Celou výroční zprávu najdete na adrese: http://www.csicr.cz/cz/Aktuality/Kvalita-a-efektivita-vzdelavani-a-vzdelavaci-s-(1)
Zde si můžete přečíst části Výroční zprávy, v nichž jsou zmínky o závěrečných zkouškách v učebních oborech:
5.3.2 Ukončování středního vzdělávání maturitní zkouškou a závěrečnou zkouškou
…
V nematuritních oborech vzdělání pokračuje úspěšná implementace závěrečných zkoušek konaných podle jednotného zadání do systému odborného vzdělávání.
ČŠI v květnu a červnu provedla kontrolu organizace a průběhu závěrečných zkoušek podle jednotného zadání v 67 středních školách a ve 112 oborech vzdělání, z toho v 95 oborech kategorie H, 15 oborech kategorie E a 2 oborech kategorie C. Porušení byla zjištěna ve čtyřech oborech vzdělání. Ve dvou případech nebyly žákům oznámeny výsledky praktické zkoušky nejpozději jeden týden před konáním ústní zkoušky, v jednom oboru byly zahájeny zkoušky před 20. květnem a v jednom oboru bylo zjištěno porušení v organizaci a průběhu ústní zkoušky.
V 9,6 % oborů se uskutečnila písemná zkouška na počítačích. Vše proběhlo bez problémů, učitelé i ředitelé oceňovali funkčnost systému, menší administrativní náročnost, objektivizaci hodnocení, kvalitu grafických výstupů a možnost vyzkoušet si systém „nanečisto“.
Praktická zkouška proběhla ve 12 oborech vzdělání ve firmě. V 71 oborech vzdělání (81,6 %) měli žáci u ústní zkoušky k dispozici doplňující podklady (ukázky materiálů a výrobků, obrázky, schémata apod.). Aktualizované otázky z oblasti světa práce hodnotili učitelé nejčastěji jako spíše lepší (50 %) nebo srovnatelné (43 %) s předchozími.
Realizace praktické závěrečné zkoušky podle jednotného zadání přinesla opět u některých oborů vzdělání zvýšené náklady na straně školy i žáků. Z anketních formulářů zadaných ředitelům škol vyplynulo, že u 52,4 % oborů si závěrečné zkoušky vyžádaly zvýšené náklady na straně školy a u 14,4 % oborů si vyžádaly zvýšené náklady na straně žáků.
Podle statistiky Národního ústavu pro vzdělávání uspělo při závěrečných zkouškách 93,7 % žáků v písemné zkoušce, 97,3 % žáků v praktické zkoušce a 97,2 % žáků v ústní zkoušce. Celkově byly výsledky u závěrečných zkoušek výrazně lepší než u zkoušek maturitních. Více jak 15% neúspěšnost měli žáci v písemné zkoušce v oborech vzdělání Autoelektrikář (26,6 %), Řezník – uzenář (17,1 %), Manipulant poštovního provozu (17,1 %), Chemik (16,7 %), Podlahář (16,7 %) a Stavební práce (16 %). V praktické zkoušce byli nadprůměrně neúspěšní žáci oborů Podkovář a zemědělský kovář (23,5 %) a Strojník silničních strojů (20 %). U ústní zkoušky nebyla v žádném oboru zaznamenána vyšší než 15% neúspěšnost.
…
5.4 Závěry a doporučení pro střední vzdělávání
Kritéria, podle kterých ČŠI hodnotila ve školním roce 2016/2017 podmínky, průběh a výsledky vzdělávání ve středních školách, jsou členěna do šesti oblastí. Každá oblast má formulována jednotlivá kritéria, která indikují konkrétní znaky kvality pro gymnaziální a střední odborné vzdělávání.
Ve školním roce 2016/2017 ČŠI hodnotila střední školy jako vstřícné a bezpečné místo pro všechny účastníky procesu vzdělávání. Stav vyžadující zlepšení byl zjištěn v 9,1 % gymnázií a v 3,7 % škol středního odborného vzdělávání. Vedení více než 90 % středních škol usiluje o optimální materiální podmínky vzdělávání a pečuje o jejich účelné využívání.
V kritériu hodnotícím kvalifikovanost, odbornou zdatnost a profesionalitu v přístupu k práci učitelů jsou rozdíly mezi gymnaziálním a středním odborným vzděláváním. V gymnáziích bylo toto kritérium v 15,2 % škol hodnoceno na výborné úrovni a jen v 6,1 % škol jako stav vyžadující zlepšení, ostatní školy byly hodnoceny na požadované úrovni. Zatímco ve středním odborném vzdělávání mělo výbornou úroveň 9 % škol, zlepšení vyžadovalo 13,8 % škol a 0,5 % škol bylo hodnoceno jako nevyhovující.
V převážné většině středních škol pedagogové důsledně uplatňovali při komunikaci s žáky, rodiči a kolegy vstřícný, respektující přístup. Rezervy měli gymnaziální učitelé v aktivní spolupráci a poskytování vzájemné podpory a zpětné vazby (v 15,2 % gymnázií úroveň vyžadující zlepšení).
Značné rozdíly byly mezi školami v aktivní spolupráci učitelů na svém profesním rozvoji. V gymnaziálním vzdělávání bylo 12,1 % škol v tomto kritériu hodnoceno výborně a v 18,2 % gymnázií byl zjištěn stav vyžadující zlepšení. Ve středním odborném vzdělávání mělo výborné hodnocení 6,4 % škol, zlepšení vyžadovalo 9 % škol.
Více než 90 % středních škol mělo jasně formulovanou vizi a realistickou strategii rozvoje, které pedagogičtí pracovníci sdíleli a naplňovali, z toho více než 15 % škol bylo v tomto kritériu hodnoceno výborně. V gymnáziích bylo zjištěno významné riziko v ŠVP, které ve více než pětině škol nebyly v souladu s kurikulárními dokumenty (rámcovými vzdělávacími programy). Ve středním odborném vzdělávání byl nevyhovující stav nebo stav vyžadující zlepšení zjištěn přibližně v 10 % škol. Školy převážně fungovaly podle jasných pravidel umožňujících konstruktivní komunikaci všech aktérů. Stav vyžadující zlepšení byl zjištěn v 12,1 % gymnázií a 9,6 % škol středního odborného vzdělávání.
Výbornou úroveň měla spolupráce s vnějšími partnery v téměř 40 % gymnázií a 44,1 % škol středního odborného vzdělávání.
Významné rozdíly byly v gymnáziích i ve školách středního odborného vzdělávání zjištěny v kritériích hodnotících činnost vedení škol v oblasti řízení, monitoringu a vyhodnocování práce školy, přijímání opatření pro zlepšení, vytváření zdravého školního klimatu, zajištění optimálních personálních podmínek pro vzdělávání, vytváření podmínek pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, zjištění optimálních materiálních podmínek a péče o jejich využívání.
V oblasti výuky byl nejrizikovější stav zjištěn u gymnázií v kritériu hodnotícím systematické sledování vzdělávacího pokroku každého žáka a zohledňování jeho individuálních potřeb učitelem (63,6 % škol mělo úroveň vyžadující zlepšení a 9,1 % škol úroveň nevyhovující).
Značné rozdíly jsou mezi středními školami ve využívání výchovně-vzdělávacích strategií pro naplňování stanovených cílů a v přípravě pedagogů na výuku. Kolem 20 % škol se ve své práci dostatečně nezaměřuje na sociální a osobnostní rozvoj žáků.
V téměř čtvrtině gymnázií byly zjištěny rezervy v získávání informací o posunech výsledků každého žáka ve všech vzdělávacích oblastech. Ve více než 20 % gymnázií mají výsledky vzdělávání výbornou úroveň, žáci jsou motivováni k dosahování výborných výsledků. Naopak v téměř 20 % škol středního odborného vzdělávání výsledky vzdělávání neodpovídají očekávaným výsledkům podle ŠVP. Školy většinou sledují a vyhodnocují úspěšnost žáků v průběhu a při ukončování vzdělávání, avšak přijímaná opatření pro zlepšení zejména ve středních školách odborného vzdělávání nejsou zcela účinná.
Pozitivní zjištění
• Bezproblémová realizace závěrečných zkoušek podle jednotného zadání, včetně postupného zavádění zpracování písemných prací na počítači.
• Spolupráce se zaměstnavateli a profesními svazy, která přispívá k úspěšnému naplnění plánovaného profilu absolventa.
• Realizace části praktického vyučování na pracovištích smluvních partnerů umožňuje žákům získat potřebné dovednosti a zkušenosti v reálném pracovním prostředí.
• Spolupráce škol se zahraničními partnery podporuje rozvoje odborných a jazykových dovedností žáků i pedagogů. Umožňuje žákům poznat odlišné kulturní prostředí.
• Modernizace výukových prostor a technického vybavení přispívá k rozvoji estetického cítění žáků a zvýšení efektivity vzdělávacího procesu.
• Velmi dobrá kvalita praktického vyučování, která přispívá k naplnění odborného profilu absolventa i k všestrannému rozvoji osobnosti žáka, včetně jeho klíčových kompetencí.
Negativní zjištění
• Nabídka studijních míst překračuje poptávku po vzdělávání. Nevhodně nastavená pravidla pro přijímání žáků ke vzdělávání vedou k přijímání uchazečů bez potřebných studijních předpokladů.
• Vysoká míra absence žáků, která negativně ovlivňuje dosahované výsledky ve vzdělá- vání.
• Převažující frontální výuka v teoretických předmětech, která má v kombinaci s využitím transmisivní vyučovací metody za následek nižší aktivitu žáků a jejich menší zájem o vzdělávání. Učitel není koordinátorem procesu učení, ale nositelem informací, které žáci v dnešní době pokročilých technologií mohou získat sami. Upřednostňuje se učivo před rozvojem klíčových kompetencí.
• Omezené zohledňování individuálních potřeb žáků ze strany pedagogických pracovníků, zejména v gymnaziálním vzdělávání.
• Nepříznivá věková struktura vyučujících odborných předmětů a praktického vyučování a malý zájem odborníků z praxe o učitelskou profesi z důvodu nedostatečného finančního ohodnocení a psychické náročnosti profese.
• Vedení škol s vysokou mírou neúspěšnosti žáků ve společné části maturitní zkoušky nepracuje systematicky s průběžnými výsledky vzdělávání. Strategii předcházení školní neúspěšnosti vůbec nemají nebo ji neuplatňují důsledně.
• Nedostatečná kontrolní a hospitační činnost vedoucích pracovníků některých škol má za následek nedostatečnou zpětnou vazbu pro pedagogy, což omezuje jejich další profesní rozvoj. Doporučení Úroveň školy:
• Realizovat účinná opatření proti vysokým absencím žáků při výuce na základě podrobné analýzy příčin.
• Na úrovni vedení školy, případně předmětových komisí se zaměřit při hospitační činnosti na efektivitu a pestrost používaných forem a metod práce. Preferovat způsoby vyučování, které vedou k větší samostatnosti žáků a jejich aktivní spoluúčasti na procesu vzdělávání.
• Systematicky podporovat vzdělávání pedagogů v oblasti společného vzdělávání. Získané teoretické poznatky aplikovat v praxi při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávací- mi potřebami a nadaných.
• Zaměřit se na efektivitu matematického vzdělávání. Využívat vzdělávací strategie, které podpoří zájem žáků o matematiku a přispějí k dosahování lepších výsledků v matematických dovednostech a ve schopnosti aplikace matematického aparátu při řešení problémových úloh v dalších předmětech i běžném životě.
• Vytvářet podmínky pro zlepšení motivace žáků ke vzdělávání. Podporovat jejich participaci na rozhodování a fungování školy. Umožněním aktivního ovlivnění různých aspektů výuky vést žáky k větší osobní zodpovědnosti za své vzdělávání.
• Prohlubovat spolupráci se zaměstnavateli zejména v oblasti zajištění většího podílu praktického vyučování v reálném pracovním prostředí. Osobní zkušeností žáků s aktuálními oborovými a technologickými trendy přispět k úspěšnému naplnění profilu absolventů a ke zlepšení jejich uplatnitelnosti na trhu práce.
• Pravidelně vyhodnocovat příčiny školní neúspěšnosti na úrovni školy, oborů, tříd i jednotlivých žáků. Opatření pro zlepšení přijímat ve spolupráci s pedagogickými pracovníky tak, aby byla účinná a odpovídala reálným možnostem žáků i pedagogů. Úroveň zřizovatele:
• Optimalizovat skladbu vyučovaných oborů vzdělání tak, aby reflektovala zájem uchazečů, i demografický vývoj. Uplatnitelnost absolventů středních škol vyhodnocovat ve spolupráci se sociálními partnery (zaměstnavatelé, hospodářská komora, agrární komora, úřady práce, profesní svazy a cechy).
• Při realizaci krajských akčních plánů úzce spolupracovat se všemi aktéry v oblasti vzdělávání. Ve středních školách podporovat propojování externího a vlastního hodnocení na základě jednotných kritérií tzv. Kvalitní školy.
• Sledovat a vyhodnocovat činnost středních škol, které opakovaně vykazují vysokou míru neúspěšnosti žáků ve společné části maturitní zkoušky. Na základě posouzení oborové struktury v jednotlivých školách a v celých krajích zvážit u některých škol výmaz vybraných oborů vzdělání. Úroveň systému:
• Provést redukci 239 rámcových vzdělávacích programů do odvětvové struktury s vnitřní diferenciací na složku s všeobecným a odborným základem umožňující další oborovou specializaci.
• Vytvořit koncept podpory budoucích učitelů, který by motivoval kvalitní absolventy středních škol vstoupit do pregraduálního vzdělávání a umožnil pedagogickou činnost také odborníkům z praxe.
• Doporučit školám rozšířit způsob přijímání uchazečů o studium důsledným uplatňováním školní přijímací zkoušky, která bude dostatečným způsobem ověřovat obecné studijní předpoklady uchazečů o středoškolské vzdělání.
• Zaměřit se v DVPP významně na různé typy rizikového chování žáků (zejména šikana, závislosti, záškoláctví).
• Vyřešit financování zvýšených nákladů středních škol i jednotlivých žáků spojených s vykonáním závěrečné zkoušky podle jednotného zadání.