Tato zpráva o autoevaluaci na ZUŠ J. B. Foerstera Jičín vychází z přibližně osmnáctiměsíční vlastní reflexe dosavadních zkušeností školy s autoevaluací a interakce školy s externím pozorovatelem (autorkou zprávy). V průběhu této doby proběhly desítky rozhovorů s vedením školy, s učiteli, s žáky, s rodiči, zástupci partnerů školy i zřizovatele. Provedeny byly nejen analýzy rozhovorů, ale i dokumentů školy, došlo i k pozorování některých autoevaluačních prvků užívaných školou (seminářů – dílniček, jednání školní umělecké rady, schůzky hudební sekce).
Tento příklad inspirativní praxe se zaměřuje na momenty, které ZUŠ J. B. Foerstera Jičín považuje za zásadní ve svých dosavadních aktivitách v oblasti autoevaluace průběhu vzdělávání se zaměřením na obsah vzdělávání a v sebehodnocení učitele. Je tak činěno ve snaze zprostředkovat ostatním školám zkušenosti ZUŠ J. B. Foerstera Jičín z této oblasti i jejich přesvědčení, že autoevaluace má pro školu velký přínos a smysl. V případě hodnocení obsahu vzdělávání učitelé zdůrazňují a oceňují přínos autoevaluace školy zejména v motivaci k „ohlédnutí se zpět“, k zamyšlení nad postupy užívanými ve výuce i nad potřebami dítěte v kontextu konkrétního vzdělávacího obsahu. Sebehodnocení považují učitelé za nástroj sebereflexe a prostředek k vlastnímu zdokonalení své profesní i osobní způsobilosti.
Na základě reflexe dosavadních zkušeností školy s vlastním hodnocením obsahu vzdělávání a se sebehodnocením učitelů by ZUŠ J. B. Foerstera v započatém autoevaluačním úsilí ráda pokračovala, a to s ohledem na pozitivní efekty, které tyto aktivity přináší. Z hlediska konkrétnějších cílů, které si škola klade do budoucna, a jako doporučení ostatním školám chce vedení školy:
- usilovat o propojení krátkodobých plánů na myšlenky vize školy, pracovat na systému,
- pokračovat obecně ve sdílení vizí a strategií,
- pokračovat v přechodu od učebních cílů k cílům vzdělávacím,
- nedat se odradit strachem z nového, nechutí, obavami, rezistencí (odporem) k novému,
- věnovat čas, prostor a energii reflexi vlastního hodnocení školy každým individuálním učitelem a vyvozovat přínos autoevaluace pro vlastní práci učitele,
- podporovat týmovou spolupráci a delegování zodpovědností a pravomocí nejen v rozvoji školy, ale i v autoevaluaci jako základní předpoklad rozvoje osobnosti pedagoga.
V oblasti autoevaluace i rozvoje školy obecně by bylo z pohledu zástupců partnerů školy dobré promyslet způsob, jakým využít autoevaluaci a autoevaluační zjištění k prezentaci co možná nejobjektivnějšího obrazu školy na veřejnosti, rodičům apod. Škola chce usilovat o využití ZUŠkovinek (školních novin) k systematičtějšímu a důkladnějšímu informování učitelů o výsledcích provedených dotazníkových šetření apod., včetně přijatých následných opatření.
Z pohledu autorky zprávy a zprostředkovatelky hlavních zkušeností ZUŠ J. B. Foerstera Jičín s autoevaluací školy mi závěrem nezbývá než popřát této škole i školám ostatním zdárné pokračování v započatém trendu učící se školy s osvíceným vedením a motivovaným personálem.