A) Písemná zkouška na papíře
Ředitel školy stanoví, zda žáci konají písemnou zkoušku elektronickou nebo písemnou formou (tj. na papíře).
Výběr témat
- Při realizaci písemné zkoušky na papíře vybere ředitel/ka školy z jednotného zadání nejméně 3 témata, z nichž si žák jedno téma zvolí.
- U oborů vzdělání, kde již byla témata převedena do banky úkolů, vybere ředitel/ka nejméně 3 témata z libovolného počtu témat vygenerovaných v informačním systému.
Jak probíhá generování témat
-
Banky úloh se v jednotlivých oborech vytvářejí na základě jednotného zadání pro písemné zkoušky. Tento proces probíhá postupně s tím cílem, aby žáci mohli skládat písemné zkoušky na počítači. Právě banky úloh jsou předpokladem, aby se témata dala pro žáky automaticky generovat.
Banka úloh je rozdělena do několika oblastí (např. technologie, materiály, stroje, výpočty, atp.). Jednotlivé oblasti jsou naplněny otevřenými úkoly. Ke každému úkolu je přiřazeno vzorové řešení, bodové ohodnocení a orientační časová náročnost. Zhruba v polovině oborů vzdělání jsou součástí banky úloh také uzavřené (testové) otázky.
Generování tématu probíhá automaticky - počítač náhodně vybere z každé oblasti otevřené úkoly, případně testové otázky. Úkoly jsou vybrány tak, že součet jejich bodové hodnoty se rovná hodnotě oblasti.
Příklad: V daném oboru má každé téma 4 oblasti + test – dohromady za 100 bodů. Počítač vygeneruje téma, které má 12 otevřených úkolů a 30 testových otázek.
- oblast (15 bodů): 3 úkoly po 5 bodech
- oblast (15 bodů): 2 úkoly – jeden za 10 a druhý za 5 bodů
- oblast (20 bodů): 3 úkoly – jeden za 10 a dva po 5 bodech
- oblast (20 bodů): 4 úkoly po 5 bodech
Test (30 bodů): 30 otázek po 1 bodu
Celkem - 100 bodů
Počet generovaných témat
- Limit maximálního počtu generovaných témat se rovná dvojnásobku počtu zaregistrovaných žáků - na každého zaregistrovaného žáka se tedy generují maximálně dvě témata.
- Pokud škola uvede jednoho žáka, může generovat tři témata.
- Pokud má obor nějaká zaměření, tak se limit maximálního počtu témat týká součtu témat za všechna zaměření.
- Pokud škola uvede více než 18 žáků, může generovat maximálně 35 témat.
Délka zkoušky
Písemná zkouška trvá nejdéle 240 minut. Ředitel/ka školy v rámci svých kompetencí určí čas nezbytný pro volbu tématu písemné zkoušky. Tento čas bezprostředně předchází písemné zkoušce.
Anotace témat
Jednotné zadání obsahuje stručnější anotace témat, které může škola ještě upřesnit a žákům je při volbě témat předložit. To znamená, že anotace můžete samostatně vytisknout a vytvořit potřebný počet kopií podle počtu žáků, kteří budou písemnou zkoušku konat. Tím lze žákům volbu tématu usnadnit, a to zejména v oborech, ve kterých jsou témata zpracována rozsáhle a žáci by mohli mít potíže zorientovat se v tom, které téma je pro ně nejvhodnější.
Test
V jednotném zadání některých oborů je zařazen do zkoušky test, který žáci zpracovávají jako součást zvoleného tématu. V rámci kritérií a pravidel pro hodnocení písemné zkoušky je v jednotném zadání uvedeno, jak se výsledky testu promítnou do její klasifikace.
Správná řešení
V jednotném zadání všech oborů jsou zpracována správná (vzorová) řešení úkolů. Ta mohou učitelé využít pro hodnocení a přitom berou v úvahu, že se nejedná o závaznou odpověď, nýbrž o příklad (vzor) řešení.
Kritéria a pravidla hodnocení
Ke každému tématu jsou stanovena podrobná kritéria a pravidla hodnocení založená na systému bodového hodnocení a převodu bodů na klasifikaci. Při klasifikaci dodržte stanovené rozsahy bodů. Žák bude klasifikován nedostatečně, pokud při řešení tématu písemné zkoušky nedosáhne 45 procent bodů v oborech vzdělání kategorie H a pokud nedosáhne 30 procent bodů v oborech vzdělání kategorie E.
Školní část
V některých oborech, kde ještě nebyla témata převedena do banky úkolů, např. v oboru Kuchař - číšník je část tématu (např. jedna z pěti otázek) označena písmenem Š. Tuto část můžete (ale nemusíte) pozměnit či zcela nahradit svojí vlastní otázkou. Pak ovšem plně zodpovídáte za obsah této své školní otázky. Hodnocení této tzv. školní části tématu ovlivní celkové hodnocení výsledku žáka při řešení tématu maximálně v rozsahu jednoho klasifikačního stupně. Neuspěje-li však žák při řešení zbývajících otázek, které jste ve škole nesměli pozměnit či nahradit, bude celkově za řešení tématu hodnocen stupněm nedostatečný.
Soubory ke zveřejnění s tématem
U mnoha oborů, zejména technických, jsou součástí témat písemné a praktické zkoušky v jednotném zadání soubory se zdrojovou technickou dokumentací, tabulkami v excelu pro výpočty, nebo s formuláři pro žáky. Jedná se o tzv. soubory ke zveřejnění s tématem a po kliknutí na ně si tyto soubory můžete uložit k sobě do počítače a dále s nimi pracovat.
B) Písemná zkouška na počítači
Od školního roku 2015/2016 mohou školy v některých oborech využít elektronickou písemnou zkoušku. Aby to bylo možné, byla v informačním systému NZZ vyvinuta speciální aplikace Elektronická zkouška (e-zkouška). Autorské týmy postupně aktualizují jednotná zadání jednotlivých oborů a vytvářejí banky úloh, díky nimž je možné skládat zkoušku na počítači. Ve školním roce 2016/2017 budou takto připravena jednotná zadání přibližně ve čtyřiceti oborech vzdělání a školy se mohou rozhodnout, zda uspořádají písemnou zkoušku pro své žáky v elektronické či papírové podobě. Pro své rozhodnutí mohou využít také zkušenosti z pilotáže e-zkoušky, kterou informační systém NZZ umožňuje.
Seznam oborů a specializací, v nichž je v roce 2016/2017 možné skládat e-zkoušku, najdete v příloze č. 2.
Podrobný návod, jak postupovat při instalaci zkouškového serveru, administraci elektronické zkoušky, při jejím hodnocení i archivaci, najdete v příloze č. 1 této metodické publikace.
Má tyto čtyři části:
I. Instalace elektronické písemné zkoušky
II. Administrace zkouškového serveru a realizace zkoušky
III. Hodnocení žákových odpovědí v otevřených úlohách
IV. Archivace výsledků e-zkoušek a jejich tisk