kraje

Střední průmyslová škola strojnická Vsetín patří mezi střední školy, které studentům nabízí vzdělání strojírenského zaměření. Kromě ní dále nabízí ve Zlínském kraji podobný typ vzdělání Střední průmyslová škola Zlín, Střední průmyslová škola Uherské Hradiště, Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Uherský Brod.

 

Studium oboru Technické lyceum je na území Zlínského kraje realizováno ještě ve Střední průmyslové škole Otrokovice, avšak tato škola nebude ve šk. roce 2011/12 tento obor studia otevírat.

  

Střední průmyslová škola Zlín (www.spszl.cz)

  

Studijní obor 23 – 41 – M/01 Strojírenství

Název školního vzdělávacího programu

Dosažený stupeň vzdělání:

Délka a forma studia:

Datum platnosti:

Počítačová grafika

Střední vzdělání s maturitní zkouškou

4 roky, denní studium

od 1. 9. 2009

:  

Studijní obor 78 – 42 – M/01 Technické lyceum

Dosažený stupeň vzdělání:

Délka a forma studia:

Datum platnosti:

Střední vzdělání s maturitní zkouškou

4 roky, denní studium

od 1. 9. 2009

  

Střední škola průmyslová, hotelová a zdravotnícká Uherské Hradiště (http://www.ssphz-uh.cz/)

  

Studijní obor 23 – 41 – M/01 Strojírenství

Název školního vzdělávacího programu:

Dosažený stupeň vzdělání:

Délka a forma studia:

Datum platnosti:

Počítačová podpora konstrukce a výroby

Střední vzdělání s maturitní zkouškou

4 roky, denní studium

od 1. 9. 2009

  

Studijní obor 78 – 42 – M/01 Technické lyceum

Dosažený stupeň vzdělání:

Délka a forma studia:

Datum platnosti:

Střední vzdělání s maturitní zkouškou

4 roky, denní studium

od 1. 9. 2009

   

Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Uherský Brod (http://www.sps-ub.cz/)

  

Studijní obor 23 – 41 – M/01 Strojírenství

Dosažený stupeň vzdělání:

Délka a forma studia:

Datum platnosti:

Střední vzdělání s maturitní zkouškou

4 roky, denní studium

od 1. 9. 2009

   

Celkový přehled o nabídce oborů se strojírenským zaměřením lze nalézt na:  http://www.burzaskol.cz/default.aspx?skupina=20.

  

Škola a kurikulární reforma

Ve školním roce 2009/2010 škola zahájila vzdělávání žáků prvních ročníků podle nově vytvořených školních vzdělávacích programů. Žáci vyšších ročníků ( 2., 3. a 4.) byli vzděláváni podle tzv. „dobíhajících“ vzdělávacích programů.

Nové školní vzdělávací programy byly připraveny v průběhu dvou let v souladu s odpovídajícími rámcovými vzdělávacími programy. Při jejich přípravě byl kladen důraz na to, aby také reflektovaly požadavky trhu práce a sociálních parterů školy. Do procesu tvorby školních vzdělávacích programů se zapojili všichni pedagogičtí pracovníci. Při přípravě nových vzdělávacích programů škola vyšla z toho, že „staré“ vzdělávací programy byly z pohledu učebních plánů a obsahu vzdělávání kvalitní, takže se vedení školy zaměřilo hlavně na změnu používaných metod a forem práce pedagogů a jejich přístupu k žákům samotným. I z toho důvodu absolvovali pedagogičtí pracovníci v průběhu přípravy školních vzdělávacích programů několik vzdělávacích aktivit zaměřených právě na zavádění nových metod a forem práce do praxe a práci se sociálním klimatem.

Ne všichni pedagogové se s reformou ztotožnili a hned první rok výuky podle nových vzdělávacích programů, tzn. ve školním roce 2009/2010,  nové metody a formy do procesu aplikovali. Velká většina pedagogů však své postoje k obsahu a formám vzdělávání přehodnotila a začala o své práci přemýšlet v kontextu potřeb „síťové generace“ a potřeb reformy odborného vzdělávání. Z užití evaluačních nástrojů (Barvy života) vyplynulo, že někteří pedagogové školy kurikulární reformu zcela nepřijali, ale jejich osobnostní a hodnotové založení jim toto přijetí v budoucnu umožní. Jedním z důvodů, který u mnoha pedagogů brání „bezvýhradnému přijetí“ reformy, je nesoulad mezi rámcovými vzdělávacími programy a obsahem a formou nově koncipované maturitní zkoušky.

Vedení školy si uvědomovalo, že změna forem práce a přístupu k žákům je proces velmi zdlouhavý a při jeho zavádění je potřeba spolupracovat nejen v rámci pedagogického sboru, ale také s rodiči a sociálními partnery školy, tzn. podnikatelskými subjekty v oblasti strojírenství a elektrotechniky. Proto pro ně od školního roku 2009/2010 uskutečňuje řadu aktivit (přednášky, semináře,  kulaté stoly) a zve je na akce školy.

 

Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Převzato ze Školního vzdělávacího programu pro obor vzdělání 23-41-M/01 Strojírenství (Příloha č. 1):

Vzdělávací program umožňuje přípravu technicky vzdělaných pracovníků v oblasti strojírenství se zaměřením na výpočetní techniku, kteří jsou schopni přizpůsobit se také práci v příbuzném oboru. Tomu odpovídají získané odborné kompetence zejména v oblasti tvorby technické a technologické dokumentace, programování, v oblasti obsluhy číslicově řízených strojů a vzdělání v oblasti informačně komunikačních technologií. Nezanedbatelnou část obsahu vzdělávání tvoří rozvoj jazykových kompetencí, v mateřském i cizím jazyce. Obsah a formy vzdělávání reflektují mimo jiné potřeby regionálního trhu práce, které jsou průběžně konzultovány v rámci širokého sociálního partnerství, čímž dochází k významnému propojení školy s praxí. Po odborné stránce mohou absolventi školy vykonávat činnosti konstrukčního, technologického a provozního charakteru, mohou se uplatnit i v široké oblasti samostatného podnikání.

V rámci realizace programu je kladen důraz na naplňování těchto hlavních cílů:

  • osvojit si nástroje pochopení světa, rozvinout dovednosti k učení – učit se poznávat;
  • naučit se tvořivě zasahovat do svého životního, přírodního i společenského, prostředí  – učit se jednat;
  • porozumět vlastní osobnosti a jejímu utváření v souladu s obecně přijímanými morálními hodnotami – učit se být;
  • spolupracovat s ostatními, nalézt si své místo mezi ostatními – učit se žít společně

 Výchovně vzdělávací aktivity školy směřují především k tomu, aby absolvent :

  • byl odborně připraven pro výkon činností strojírenského charakteru;
  • konstruktivně se vyrovnával s různými situacemi a problémy v pracovním
    i osobním životě;
  • uměl pracovat v týmu a aktivně se podílel na realizaci společných pracovních
    a jiných činností;
  • vyjadřoval svá stanoviska přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci  v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentoval;
  • naučil se tvořivě zasahovat do prostředí, které ho obklopuje;
  • byl schopen podílet se na životě ve společnosti a nalezl si v ní své místo;  
  • byl připraven k celoživotnímu vzdělávání.

 Škola jako organizace usiluje o to, aby:

  • školní vzdělávací program směřoval k získávání potřebných sociálních, rozumových, emočních a pohybových dovedností;
  • příznivé sociální klima školy podporovalo pozitivní mezilidské vztahy mezi žáky
    a dospělými a uvnitř obou skupin navzájem;
  • si zaměstnanci byli vědomi svého servisního postavení vůči žákům a plně respektovali specifické rysy osobnosti žáka, jeho nadání a handicapy v rámci norem slušného mezilidského chování a jednání;
  • spokojení učitelé přemýšleli o práci a nabízeli co možná nejefektivnější metody
    a formy práce podle věkových a specifických zvláštností  jednotlivců a skupin;
  • škola disponovala vysoce odborně a lidsky kvalifikovanými nepedagogickými  pracovníky a učiteli, motivovanými ke stálému zvyšování vlastní  kvalifikace.

Vzdělávací program je realizován v prostředí společně vytvořených sdílených hodnot, které zásadním způsobem ovlivňují všechny klíčové procesy a které se projevují v myšlení, cítění a chování všech členů školního společenství (žáků, pedagogických i nepedagogických pracovníků). Jsou to normy, které vzešly z diskuse vedené se všemi členy školního společenství a představují nejenom jistotu uvnitř kolektivu, ale také produkují nácvik vhodného a společensky žádoucího chování a jednání.

Každý člen školního společenství:

  1. se bude podílet na vytváření příjemné pracovní atmosféry a plnit své úkoly s vědomím toho, že výuka je základním úkolem školy;
  2. se svobodně vyjadřuje ke školnímu dění tak, že pomáhá  hledat pozitivní změny, odpovídá za konstruktivní kritiku, která nebude drzá, urážlivá
    a nezasáhne nevinné, a aktivně přispívá k realizaci těchto změn;
  3. ze svého jednání vyloučí lež, pomluvu, podvod a neuctivé chování vůči jinému člověku a jeho práci a není proti tomuto jednání lhostejný;
  4. nese odpovědnost za své skutky a jednání;
  5. respektuje právo na ochranu osobního vlastnictví a hájí osobní vlastnictví jiných i vlastnictví veřejné, tedy majetek školy;
  6. je ochoten v případě potřeby nabídnout nezištnou pomoc druhému.

  

Vedení školy

V únoru roku 2006 nastoupilo nové vedení školy, které nemělo jednoduchou situaci. Změna ve vedení školy vnesla mezi pedagogy obavy, nespokojenost, na druhé straně očekávání a naději.  Příčiny těchto různých postojů můžeme pouze odhadovat, neboť neměly žádné reálné zdůvodnění a objevovaly se mezi pedagogy i žáky.

Plánované změny a záměry byly vedením školy zpracovány a škola podle nich začala pracovat a „žít“. Velkou pozornost věnovalo vedení školy mimo jiné tvorbě tzv. společně sdílených hodnot, procesu, který byl ve škole realizován v letech 2006–2010 a jehož cílem bylo změnit vztahy uvnitř školního společenství. Podrobný popis jeho realizace (Příloha č. 4) je součástí tohoto příkladu inspirativní praxe. 

Zvolený způsob práce v oblasti vztahů je určitě do značné míry ovlivněn vzděláním vedení školy. Ředitelka školy má totiž kromě odborného strojírenského vzdělání i vysokoškolské vzdělání psychologické a vše, co se týká podmínek efektivního učení, chování lidí a pozitivní motivace, ji velmi zajímá; navíc doplňuje své znalosti v těchto oblastech samostudiem. Také její téměř třicetiletá praxe ve školství a patnáctiletá praxe v oblasti vedení lidí byly pro realizaci plánovaných procesů výhodou. Při řízení školy je využíváno i komplexního pohledu na problematiku přípravy pracovníků ve strojírenství a strategického i analytického myšlení, neboť členové vedení školy jsou aktivně zapojeni do činnosti různých komisí a projektů, např. Komise pro rozvoj lidských zdrojů Zlínského kraje apod.

Realizace uvedeného postupu zlepšování kvality školy je velmi závislá na osobnosti vedoucího, který tuto práci řídí, jeho odvaze k  otevřené komunikaci s žáky i kolegy a jeho odborných znalostech v oblasti vedení lidí a zavádění změn a jeho schopnosti přesvědčit a získat pro své záměry ostatní. I proto věříme, že pro mnoho škol může být zde popsaný přístup inspirativní.

Ve školním roce 2010/2011 se opět změnilo vedení školy, avšak tyto změny neměly na probíhající transformační procesy ve škole žádný vliv.