Česká školní inspekce hodnotí jednotné závěrečné zkoušky velmi pozitivně

Česká školní inspekce zveřejnila výroční zprávu za rok 2016/2017. V kapitole 5 se věnuje také realizaci závěrečných zkoušek podle jednotného zadání a uvádí ji hned na prvním místě mezi pozitivními zjištěními.


Celou výroční zprávu najdete na adrese: http://www.csicr.cz/cz/Aktuality/Kvalita-a-efektivita-vzdelavani-a-vzdelavaci-s-(1)


 

Zde si můžete přečíst části Výroční zprávy, v nichž jsou zmínky o závěrečných zkouškách v učebních oborech:

5.3.2 Ukončování středního vzdělávání maturitní zkouškou a závěrečnou zkouškou

V nematuritních oborech vzdělání pokračuje úspěšná implementace závěrečných zkoušek konaných podle jednotného zadání do systému odborného vzdělávání.

ČŠI v květnu a červnu provedla kontrolu organizace a průběhu závěrečných zkoušek podle jednotného zadání v 67 středních školách a ve 112 oborech vzdělání, z toho v 95 oborech kategorie H, 15 oborech kategorie E a 2 oborech kategorie C. Porušení byla zjištěna ve čtyřech oborech vzdělání. Ve dvou případech nebyly žákům oznámeny výsledky praktické zkoušky nejpozději jeden týden před konáním ústní zkoušky, v  jednom oboru byly zahájeny zkoušky před 20. květnem a v jednom oboru bylo zjištěno porušení v organizaci a průběhu ústní zkoušky.

V 9,6 % oborů se uskutečnila písemná zkouška na počítačích. Vše proběhlo bez problémů, učitelé i ředitelé oceňovali funkčnost systému, menší administrativní náročnost, objektivizaci hodnocení, kvalitu grafických výstupů a možnost vyzkoušet si systém „nanečisto“.

Praktická zkouška proběhla ve 12 oborech vzdělání ve firmě. V 71 oborech vzdělání (81,6 %) měli žáci u ústní zkoušky k dispozici doplňující podklady (ukázky materiálů a výrobků, obrázky, schémata apod.). Aktualizované otázky z oblasti světa práce hodnotili učitelé nejčastěji jako spíše lepší (50 %) nebo srovnatelné (43 %) s předchozími.

Realizace praktické závěrečné zkoušky podle jednotného zadání přinesla opět u některých oborů vzdělání zvýšené náklady na straně školy i žáků. Z anketních formulářů zadaných ředitelům škol vyplynulo, že u 52,4 % oborů si závěrečné zkoušky vyžádaly zvýšené náklady na straně školy a u 14,4 % oborů si vyžádaly zvýšené náklady na straně žáků.

Podle statistiky Národního ústavu pro vzdělávání uspělo při závěrečných zkouškách 93,7  % žáků v  písemné zkoušce, 97,3  % žáků v  praktické zkoušce a  97,2  % žáků v  ústní zkoušce. Celkově byly výsledky u závěrečných zkoušek výrazně lepší než u zkoušek maturitních. Více jak 15% neúspěšnost měli žáci v písemné zkoušce v oborech vzdělání Autoelektrikář (26,6 %), Řezník – uzenář (17,1 %), Manipulant poštovního provozu (17,1 %), Chemik (16,7 %), Podlahář (16,7 %) a Stavební práce (16 %). V praktické zkoušce byli nadprůměrně neúspěšní žáci oborů Podkovář a  zemědělský kovář (23,5  %) a  Strojník silničních strojů (20 %). U ústní zkoušky nebyla v žádném oboru zaznamenána vyšší než 15% neúspěšnost.

5.4 Závěry a doporučení pro střední vzdělávání

Kritéria, podle kterých ČŠI hodnotila ve školním roce 2016/2017 podmínky, průběh a výsledky vzdělávání ve středních školách, jsou členěna do šesti oblastí. Každá oblast má formulována jednotlivá kritéria, která indikují konkrétní znaky kvality pro gymnaziální a střední odborné vzdělávání.

Ve školním roce 2016/2017 ČŠI hodnotila střední školy jako vstřícné a bezpečné místo pro všechny účastníky procesu vzdělávání. Stav vyžadující zlepšení byl zjištěn v 9,1 % gymnázií a v 3,7 % škol středního odborného vzdělávání. Vedení více než 90 % středních škol usiluje o optimální materiální podmínky vzdělávání a pečuje o jejich účelné využívání.

V  kritériu hodnotícím kvalifikovanost, odbornou zdatnost a  profesionalitu v  přístupu k práci učitelů jsou rozdíly mezi gymnaziálním a středním odborným vzděláváním. V gymnáziích bylo toto kritérium v 15,2 % škol hodnoceno na výborné úrovni a jen v 6,1 % škol jako stav vyžadující zlepšení, ostatní školy byly hodnoceny na požadované úrovni. Zatímco ve středním odborném vzdělávání mělo výbornou úroveň 9  % škol, zlepšení vyžadovalo 13,8 % škol a 0,5 % škol bylo hodnoceno jako nevyhovující.

V  převážné většině středních škol pedagogové důsledně uplatňovali při komunikaci s žáky, rodiči a kolegy vstřícný, respektující přístup. Rezervy měli gymnaziální učitelé v aktivní spolupráci a poskytování vzájemné podpory a zpětné vazby (v 15,2 % gymnázií úroveň vyžadující zlepšení).

Značné rozdíly byly mezi školami v aktivní spolupráci učitelů na svém profesním rozvoji. V  gymnaziálním vzdělávání bylo 12,1  % škol v  tomto kritériu hodnoceno výborně a v 18,2 % gymnázií byl zjištěn stav vyžadující zlepšení. Ve středním odborném vzdělávání mělo výborné hodnocení 6,4 % škol, zlepšení vyžadovalo 9 % škol.

Více než 90 % středních škol mělo jasně formulovanou vizi a realistickou strategii rozvoje, které pedagogičtí pracovníci sdíleli a naplňovali, z toho více než 15 % škol bylo v tomto kritériu hodnoceno výborně. V gymnáziích bylo zjištěno významné riziko v ŠVP, které ve více než pětině škol nebyly v souladu s kurikulárními dokumenty (rámcovými vzdělávacími programy). Ve  středním odborném vzdělávání byl nevyhovující stav nebo stav vyžadující zlepšení zjištěn přibližně v 10 % škol. Školy převážně fungovaly podle jasných pravidel umožňujících konstruktivní komunikaci všech aktérů. Stav vyžadující zlepšení byl zjištěn v 12,1 % gymnázií a 9,6 % škol středního odborného vzdělávání.

Výbornou úroveň měla spolupráce s vnějšími partnery v téměř 40 % gymnázií a 44,1 % škol středního odborného vzdělávání.

Významné rozdíly byly v gymnáziích i ve školách středního odborného vzdělávání zjištěny v kritériích hodnotících činnost vedení škol v oblasti řízení, monitoringu a vyhodnocování práce školy, přijímání opatření pro zlepšení, vytváření zdravého školního klimatu, zajištění optimálních personálních podmínek pro vzdělávání, vytváření podmínek pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, zjištění optimálních materiálních podmínek a péče o jejich využívání.

V  oblasti výuky byl nejrizikovější stav zjištěn u  gymnázií v  kritériu hodnotícím systematické sledování vzdělávacího pokroku každého žáka a zohledňování jeho individuálních potřeb učitelem (63,6 % škol mělo úroveň vyžadující zlepšení a 9,1 % škol úroveň nevyhovující).

Značné rozdíly jsou mezi středními školami ve využívání výchovně-vzdělávacích strategií pro naplňování stanovených cílů a v přípravě pedagogů na výuku. Kolem 20 % škol se ve své práci dostatečně nezaměřuje na sociální a osobnostní rozvoj žáků.

V téměř čtvrtině gymnázií byly zjištěny rezervy v získávání informací o posunech výsledků každého žáka ve všech vzdělávacích oblastech. Ve více než 20 % gymnázií mají výsledky vzdělávání výbornou úroveň, žáci jsou motivováni k dosahování výborných výsledků. Naopak v téměř 20 % škol středního odborného vzdělávání výsledky vzdělávání neodpovídají očekávaným výsledkům podle ŠVP. Školy většinou sledují a  vyhodnocují úspěšnost žáků v průběhu a při ukončování vzdělávání, avšak přijímaná opatření pro zlepšení zejména ve středních školách odborného vzdělávání nejsou zcela účinná.

Pozitivní zjištění

Bezproblémová realizace závěrečných zkoušek podle jednotného zadání, včetně postupného zavádění zpracování písemných prací na počítači.

• Spolupráce se zaměstnavateli a profesními svazy, která přispívá k úspěšnému naplnění plánovaného profilu absolventa.

• Realizace části praktického vyučování na pracovištích smluvních partnerů umožňuje žákům získat potřebné dovednosti a zkušenosti v reálném pracovním prostředí.

• Spolupráce škol se zahraničními partnery podporuje rozvoje odborných a jazykových dovedností žáků i pedagogů. Umožňuje žákům poznat odlišné kulturní prostředí.

• Modernizace výukových prostor a technického vybavení přispívá k rozvoji estetického cítění žáků a zvýšení efektivity vzdělávacího procesu.

• Velmi dobrá kvalita praktického vyučování, která přispívá k naplnění odborného profilu absolventa i k všestrannému rozvoji osobnosti žáka, včetně jeho klíčových kompetencí.

Negativní zjištění

• Nabídka studijních míst překračuje poptávku po vzdělávání. Nevhodně nastavená pravidla pro přijímání žáků ke vzdělávání vedou k  přijímání uchazečů bez potřebných studijních předpokladů.

• Vysoká míra absence žáků, která negativně ovlivňuje dosahované výsledky ve vzdělá- vání.

• Převažující frontální výuka v teoretických předmětech, která má v kombinaci s využitím transmisivní vyučovací metody za následek nižší aktivitu žáků a jejich menší zájem o vzdělávání. Učitel není koordinátorem procesu učení, ale nositelem informací, které žáci v dnešní době pokročilých technologií mohou získat sami. Upřednostňuje se učivo před rozvojem klíčových kompetencí.

• Omezené zohledňování individuálních potřeb žáků ze strany pedagogických pracovníků, zejména v gymnaziálním vzdělávání.

• Nepříznivá věková struktura vyučujících odborných předmětů a praktického vyučování a malý zájem odborníků z praxe o učitelskou profesi z důvodu nedostatečného finančního ohodnocení a psychické náročnosti profese.

• Vedení škol s vysokou mírou neúspěšnosti žáků ve společné části maturitní zkoušky nepracuje systematicky s průběžnými výsledky vzdělávání. Strategii předcházení školní neúspěšnosti vůbec nemají nebo ji neuplatňují důsledně.

• Nedostatečná kontrolní a hospitační činnost vedoucích pracovníků některých škol má za následek nedostatečnou zpětnou vazbu pro pedagogy, což omezuje jejich další profesní rozvoj. Doporučení Úroveň školy:

• Realizovat účinná opatření proti vysokým absencím žáků při výuce na základě podrobné analýzy příčin.

• Na úrovni vedení školy, případně předmětových komisí se zaměřit při hospitační činnosti na efektivitu a pestrost používaných forem a metod práce. Preferovat způsoby vyučování, které vedou k větší samostatnosti žáků a jejich aktivní spoluúčasti na procesu vzdělávání.

• Systematicky podporovat vzdělávání pedagogů v oblasti společného vzdělávání. Získané teoretické poznatky aplikovat v praxi při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávací- mi potřebami a nadaných.

• Zaměřit se na efektivitu matematického vzdělávání. Využívat vzdělávací strategie, které podpoří zájem žáků o matematiku a přispějí k dosahování lepších výsledků v matematických dovednostech a ve schopnosti aplikace matematického aparátu při řešení problémových úloh v dalších předmětech i běžném životě.

• Vytvářet podmínky pro zlepšení motivace žáků ke vzdělávání. Podporovat jejich participaci na rozhodování a fungování školy. Umožněním aktivního ovlivnění různých aspektů výuky vést žáky k větší osobní zodpovědnosti za své vzdělávání.

• Prohlubovat spolupráci se zaměstnavateli zejména v  oblasti zajištění většího podílu praktického vyučování v reálném pracovním prostředí. Osobní zkušeností žáků s aktuálními oborovými a technologickými trendy přispět k úspěšnému naplnění profilu absolventů a ke zlepšení jejich uplatnitelnosti na trhu práce.

• Pravidelně vyhodnocovat příčiny školní neúspěšnosti na úrovni školy, oborů, tříd i jednotlivých žáků. Opatření pro zlepšení přijímat ve spolupráci s pedagogickými pracovníky tak, aby byla účinná a odpovídala reálným možnostem žáků i pedagogů. Úroveň zřizovatele:

• Optimalizovat skladbu vyučovaných oborů vzdělání tak, aby reflektovala zájem uchazečů, i demografický vývoj. Uplatnitelnost absolventů středních škol vyhodnocovat ve spolupráci se sociálními partnery (zaměstnavatelé, hospodářská komora, agrární komora, úřady práce, profesní svazy a cechy).

• Při realizaci krajských akčních plánů úzce spolupracovat se všemi aktéry v oblasti vzdělávání. Ve středních školách podporovat propojování externího a vlastního hodnocení na základě jednotných kritérií tzv. Kvalitní školy.

• Sledovat a  vyhodnocovat činnost středních škol, které opakovaně vykazují vysokou míru neúspěšnosti žáků ve společné části maturitní zkoušky. Na základě posouzení oborové struktury v  jednotlivých školách a  v  celých krajích zvážit u  některých škol výmaz vybraných oborů vzdělání. Úroveň systému:

• Provést redukci 239 rámcových vzdělávacích programů do odvětvové struktury s vnitřní diferenciací na složku s všeobecným a odborným základem umožňující další oborovou specializaci.

• Vytvořit koncept podpory budoucích učitelů, který by motivoval kvalitní absolventy středních škol vstoupit do pregraduálního vzdělávání a umožnil pedagogickou činnost také odborníkům z praxe.

• Doporučit školám rozšířit způsob přijímání uchazečů o studium důsledným uplatňováním školní přijímací zkoušky, která bude dostatečným způsobem ověřovat obecné studijní předpoklady uchazečů o středoškolské vzdělání.

• Zaměřit se v DVPP významně na různé typy rizikového chování žáků (zejména šikana, závislosti, záškoláctví).

• Vyřešit financování zvýšených nákladů středních škol i jednotlivých žáků spojených s vykonáním závěrečné zkoušky podle jednotného zadání.