Tvorba inspirativního příkladu byla zahájena na počátku školního roku 2009/2010, kdy škola začínala realizovat již třetím rokem výuku dětí v přípravných třídách dle vlastního ŠVP Škola učí pro život pro přípravné třídy základní školy. Škola má také v rámci přípravných tříd vytvořenou sadu evaluačních nástrojů. Téma přípravných tříd se nám proto zdálo natolik zajímavé a aktuální, že bylo zvoleno jako jedna z oblastí zájmu při tvorbě inspirativního příkladu. Vždyť právě přípravné třídy jsou zřizovány pro děti se sociálním znevýhodněním. Jsou určeny k systematické přípravě a začlenění těchto dětí do povinného vzdělávání v základní škole. Z vyjádření výchovné poradkyně: „Jsme v Krupce jediná škola, která má přípravné třídy. Přitom právě přípravné třídy mohou být jedním z vhodných a efektivních nástrojů při integraci dětí se sociálním znevýhodněním. Odstraňují nedostatky, které dítě má ještě před začátkem školní docházky…“ Učitelka přípravné třídy: „Bylo by vhodné zvýšit podíl dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí na předškolní přípravě. Každý rok je u dětí velmi dobře patrný výrazný rozdíl v počátcích školní docházky mezi dětmi, které absolvovaly, a dětmi, které neabsolvovaly předškolní přípravu...“
Obr. 5 Přípravná třída na Základní škole a Praktické škole Krupka
V další části textu se snažíme pouze o krátké nastínění fungování přípravné třídy zřízené při ZŠ Krupka. Samotná koncepce přípravných tříd vychází na ZŠ Krupka z vlastního ŠVP Škola učí pro život pro přípravnou třídu. Mezi hlavní cíle předškolního vzdělávání patří:
- rozvíjení dítěte a jeho schopnosti učení;
- osvojení si základů hodnot, na nichž je založena naše společnost;
- získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí.
Dle ŠVP „… jedním z prioritních cílů vzdělávacího obsahu je příprava žáka zařazeného do přípravné třídy základní školy na přechod do základní školy tak, aby dítě v tomto prostředí neselhávalo… Práce s dětmi vychází z dobrých vztahů mezi učitelkou a dětmi, mezi dětmi samotnými a mezi učitelkou a rodiči. Dítě je chápáno jako neopakovatelná, jedinečná osobnost a plně respektujeme jeho individuality a potřeby. To vše za dobré spolupráce s rodinou…“.
Z hlediska hodnocení výsledků je vzdělávání dětí v přípravných třídách založeno na individualizované práci. Zpravidla má intervenční charakter. ŠVP proto akcentuje především diagnostické činnosti pedagoga: „… diagnostické činnosti budou prováděny systematicky a pravidelně… u dítěte, které vstupuje do přípravné třídy, bude provedena vstupní diagnostika. Pedagog tak zjistí jeho konkrétní vzdělávací potřeby. Dále bude průběžně sledovat, zda a jak se dítě rozvíjí, a následně vyhodnotí, jaké vzdělávací pokroky dělá… Na konci školního roku pedagog vypracuje zprávu o průběhu školní přípravy dítěte v daném školním roce. Provede diagnostiku výstupní, kde zhodnotí, jakých výsledků bylo dosaženo…“ Příloha VI obsahuje záznamové archy, které slouží na ZŠ jako pozorovací schéma k dokonalejšímu rozpoznání vzdělávacích potřeb dítěte v přípravné třídě a spolehlivějšímu sledování jeho individuálních vzdělávacích pokroků. První z nich je standardizovaný arch, který nabízí školám VÚP Praha na svých internetových stránkách, a druhý vznikl na škole modifikací tohoto standardizovaného archu. Učitelka přípravné třídy k tomu dodává: „… už byl hotový, takže jsem začala používat tento… Zůstala jsem u něj, je hodně podrobný, je vidět vývoj dítěte, slouží k závěrečnému hodnocení, nedostatky nemá, dá se vhodně upravovat, oblasti jsou zpracovány vhodně a zcela dostatečně…“
Při tvorbě ŠVP PT je nutné vhodně definovat klíčové kompetence, které si má dítě ukončující předškolní vzdělávání osvojit. Klíčové kompetence znázorňuje příloha (příloha VII). Ke klíčovým kompetencím jsou na ZŠ v Krupce definovány vzdělávací oblasti nesoucí označení barevných kamínků. Vzdělávací oblasti jsou oblasti rozvoje dítěte a jeho kompetencí. Tyto oblasti jsou vzájemně provázány, vytvářejí společně fungující celek, v životní skutečnosti nedělitelný. Čím úplnější a dokonalejší je propojení všech oblastí vzdělávání a zároveň i podmínek, za kterých probíhá, tím je vzdělávání účinnější a hodnotnější. Pro snadné zapamatování hravou formu a přehlednost reprezentují tyto oblasti kamínky pěti barev. Jedná se o vzdělávací oblasti:
- Dítě a jeho tělo – modrý kamínek
- Dítě a jeho psychika – žlutý kamínek
- Dítě a ten druhý – červený kamínek
- Dítě a společnost – bílý kamínek
- Dítě a svět – zelený kamínek
Pro úplnost poskytujeme krátkou charakteristiku jednotlivých vzdělávacích oblastí v příloze (příloha VIII) a záznamový arch pro závěrečnou evaluaci tematického bloku (příloha IX).
Obr. 6, 7 Ukázka pedagogického portfolia a materiálů, které se mohou stát součástí pedagogického portfolia
 |
 |
Právě takto vhodně koncipovaný ŠVP pro přípravnou třídu umožňuje ZŠ v Krupce již třetím rokem využívat k autoevaluačním procesům na škole také systém pedagogických portfolií, která využívají učitelé přípravných tříd k výuce. Portfolia si sestavují sami, přičemž sbírají produkty své vlastní práce, mezi které patří nejen přípravy na hodiny nebo náměty na činnosti v jednotlivých tématech, ale například i práce žáků. Obsah portfolia se vždy liší v závislosti na tématu ŠVP pro přípravnou třídu. Jak tedy vypadají portfolia v praxi? I když základ je stejný, metody shromažďování materiálů, jejich třídění a konečně práce s portfoliem se mezi učiteli přípravných tříd různí. Učitelka přípravné třídy k tomu dodává: „Nejdříve jsem třídila systémem líbí x nelíbí, povedlo se x nepovedlo se. Teprve později jsem začala s portfoliem systematicky pracovat. Nejdříve jsem si musela ujasnit, co a proč budu do portfolia zakládat… Portfolio nesmí být samoúčelné. Podstatné je, aby dětem i mně sloužilo. Ať už je však portfolio jakékoli, vždycky vypovídá o učiteli, o jeho schopnostech i zájmech…“
Z pohledu ředitele: „Portfolia přináší z hlediska autoevaluačních procesů pro školu kvalitnější a jednodušší komunikaci mezi učiteli a managementem. Dále dochází ke zkvalitňování a standardizování práce jednotlivých vyučujících i pedagogického sboru jako celku, snazší organizaci jejich práce, zpětné vazbě na výkony samotného učitele a komplexní autoevaluaci a mnoha dalšímu…“
Obr. 8 Ukázka pojmové mapy učitele k tématu ŠVP PT – „Dopravní školička“
Prvním krokem při vytváření pedagogického portfolia může být utvoření pojmové (myšlenkové) mapy daného tématu (obr. 9). Poté přichází samotná tvorba portfolia. Nejčastěji se na ZŠ Krupka pro sběr materiálů k výuce využívají šanony s průsvitnými fóliemi, do nichž je možné zakládat jednotlivé listy. Pokud je téma přípravné třídy více členité, je vhodné pro orientaci a pro dělení v portfoliu využívat oddělovače z barevných papírů. Méně obvyklými variantami uspořádání jsou pak sběrné pořadače, krabice nebo přihrádky. V nich nelze zachovat chronologii vzniku materiálů, a proto se příliš neosvědčují při dlouhodobém ukládání. Užitečná je kombinace krabic či pořadačů s šanony. V období mezi tříděním materiálů je možné listy ukládat do krabic, odtud si je během třídění vzít a uložit do portfolia. Vyučující, kteří používají na ZŠ v Krupce pedagogická portfolia ve vlastní výuce, je vnímají jako užitečné a pro žáky, rodiče i sebe samotné velmi přínosné. Zároveň však upozorňují na to, že jsou poměrně pracné a časově náročné. Portfolia dle jednotlivých témat ŠVP pro přípravnou třídu obsahují například poznámky k vlastní práci, osobní deník, sebereflexe, reakce na problémové situace, zápisky ze seminářů nebo odborných školení, články z časopisů, náčrty nápadů, rozpracované verze vyučovacích hodin, projektů (postřehy z těchto hodin), různé fotografie a obrázky (většinou i na CD pro jednoduché použití z hlediska kopírování materiálů pro děti) apod. Učitel si v něm uchovává také své učební pomůcky a výrobky žáků. Dále pak dokumentaci vybraných vyučovacích jednotek (přípravu, výstupy žáků, stručnou reflexi učitele), dokumentaci větší akce (například poznámky k její přípravě, vyhodnocení a návrhy na zkvalitnění, celkovou reflexi…), kterou učitel zorganizoval nebo se na ní spolupodílel, seznam akcí DVPP, jichž se učitel zúčastnil, zajímavé články z pedagogického tisku k danému tématu, cokoliv dalšího podle uvážení učitele (kopie zajímavých materiálů, ukázky hodnoticích nástrojů, vlastní reflexe…), inovační metody výuky (příklady dobré praxe, přípravy na hodiny), zajímavé mimoškolní aktivity, plány do budoucnosti, osobní a profesní cíle, záznamy z vlastního pozorování ve třídě, ukázky průběžné komunikace s rodinou (krátké zprávy o dítěti, písemné informace, pozvánky), videozáznam nebo fotodokumentaci z práce ve třídě či stručný komentář nebo odůvodnění k vybraným podkladům a další.
Obr. 9 Ukázka pojmové mapy tematického okruhu chodec k tématu ŠVP PT – „Dopravní školička“
Na závěr každého tematického celku ŠVP přípravné třídy je určitým způsobem zvolena zaměřená aktivita, která má za cíl zjistit, jaké znalosti, dovednosti a návyky si děti předškolního věku v rámci tématu osvojily. V tématu Dopravní školičky se touto motivovanou činností stal „Dopraváček“ – dopravní soutěž pro žáky přípravných tříd. Jednalo se o završení tematického celku „Dopravní školičky“. Jak již bylo řečeno, pro školu je důležitá spolupráce s rodiči. Proto se všech těchto realizovaných akcí mohou zúčastnit i rodiče dětí, kteří mnohdy pomáhají i se samotnou realizací.
Obr. 10 „Dopraváček“ – dopravní soutěž pro žáky přípravných tříd
Pedagogická portfolia slouží managementu školy také jako jeden z podkladů pro odměňování formou osobních příplatků. Je však nutné zmínit, že ty ovšem v sobě zahrnují samozřejmě navíc i další složky týkající se plnění různých mimořádných funkcí učitele (například koordinace aktivit školy v různých průřezových tématech, činnost v metodických orgánech školy, správcovství kabinetů a sbírek) či činností, které nemají charakter přímé pedagogické práce (například péče o estetizaci školy, péče o květiny), apod. Ředitel i jeho zástupci realizují kromě toho i další hospitační činnost podle potřeby (podle plánu kontrolní a hospitační činnosti). Poznatky z těchto hospitací jsou rozebrány ihned v rámci pohospitačního rozhovoru, závěry jsou pak v zobecněné podobě využity i v rámci hodnoticích rozhovorů. Tyto hodnoticí rozhovory probíhají na ZŠ a PrŠ Krupka jednou ročně, vždy na konci školního roku, tedy v květnu a červnu. Při hodnocení a sebehodnocení v rámci hodnoticího rozhovoru slouží učiteli i materiály, které má uloženy v osobním pracovním portfoliu, v němž zachycuje své pedagogické pokroky. Portfolia učitelé používají i při všech dalších průběžných hodnoceních své práce, včetně pohospitačních rozhovorů. Zároveň portfolia slouží ke vzájemné inspiraci pedagogů na škole. Samotné hodnocení i sebehodnocení probíhá formou rozhovoru, v němž hodnocený pracovník sebehodnotí svou pedagogickou činnost a její dosaženou úroveň dokládá dokumentací vedenou v portfoliu. Zároveň si ve spolupráci s hodnotitelem (ředitelem školy či jeho zástupcem pro věci pedagogické) vytyčuje dva až tři konkrétní pedagogické cíle, jichž by chtěl v průběhu dalšího školního roku dosáhnout – popisuje jejich žádoucí úroveň, cesty (prostředky) k jejich dosažení i způsoby sledování svého pokroku v těchto oblastech. Plnění těchto cílů se stává součástí hodnocení a sebehodnocení učitele v následujícím roce. S cíli, jež si učitelé stanovili, jsou seznámeni i jejich ostatní kolegové tak, aby mohli při jejich plnění spolupracovat, případně aby posléze mohli využít jejich výsledků při své vlastní pedagogické práci.
Samotná myšlenka portfolií v přípravných třídách se na ZŠ v Krupce postupně realizovala také do systému žákovských portfolií. V přípravných třídách mají žákovská portfolia především sloužit k ocenění žákova pokroku, jeho úsilí nebo tvůrčích úspěchů, mají povzbuzovat žáky k dalším činnostem v přípravné třídě. Rodičům mají naopak ukázat a dokládají vývoj žáka, dokumentují učební pokrok v dané oblasti vzdělávání. Tím překonávají prvotní nezájem a nepodporu těchto rodičů vzhledem ke školnímu vzdělávání. Učitelům portfolia pomáhají především při výchovné a vzdělávací činnosti, při komunikaci se žáky. Portfolio poskytuje také podklady pro průběžné formativní a diagnostické hodnocení žáků. Je bohatým zdrojem informací o rozvoji a pokroku žáka. Je nutné si však uvědomit, že pokud má portfolio sloužit jako validní nástroj hodnocení výsledků žáka, musí odrážet specifické vzdělávací cíle, které jsou v dané oblasti sledovány. Při výběru a evaluaci prací je nutno dbát na to, aby vypovídaly opravdu pouze o daném kurikulárním cíli, aby nebyl výsledek ovlivněn dovednostmi z jiných oblastí.
Obr. 11 Práce s žákovským portfoliem v přípravné třídě ZŠ a PrŠ v Krupce
V přípravných třídách na ZŠ v Krupce si děti do portfolia zakládají své práce (do šanonu). Učitelka dětem vždy vysvětlí, co a proč by si měly do portfolia zakládat. Většinou po třech čtyřech měsících pozve na setkání rodiče a ke všem pracím se učitelka s dětmi a rodiči vrací a povídají si nad nimi. V tomto roce sloužily poprvé také žákovská portfolia jako pomůcka a podpůrný materiál při zápisu dětí do prvních tříd.
Jak materiály v portfoliu přehledně uspořádat? Nejčastěji se využívají šanony nebo také průsvitné fólie, do kterých si děti zakládají jednotlivé listy. Jedno dítě má jeden celkový šanon, který je vnitřně členěn. Vhodné jsou k tomu oddělovače z barevných papírů. Je možné doporučit i klasické šanony na průsvitné fólie. Při těch je větší investice pouze na začátku (pořízení samotného šanonu), fólie jsou poté levnou záležitostí. Méně obvyklými variantami uspořádání jsou pak sběrné pořadače, krabice nebo přihrádky. V nich nelze zachovat chronologii vzniku materiálů, a proto se příliš neosvědčují při dlouhodobém ukládání. Přesto jsou na ZŠ v Krupce v přípravné třídě hojně využívány (obr. 12). Užitečná jsou především v kombinaci s šanony. V období mezi tříděním materiálů si děti ukládají listy do přihrádek. Odtud si je během třídění vezmou a ty, které chtějí uložit do samotného portfolia, přeřadí do šanonu.
Obr. 12 Varianta uspořádání pomocí sběrných pořadačů, krabic nebo přihrádek
Sběrné přihrádky jsou umístěny vzadu ve třídě, což dle slov vyučující umožňuje dětem, aby je mohly využívat přímo v hodině nebo se k své práci kdykoliv během vyučování vracet. Je však nutné upozornit na fakt, že toto umístění umožňuje všem volný přístup k přihrádkám. Nahlížení do portfolií jiných dětí bez svolení je zdrojem velkých konfliktů mezi dětmi a často ohrožují i výuku. Je proto potřeba s dětmi opakovaně mluvit o tom, jak důležitý je respekt k práci druhých. Pro rodiče portfolia znamenají vypovídající materiál o práci jejich dětí v přípravné třídě. Je však třeba se vyvarovat toho, abychom portfolia jednotlivých dětí vzájemně porovnávali nebo k porovnávání vybízeli rodiče. Portfolia jsou soukromou záležitostí! Je nutné také zmínit, že spolupráce s rodiči je v tomto směru obtížná. Zprvu o ně mají velký zájem a čím déle s nimi pracujeme, tím jejich zájem upadá. Tak jako učitelská portfolia, mohou i žákovská obsahovat různé typy materiálů. Vždy platí, že by se mělo jednat o materiály dostatečně pestré, aby portfolio podávalo komplexní obrázek o žákovských znalostech a dovednostech. Vhodné rovněž je, aby ve skupině měla jednotlivá portfolia obdobnou strukturu, která ve výuce zrychluje práci s nimi a zároveň umožňuje žákům vzájemné porovnávání. Součástí proto mohou být například žákovské práce vzniklé ve vyučování (výkresy, úkoly…), mimoškolní aktivity či materiály ukazující proces učení, pracovní listy atd. Učitelka přípravné třídy k tomu dodává: „… žákovská portfolia znamenají pro rodiče dětí náhled do práce jejich dítěte, třídy i vyučujícího. Mohou sami velice snadno posoudit vývoj dítěte a zjednodušuje se tak komunikace mezi rodičem a vyučujícím… práce na portfoliu vede podle mého názoru děti k zodpovědnosti, systematičnosti, samostatnosti, soustavnosti a kreativitě…“
Žákovská portfolia se na ZŠ v Krupce využívají pouze v přípravných třídách. V dalších ročnících se neujala. Dle našeho názoru se jedná o kombinaci více faktorů. Nezájem učitelů, finanční náklady a řada dalších faktorů, které v konečném důsledku brání využívání těchto portfolií. Zastáváme názor, že využívání portfolií v přípravných třídách na ZŠ v Krupce umožňuje především také vhodně koncipovaný ŠVP PT.