Co ukázala zpětná vazba ze škol

Po skončení červnového termínu závěrečných zkoušek měli učitelé možnost vyplnit dotazník obsažený v informačním systému NZZ. Tato tzv. zpětná vazba zjišťuje na jedné straně výsledky žáků dosažené u zkoušek a na druhé straně se v ní školy mohou vyjádřit ke kvalitě jednotných zadání a napsat své připomínky. Právě zpětná vazba umožňuje pracovníkům NÚV dále zlepšovat jednotné závěrečné zkoušky.


Výsledky žáků u závěrečných zkoušek

Informace o výsledcích žáků za červnový termín 2018 vyplnilo 280 škol (cca 56 % ze všech škol, kde v červnu proběhly závěrečné zkoušky). Údaje se týkají 100 oborů vzdělání a 11 423 žáků.

  • Žáci dosáhli v písemce průměrné známky - 2,86, při ústní zkoušce - 2,42 a při praktické zkoušce - 2,27.
  • Podobně jako v minulých letech byla pro žáky nejtěžší písemná zkouška, kde je také největší počet neúspěšných absolventů. Nesložilo ji 726 žáků (7 %) a nejčastější známka byla trojka (30 %).
  • Ústní zkoušku nesložilo 281 žáků (3 %) a nejčastější známkou je jednička (27 %).
  • Praktická zkouška dopadla nejlépe - propadlo u ní jen 276 žáků (2 %) a nejčastějšími známkami jsou jednička a dvojka (61 %).

Výsledky žáků – tabulky

známky

Písemná zkouška

nevyplnilo

                       165

1

                      1495

2

                      2863

3

                      3346

4

                      2828

5

                        726

Celkově

                    11423

 


známky

Praktická zkouška

nevyplnilo

                          158

1

                        3326

2

                        3545

3

                        2664

4

                        1454

5

                          276

Celkově

                      11423


známky

ústní zkouška

nevyplnilo

                         288

1

                       3033

2

                       2941

3

                       2842

4

                       2038

5

                         281

Celkově

                     11423


 

Hodnocení témat

Hodnocení témat (jde o témata písemné, praktické a ústní zkoušky) 

Tuto část zpětné vazby vyplnilo 118 škol (necelých 24 %).

K hodnocení školy používají známkování – tématům udělovaly známky od 1 do 5.

Celková průměrná známka byla 1,33.

1

3090

2

732

3

223

4

99

5

9

neuvedlo známku

93

Kromě známkování mohly školy napsat konkrétní připomínky.

Celkem uvedly 4 246 hodnocení:

3 192 - hodnocení bez připomínek (školy hodnotily pouze známkou)

798 - kladné nebo neutrální hodnocení

256 (6 %) - upozornění na chyby a další připomínky

 


 

Hodnocení úkolů obsažených v bankách pro písemnou zkoušku provedlo 132 škol (cca 26 % škol). Školy hodnotily slovně celou zkoušku.

Celkem uvedly 302 hodnocení:

155 - hodnocení bez připomínek

16 - kladné hodnocení

98  - upozornění na chyby v obsahu

33 (11 %) - připomínky ke struktuře banky, příp. problémy s e-zkouškou

Možnosti zadat žákům písemku v elektronické formě využila přibližně pětina škol. Přesný počet bohužel nelze zjistit, protože mnohé školy zpětnou vazbu nevyplnily vůbec nebo neúplně. Je ale zřejmé, že narůstá počet oborů, v nichž žáci zkoušku skládali na počítači. „Je vidět, že školy, které si již zvykly na elektronickou realizaci, tak v ní pokračují a rozšiřují počet oborů, v nichž písemku takto zadávají. Ostatní se zřejmě e-zkoušky bojí nebo se jí vyhýbají,“ říká Libor Berný z Národního ústavu pro vzdělávání, který má elektronickou písemnou zkoušku na starosti.

Jaké měly školy připomínky

I když některé školy napsaly ve zpětné vazbě celou řadu kritickým poznámek, ve většině případů jsou vyjádření učitelů k tématům či úkolům kladná nebo neutrální. Např.: Témata odpovídají potřebám oboru, bez připomínek. Někdy ale využijí formulář k delší odpovědi, jako je např. tato, která se týká oboru Mechanik opravář motorových vozidel: Písemná práce proběhla na počítači. Bezproblémový jak průběh zkoušky, tak i hodnocení hodnotiteli (i přes počáteční obavy). Čas opravování se zkrátil asi o 20 %. Odpadl tisk tisíců papírů se zadáním.

Další připomínky už jsou kritičtější a poukazují na drobný technický problém nebo nepřesnou či zastaralou formulaci zadání. Pedagogové také upozorňují, že určitá témata jsou příliš náročná (nebo také málo) nebo že kladou neadekvátní časové nároky, jinde zase vznesli požadavky na obsahové doplnění otázek, případně změnu bodového hodnocení.

Několik příkladů:

- Místo názvu pudinkový krém se uvádí základní žloutkový krém (Cukrářské práce)

- Poměrně těžké pro pochopení (u tématu s názvem „Vedení pšeničných těst, cukr“)

- Výrobek je složitější a materiálově náročnější. Třídenní zkouška je na hraně možností žáků, pokud nemají dveře dobře zvládnuté ve školním roce… (téma „dveře“ v oboru Truhlář).

Všechny tyto obsahové připomínky řeší vždy editor či editorka daného jednotného zadání a školy pak dostanou oznámení, jak byl jejich podnět vypořádán. Velmi rychle se postupuje v případě, že jde o opravu drobné chyby či formulace - taková oprava je provedena neprodleně ještě před dalším termínem závěrečných zkoušek. Podstatnější – koncepční – změny je ale možné udělat až v zadáních pro nový školní rok. 

  • Příkladem je upozornění školy (obor Malířské a natěračské práce): „Obsah otázek (písemné zkoušky) je zaměřen více na průmyslové nátěrové techniky, přičemž my se zaměřujeme na ruční techniky práce. Zařadíme si tyto požadavky do tematických plánů, aby na ně byli žáci v předstihu připravováni“. Aby byly obě techniky ve zkoušce dostatečně obsaženy, nabídl editor škole, že může připravit nové úkoly pro oblast ručních nátěrových technik, které budou vloženy do banky úkolů pro příští rok.

Velmi podstatné mohou být také připomínky, které směřují k samotné bance úkolů a principům generování. „Takovými obory se musíme podrobně zabývat v týmu a případně změnit strukturu banky či členění tematických oblastí, případně banku „zúžit“ tj. vytvořit zaměření a odstranit nevhodné úkoly,“ upřesňuje Libor Berný.