2. Shrnutí předchozích autoevaluačních procesů

Záměr autoevaluace a vymezení jejích kritérií

V následující kapitole rozebereme, jaké oblasti si ZŠ a MŠ Slapy zvolila pro autoevaluaci a jakými kritérii zamýšlela zkoumat, jak dalece jsou cíle jednotlivých evaluačních oblastí naplňovány.

Oblasti evaluace formulované v ŠVP

Jako oblasti autoevaluace jsou v ŠVP ZŠ a MŠ Slapy ze dne 20. 9. 2007 uvedeny:

  • soulad  RVP s ŠVP
  • další programová nabídka pro žáky
  • podmínky vzdělávání
  • průběh vzdělávání
  • výsledky vzdělávání žáků
  • podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání
  • řízení školy, kvalita personální práce, kvalita DVPP
  • úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům

Kritéria autoevaluace

V  ŠVP ZŠ a MŠ Slapy je uvedeno, že „kritérii pro autoevaluaci budou dílčí otázky, které budou napomáhat hodnotit výše uvedené autoevaluační oblasti“. Jako nástroje autoevaluace jsou v ŠVP zmíněny mj. žákovské práce, žákovské a rodičovské dotazníky, dotazníky zadávané všem zaměstnancům školy, záznamy z jednání s rodiči, záznamy ze vzájemných hospitací, jednání pedagogů aj., ale zdůrazněno je to, že hodnocení bude prováděno také prostým „posouzením pracovníky školy, například při pravidelných řízených rozhovorech pracovníků s vedením školy, skupinových diskusích“. Málotřídní typ školy umožňuje soustavné a hloubkové zabývání se kvalitou výuky. V ŠVP ZŠ a MŠ Slapy je uvedeno, že každodenní setkávání učitelů – diskuse nad vedením výchovně-vzdělávacího procesu – umožňují sledovat, „jak učitelé výuku plánují, jaké si stanovují výukové cíle, jak vyhodnocují jejich naplnění a jak vedou žáky v procesu vzdělávání“, a jsou zde vyzdviženy jejich výhody oproti ojedinělým hospitacím. (Školní vzdělávací program ZŠ a MŠ Slapy ze dne 20. 9. 2007, 12. kapitola.) Ve Zprávě z vlastního hodnocení školy ze dne 30. 10. 2007 je explicitně uvedeno: „… každodenně se setkáváme a ihned všechny problémy, nejasnosti i radosti a úspěchy sdílíme společně“ (s. 3) nebo „kladem naší školy je velikost…, … se naše škola stává centrem a rodištěm akcí pro veřejnost. Cítíme všichni sounáležitost a to je naší hlavní předností. Dokážeme společně o veškerých záležitostech komunikovat, a tím vytvářet klid a pohodu.“ (S. 4.) Domníváme se, že v takto malé škole se zavedenými postupy zabývání se problémy a zavedenými způsoby komunikace mezi učiteli, rodiči a žáky tak, jak byly nastíněny výše a jsou podrobněji popsány níže, je možné akceptovat relativně malou konkretizaci kritérií evaluace.

 

Zprávy o autoevaluaci

Vlastní hodnocení školy ze dne 30. 10. 2007 bylo uskutečněno poprvé za školní roky 2005/2006 a  2006/2007, nevycházelo tedy z předchozího hodnocení. Zpráva má 15 stran, jednotlivé povinné oblasti vyhlášky jsou přiměřeně rozpracovány a dále strukturovány.

V textu jsou uvedena fakta, která jsou v souladu s výročními zprávami za příslušné školní roky, výkazy o základní škole S 3-01, plány práce na školní rok 2005/2006 a 2006/2007, výsledky žákovských a rodičovských testů Kalibro, organizačním řádem školy, zápisy ze zasedání školské rady, analýzou individuálních vzdělávacích plánů pro příslušné školní roky, zápisy z provozních porad, analýzami vysvědčení žáků apod.

V textu vlastního hodnocení školy se projevuje specifičnost málotřídního typu školy, která umožňuje každodenní kontakt všech učitelů a žáků, okamžité řešení nastalých problémů, konzultování společných organizačních, výchovných či vzdělávacích postupů a plánování postupů v oblasti výchovného či vzdělávacího působení na žáky, spolupráce s rodiči a jinými partnery. Složitá identifikace rozvojových potřeb školy jako by byla v MŠ a ZŠ Slapy zbytečná – žáci, učitelé, rodiče, zřizovatel i další partneři jsou díky málotřídnímu typu školy, otevřenosti ředitelky i jednotlivých učitelů k rodičům i dalším partnerům školy neustále „v obraze“ a problémy jsou soustavně řešeny.

Ve Zprávě z vlastního hodnocení školy za školní roky 2007/2008, 2008/2009 a 2009/2010 se vychází z:

  • výročních zpráv
  • plánů práce
  • výsledků žákovských a rodičovských dotazníků školního klimatu společnosti Kalibro (Základní dotazník pro rodiče – Škola a já, Základní dotazník pro žáky – Škola a já,  Rozšiřující dotazník pro žáky – Co chci na své škole změnit, Rozšiřující dotazník pro žáky – Vztahy ve škole i navenek, Základní dotazník pro učitele – Škola a já, Rozšiřující dotazník pro učitele – Co chci na své škole změnit, Rozšiřující dotazník pro učitele – Vztahy ve škole i navenek)
  • organizačního řádu školy
  • zápisů ze zasedání školské rady
  • analýzy individuálních vzdělávacích plánů
  • zápisů z provozních porad
  • analýzy výsledků práce žáků a reflexí učitelů a jejich záznamů o pokrocích žáků a jednání s rodiči apod.

Z rozhovoru s ředitelkou školy ze dne 2. 12. 2010 vyplynulo, že na zpracování Zprávy z vlastního hodnocení školy se podíleli všichni pedagogičtí pracovníci školy. Při zpracování se vycházelo z minulé Zprávy z vlastního hodnocení školy a Plánu rozvoje školy. Všichni učitelé byli požádáni o podklady. Výchovný poradce, metodik sociálně-patologických jevů a koordinátor EVVO měli navíc za úkol zhodnotit práci za stanovené období a formulovat závěry a doporučení pro další období pro patřičné oblasti evaluace. Na další poradě si učitelé vzájemně předali připomínky. Jednotlivci byli požádáni, aby připravili koncepty k jednotlivým částem výroční zprávy. Podle odhadu jedné z učitelek každé z nich zabrala tato příprava cca 8 hodin čistého času. Na následující poradě učitelé referovali o svých podkladových zprávách, diskutovali o nich, doplňovali data, navrhovali obsahové úpravy apod. Podle vyjádření ředitelky školy byla tato práce rozdělena do dvou pracovních setkání, z nichž každé trvalo více než 6 hodin. Finální verzi Zprávy z vlastního hodnocení školy provedla ředitelka školy. Před jejím uzavřením měli ještě všichni učitelé možnost navrhnout obsahové či formulační úpravy.

Zprávy z vlastního hodnocení školy konstatují skutečnosti způsobem referování (např. o používaných přístupech k podpoře osobnostního a sociálního rozvoje žáků). Indikátory dosažení cílů nejsou většinou explicitně vyjádřeny. Ve Zprávě z vlastního hodnocení školy za školní roky 2007/2008, 2008/2009 a 2009/2010 je odkazováno na výsledky zjišťovacích rodičovských i zaměstnaneckých dotazníků a žákovských testů společnosti Kalibro. Priority rozvoje, na které je potřeba se soustředit v nadcházejícím období, jsou ve zprávách identifikovány (práce s nadanými dětmi v obou zprávách, systém hospitační činnosti ve Zprávě z vlastního hodnocení školy za školní roky 2005/2006 a  2006/2007), jsou zmíněny i návrhy opatření (školení učitelů, navázání spolupráce se školou pro nadané děti, nastavení systému hospitační činnosti), ale cíle nejsou více konkretizovány.

Jako oblasti, ve kterých škola dosahuje dobrých výsledků, jsou v obou zprávách zmiňovány:

  • plnění cílů základního vzdělávání
  • vedení dětí k naplňování kompetencí
  • práce s dětmi s poruchami učení (ve Zprávě za roky 2007/2008, 2008/2009 a 2009/2010 navíc ještě práce s dětmi s poruchami chování)
  • vytváření příznivého klimatu ve škole
  • komunikace s rodiči, sponzory a veřejností
  • grantová řízení

Nejvíce konkrétních příkladů zlepšování se týká individuálního přístupu k dětem s překážkami v učení a jejich rodičům.

Postupy autoevaluace se v ZŠ a MŠ v průběhu let vyvíjely. Podle slov ředitelky školy ze začátku s ostatními učiteli „spíše tápali“, „společně rozebírali jednotlivé body vyhlášky a bavili se o tom, co se po nich chce“. Postupem času se mohli více soustředit na oblasti, které škole pomohou v jejím rozvoji, ředitelka mohla využít důvěry učitelského sboru a společně s ním koncipovat oblasti autoevaluace a nástroje, které použijí pro získání potřebných dat. Takto škola například zavedla vlastní systém zpracování, archivování a systematické sdílení zápisů z řešení výchovných a vzdělávacích problémů jednotlivých žáků, pravidelné využívání zjišťovacích rodičovských i zaměstnaneckých dotazníků a žákovských testů společnosti Kalibro a pravidelných setkávání učitelského sboru. Také vznikla potřeba vyvinout vlastní nástroj zjišťující spokojenost rodičů se spoluprací s mateřskou školou a s individuální péčí o děti. Jedna z učitelek mateřské školy proto vypracovala autoevaluační rodičovský dotazník. Tento dotazník byl již distribuován a v současné době probíhá jeho vyhodnocování. Jednotlivé postupy využívané při autoevaluaci se průběžně vyvíjejí, reagují na zkušenosti z předešlých let.

Výsledky autoevaluace ovlivňují plán rozvoje školy, např. díky artikulovaným požadavkům rodičů se škola v dalším období zaměří na systematické kvalifikované zajištění výuky anglického jazyka již od 1. ročníku ZŠ a v té souvislosti na další vzdělávání učitelů v tomto směru. V tomto směru bude také změněn školní vzdělávací program.