4. Předchozí autoevaluační procesy se zaměřením na nástroje

Při autoevaluaci za školní roky 2007/2008 bylo využito Metodiky evaluačního centra při Ostravské univerzitě (dále jen MECOPS). Jednalo se o tabulkový dotazník rozčleněný do šesti oblastí. Každá oblast byla zvlášť vyhodnocena a byla navržena opatření na zlepšení každé z nich. (Příloha č. 6) Výsledky byly vedoucím AT zpracovány do počítačových tabulek a odeslány MECOPS k vyhodnocení. Za slabou stránku tohoto  nástroje považovali členové AT nejasně napsanou příručku i časovou náročnost při přihlašování se školy na účet. „Bylo to těžkopádně napsané a zabralo hodně času vložit údaje do tabulek v počítači – to jsem radši dělal já sám.“ hodnotí vedoucí týmu.

JKGO vycházela při této činnosti z Oblastí vlastního hodnocení školy, které jsou formulovány ve vyhlášce č. 15/2005 Sb., § 8, odst. 2., písm. B. Mezi tyto hlavní oblasti patří:

  • podmínky ke vzdělávání;
  • průběh vzdělávání;
  • kultura školy;
  • řízení školy;
  • výsledky vzdělávání žáků;
  • výsledky práce školy vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům.

Po zkušenostech   z   první    autoevaluace  došlo  v roce  2009  ke  změnám. Členové AT se na žádost vedení školy dohodli použít při této činnosti z nabídky MECOPS jen ty nástroje, které byly pro školu dobré, smysluplné a potřebné, a přizpůsobit některé položky hodnocených oblastí aktuálním potřebám školy.

Kromě toho se ředitelka rozhodla využít i jiných autoevaluačních nástrojů, se kterými přišli mladší členové týmu. Ve dnech otevřených dveří  byla uskutečněna anketa s potencionálními zájemci o studium.

Graf č. 2 Anketa: Důvod návštěvy během Dne otevřených dveří na JKGO

Graf ankety

Rozšířená pedagogická porada na začátku školního roku byla využita pro zadání dotazníků pedagogům. Celkové vyhodnocení autoevaluace spolu s grafy byly formou Power pointové prezentace vysvětleny pedagogům na nejbližší rozšířené pedagogické poradě. Po následné diskusi se většinově shodli na závěrech a opatřeních, které vyplynuly z AE a jejichž plnění bude potřeba do budoucna sledovat. Ředitelka ocenila práci členů týmu také přiznáním finanční odměny.

Graf č. 3 Dotazník pro pedagogy: Pracujete na JKGO rádi?

Graf dotazníku

Dotazníky pro pedagogy poskytly vedení školy řadu informací, na které se rozhodlo zareagovat. Převážně kladně byly hodnoceny oblasti týkající se:

  • využití prostor a koncertních sálů;
  • činnosti vedoucích oddělení;
  • fungujícího programu prevence (tedy předcházení konfliktům a jejich řešení);
  • spolupráce se sociálními partnery;
  • individuálního přístupu ke studentům;
  • organizování a podpory DVPP.

Naopak k relativně horšímu hodnocení došlo  v oblasti:

  • aktivní spolupráce školy s rodiči (účast na třídních schůzkách);
  • pozitivních vztahů školy se svým okolím;
  • časté absence ve výuce;
  • důvěry žáků a rodičů k učitelům a vedení školy.

Vedení školy iniciovalo ve školním roce 2009/2010 on-line dotazníkové šetření, v němž oslovilo absolventy školy. Cílem bylo zjistit, jaké našli tito absolventi uplatnění na trhu práce a zda zůstali v oboru.  Návratnost těchto dotazníků byla 42 % a výsledky byly zpracovány vedoucím autoevaluačního týmu. Absolventů působí většinou jako učitelé hudby nebo výkonní umělci, popřípadě pokračují ve svém vzdělání na vysokých školách.

Vysoké procento absolventů (67 %) nachází zaměstnání ve svém oboru. Téměř polovina z nich (45 %) dále rozšiřuje své odborné vzdělání na vysokých školách, více než třetina absolventů (35 %), kteří jsou zaměstnáni ve svém oboru, rozšiřuje svoje vzdělání o studium jiného oboru.  90 % těch, kteří úspěšně dokončili studium na JKGO buďto pracují nebo studují ve svém oboru.  Pouze malá část absolventů (7 %) našla zaměstnání mimo svůj obor.

Z nich 3,33 % je kromě toho zaměstnáno ve svém oboru a zbytek (3,33 %) si rozšiřuje vzdělání mimo svůj obor. Zbývající 3 % uchazečů jsou nezaměstnaní, na tzv. „volné noze“.

Graf č. 4 Oblast: Výsledky vzdělávání   Podoblast: Hodnocení výsledků vzdělávání

Graf výsledků vzdělávání

Ředitelka k tomu dodává: „O svých absolventech máme zprávy nejen z dotazníků, ale většinou sledujeme vývoj těch špičkových, kteří se objevují v divadlech, v orchestrech, v sólových recitálech, komorních seskupeních a podobně. Samozřejmě, že je sledujeme i v době jejich studia na vysokých uměleckých školách a akademiích. Toto vzdělávání není totiž tak anonymní a masové  jako jiné obory. Proto je jednodušší vědět , kde se naši nejlepší absolventi zrovna nacházejí. Také stále spolupracujeme se základními uměleckými školami, na kterých také naši absolventi působí.“

S nápadem motivovat žáky k zapojení se do veřejných uměleckých vystoupení při různých příležitostech přišlo vedení školy před několika lety. Na škole byl zřízen Nadační fond, který mimo jiné slouží k proplácení bodů, které studenti nasbírají ve školním roce. Po každém vystoupení jim koncertní komise dle předem stanovených kritérií přidělí jistý počet bodů. Tzv. bodový systém hodnocení účinkování studentů obsahuje záznamy o všech vystoupeních, kterých se jednotliví studenti zúčastňují, a podle toho jsou pak finančně ohodnoceni. Správní rada tohoto fondu určí objem finančních prostředků určených k tomuto účelu. Toto probíhá dvakrát ročně vždy ke konci pololetí. V současném světě tržní ekonomiky se celá strategie jeví jako vysoce motivační – žáci se snaží účastnit co největšího počtu vystoupení, v případě soutěží se umístit na co nejlepším místě – to samozřejmě přispívá k jejich uměleckému rozvoji. (Příloha č. 3, www.jko.cz)

Vedoucí jednotlivých oddělení si vedou Portfolia, ve kterých dle předem stanovených kritérií hodnotí práci svých podřízených pedagogů. Tito vedoucí také každý rok zpracovávají zprávy a hodnocení o svých odděleních. Dvakrát ročně také píší hodnocení svých podřízených, která jsou podkladem pro přiznání odměn či úpravu osobních odhodnocení.

Pedagogové si sami vedou záznamy o své činnosti a úspěších ve svých třídách. Dvakrát ročně poskytnou sami pedagogové písemně své sebehodnocení ředitelce školy, která je spolu s hodnocením vedoucích oddělení vyhodnotí a použije jako podklady pro stanovení výše osobního ohodnocení i odměn. Jak tvrdí sami pedagogové, ke kultivaci klimatu školy a transparentnosti odměňování přispívá i fakt, že spolu s finanční odměnou obdrží zaměstnanec i osobní dopis se zdůvodněním, za které činnosti danou odměnu získává.