Cesta ke kvalitě

Vnitřní prostředí školy

Vnitřní prostředí školy je vzhledem k rozvoji osobnosti žáka příznivé, pozitivně se projevuje na výsledcích vzdělávání a vytváří vhodné podmínky k úspěšné realizaci školního vzdělávacího programu.

• Vnitřní prostředí školy vytváří předpoklady pro pozitivní ovlivňování výuky. Interiér školy je esteticky a funkčně upraven, zařízení školy je účelně využíváno. Škola ve spolupráci se zřizovatelem investuje nejen do prostředků nutných pro kvalitní realizaci vzdělávacího procesu, ale také do prostor a vybavení umožňujících volnočasové aktivity, regeneraci, fyzickou a psychickou hygienu.

• Z řízených rozhovorů vyplynulo, že většina pedagogických zaměstnanců vnímá klima školy jako pozitivní. Vytvořené pracovní podmínky jsou kvalitní, novým učitelům je věnována péče vedoucí k jejich úspěšnému začlenění do vzdělávacího procesu a k jejich adaptaci do pracovního kolektivu. Komunikace mezi zaměstnanci je funkční, vedení respektuje názory učitelů a v rámci možností jim vychází vstříc.
• Škola analyzuje vnitřní prostředí z pohledu žáků a rodičů. Informace jsou získávány pomocí anket, dotazníkových šetření, zřízena je schránka důvěry. Žáci se mohou se svými problémy obracet na třídní učitele, výchovného poradce, školního metodika prevence i vedení školy.
• Atmosféra v hospitovaných hodinách byla příjemně pracovní, vstřícná, byla podporována vzájemná komunikace, spolupráce, respekt a tolerance. Učitelé uplatňovali deklarované principy a zásady vzdělávacího procesu.

Využívání materiálních podmínek

Převážně standardní materiální podpora výuky ve sledovaných vyučovacích předmětech umožňovala formování kompetencí žáků, přispěla ke zvýšení efektivity vzdělávání. Na úrovni příkladů dobré praxe bylo využívání ICT při společenskovědním vzdělávání i při realizaci výuky vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace.

• Materiální podpora sledované výuky na 1. i 2. stupni byla účelná. Přispěla ke zvýšení názornosti učiva a rozvoji některých žákovských kompetencí, umožňovala realizovat cíle výchovy ke zdraví, pozitivně ovlivnila celkovou kvalitu výuky.
• Vhodně byly používány učebnice, pracovní texty, obrazový materiál, preparáty a různé názorné pomůcky, příkladně byly v několika hodinách, vedle informatiky, využity také prostředky ICT.
• Standardně vybavená odborná učebna fyziky je systematicky využívána, práce s učebními pomůckami výrazně zefektivnila výuku.
• Výuka přírodopisu probíhala v poloodborné učebně, jejíž prostředí je funkčně vybaveno, pro žáky je podnětné a motivující. Názornost výuky, vedle řady vhodných pomůcek, zvýšila i ukázka živého exponátu.

Využívání personálních podmínek

Škola účelně využívá odbornou kvalifikaci pedagogů k zabezpečení výuky, což se pozitivně projevilo na kvalitě výuky.

• Učitelé ve sledovaných oblastech zpravidla vyučují předměty dle svého zaměření a odborné kvalifikace. Tato skutečnost se pozitivně projevila v oblasti organizace výuky, uplatňování vhodných metod a forem práce, specifických postupů, způsobu komunikace, hodnocení i klasifikace. Při výuce účelně využívali jak svou odbornost, tak poznatky získané při dalším vzdělávání a při setkávání v rámci předmětových komisí. Příznivá pracovní atmosféra ve třídách a přirozená autorita vyučujících přispívaly ke kvalitě vzdělávacího procesu.
• Některé předměty sledovaných oblastí vyučují učitelé s odbornou kvalifikací pro jiný druh školy. Tato skutečnost neměla na kvalitu výuky negativní dopad, naopak aplikací efektivních pracovních postupů realizovali stanovené vzdělávací cíle.

Hodnocení žáků

Nastavená pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků umožňují posouzení míry dosažení očekávaných výstupů. Hodnocení žáků uplatňované ve výuce mělo motivační charakter, přispívalo k příznivému rozvoji jejich osobnosti.

• Škola má zřetelně formulována pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků, která jsou součástí školního řádu a ŠVP.
• Žáci a jejich zákonní zástupci byli s pravidly hodnocení seznámeni, o hodnocení jsou rodiče informováni standardním způsobem prostřednictvím žákovských knížek, pravidelných konzultačních hodin a třídních schůzek.
• Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků byla ve výuce většinou dodržována. V náhodně vybraném vzorku žákovských knížek však byly u cílové skupiny žáků zaznamenány dílčí nedostatky v informování rodičů o výsledcích vzdělávání žáků, neboť velmi často chyběly zápisy o průběžné klasifikaci zejména z předmětů výchovného zaměření a informatiky.
• Průběžné hodnocení ve sledované výuce žáky motivovalo k učení, podporovalo příznivé klima ve třídě, bylo odůvodněné, věcné, srozumitelné a vztažené k nastaveným kritériím. V některých hodinách byli žáci příkladně vedeni k sebehodnocení i vzájemnému hodnocení, tento způsob hodnocení však zatím není pedagogy systematicky využíván.
• Hodnocení výsledků vzdělávání žáků je průběžně analyzováno na úrovni vyučujících, metodických a poradních orgánů i vedení školy a stalo se podkladem pro opatření přijímaná ke zkvalitnění vzdělávání.

Účelnost a účinnost podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nadaných žáků

Škola vytváří příznivé podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), postupuje systematicky a v souladu s platnými právními předpisy. Škola organizuje četné aktivity, jimiž podporuje celkový rozvoj osobnosti žáků.

• Škola umožňuje rovný přístup ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu sociálního původu a zdravotního stavu.
• Vzdělávání těchto žáků probíhá formou individuální integrace podle individuálních vzdělávacích plánů zpracovaných dle doporučení školských poradenských zařízení a ve spolupráci s rodiči. Plány vycházejí z platných učebních dokumentů, vymezují obsah, formu a metody vzdělávání s ohledem na individuální potřeby žáků.
• Hodnocení žáků se SVP je upraveno v pravidlech pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků. Při hodnocení těchto žáků škola přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění.
• Individuální přístup k žákům s postižením byl vhodně uplatňován zejména v průběhu samostatné práce žáků.
• Ve školním vzdělávacím programu škola nastavila podmínky pro vzdělávání žáků mimořádně nadaných, v době konání inspekční činnosti tyto žáky nevykazovala.
• Škola při vzdělávání vytváří podmínky a přijímá opatření pro práci s žáky s mimořádným zájmem o určitý obor. Nabídkou volitelných předmětů, pestré škály zájmových útvarů, organizováním vzdělávacích projektů, četnou účastí v soutěžích a olympiádách, besedami a exkurzemi škola umožňuje diferencovaný přístup k těmto žákům, a podporuje tak jejich celkový rozvoj.

Hodnocení naplňování školního vzdělávacího programu

Deklarované cíle vymezené školním vzdělávacím programem byly ve sledované výuce systematicky naplňovány, uplatňované metody a formy práce podporovaly rozvoj klíčových kompetencí a osobnosti žáka.

• V průběhu inspekční činnosti byla výuka sledována v těchto vyučovacích předmětech:

• 1. stupeň (průřezově) – matematika, prvouka, tělesná výchova
• 2. stupeň
  
  • 6. ročník – matematika, fyzika, informatika, český jazyk, anglický jazyk
  • 7. ročník – dějepis, fyzika, občanská výchova

• Výuka ve většině sledovaných hodin v 1. a 6. ročníku měla vysokou kvalitu. Uplatňováním vhodných metod a forem práce, střídáním činností, účelnou motivací, respektováním individuálních dispozic žáků směřovala prostřednictvím učiva a průřezových témat k naplňování dílčích výstupů stanovených ŠVP. Činnostní charakter používaných metod práce cíleně vedl k získávání a rozvoji žákovských kompetencí. Zejména rozvíjení kompetencí k učení, k řešení problémů, komunikativních, sociálních a personálních kompetencí bylo na úrovni příkladů dobré praxe.
• Volené vyučovací metody v povinných vyučovacích předmětech společenskovědního i přírodovědného zaměření ve 3. a 7. ročníku byly účelně využívány k osvojení podstatných poznatků ve spojení se základními dovednostmi žáků, které mohou využívat v dalším vzdělávání i praxi.