Než se dostaneme k jmenované škole, podívejme se blíže na samotný projekt páteřních škol. Co projekt škole přinesl?
Zástupce ředitelky k tomu uvádí: ,,Dostali jsme certifikát umožňující škole využívání nové marketingové značky. V tomto ohledu je to pro školu možné zviditelnění… v rámci té optimalizace patří ke škole odloučené pracoviště v Teplicích.“
Ředitelka školy: ,,Certifikát není na věky… pokud škola nebude plnit jakoukoli ze sedmi podmínek (pozn. autora studie: musí být polyfunkční školou, počet žáků v denní formě studia je 800 a více, musí prokazatelně spolupracovat se zaměstnavateli a realizovat doplňkovou činnost, nabízet volnočasové aktivity v prostorách školy a podporovat zájmovou a odbornou činnost žáků ve volném čase, dále pak zajišťovat potřebné školské služby pro žáky a vykazovat výsledky v rámci mezinárodní spolupráce ve vzdělávání anebo být úspěšná v realizaci projektů), jako páteřní škola končí a bude na ni pohlíženo jako na ostatní střední školy se všemi důsledky… tedy i s rizikem optimalizace.“
Vedoucí oboru: ,,Slyšela jsem o tom… myslím, že je to pro školu dobré… aspoň nás nesloučí s jinou školou… certifikát by měl škole přinést i nějaké finanční prostředky… ale přesně to nevím… to by bylo dobré.“
Podle vyjádření radních přineslo zatím slučování středních škol do rozpočtu Ústeckého kraje téměř 64 milionů korun. Od roku 2004 kraj opustil 78 budov, 46 z nich prodal za téměř 20 milionů korun a na jejich provozu a údržbě ušetřil přes 30,3 milionů korun. Je však nutné podotknout, že na rozdíl od jiných krajů se Ústecký kraj v procesu slučování a rušení škol nehodlá vyhnout ani gymnáziím. V regionu jich dnes funguje třiadvacet, sedmnáct z nich zřizuje kraj. Zastupitelstvo v nedávné době rozhodlo o sloučení gymnázií v Roudnici nad Labem, Rumburku, Děčíně, Lovosicích, Kadani a Klášterci nad Ohří s dalšími, většinou odbornými středními školami. Proti tomu se však gymnázia důrazně ohradila, což nakonec vedlo kraj k přehodnocení usnesení o slučování těchto škol.
Podle závazného strategického materiálu k realizaci a vytvoření soustavy Páteřních škol v Ústeckém kraji by mělo být cílem celého procesu vytvoření efektivní školské soustavy tvořené velkými vzdělávacími celky. Pojem efektivní školské soustavy by však neměl být chápán pouze jako mechanické slučování škol a nesprávně redukován pouze na ekonomickou podstatu problému – to by bylo dle našeho názoru nesprávné.
K tomu, aby mohla být VOŠZ a SŠZ Ústí nad Labem zařazena do seznamu Páteřních škol, musela splňovat výše uvedené parametry.
Jak již bylo uvedeno, musela být polyfunkční školou, tedy takovou školou, která nabízí obory vzdělání v rozsahu alespoň dvou úrovní (škola nabízí obory maturitní a obory vyšší odborné školy).
Dále musel být počet žáků v denní formě studia 800 a více: škola v současnosti disponuje kapacitou 900 žáků na střední škole a 895 studentů na vyšší odborné škola.
Mezi parametry patřila také prokazatelná spolupráce se
zaměstnavateli a trhem práce v kraji. Škola organizuje odborné praxe žáků a studentů ve spolupráci
s organizacemi zaměstnavatelů a dalšími partnery, jejichž výčet (včetně partnerů zahraničních) má vždy uveden ve
své výroční zprávě dle jednotlivých oborů. Na seznamu najdeme ročně několik desítek organizací, mezi
nejvýznamnější patří například Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem či Univerzita J. E. Purkyně
v Ústí nad Labem a další. Škola má uzavřenu i řadu smluv o spolupráci při zajišťování odborné praxe, stáží pro
žáky i učitele, smlouvy o podpoře žáků při studiu, smlouvy o budoucím zaměstnávání žáků, smlouvy o dalším vzdělávání
pedagogů apod. Za zmínku stojí, že v současné době má škola 75 interních učitelů a přes 150 externistů, převážně
lékařů a odborných pracovníků Masarykovy nemocnice Ústí nad Labem.
Jedním z dalších parametrů
Páteřních škol je, že musí zajišťovat potřebné školské služby pro žáky (vlastní ubytování, stravování
ve školní jídelně, školní poradenství). Jak již bylo řečeno, komplex školy tvoří čtyři budovy a pracoviště, k tomu
ředitelka školy poznamenává:
„Právě optimalizace a koordinace jednotlivých pracovišť je pro školu prioritní… zastávám názor, že správnou cestou je posílení a zaměření se na efektivní komunikaci směrem ven a také uvnitř samotné školy s učiteli, zaměstnanci a stávajícími studenty… domnívám se, že skutečně efektivní komunikace by se neměla soustřeďovat jen na překonávání neinformovanosti žáků a veřejnosti nebo na přesvědčování podřízených. Základem účinné komunikace je aktivní naslouchání jednotlivým cílovým skupinám a přizpůsobení komunikačních metod jejich potřebám i schopnostem vnímání… každá škola by si měla nastavit své vlastní komunikační metody, které jí vyhovují.“ K tomu ředitelka školy dodává:
,,K pravidelným oficiálním poradám naše škola přidala například neformální posezení. Ty jsou někdy zajímavým zdrojem informací a nápadů. Další, trošku modernější způsob komunikace představuje pro naši školu využívání školního facebooku (obr. 1), kde mohou žáci, studenti, rodiče, učitelé či kdokoliv jiný vyjádřit svůj názor… má už tisíc přátel a informace, které se tam umístí, se neuvěřitelnou rychlostí šíří, až mě to někdy překvapuje.“
Obr. 1 Oficiální stránka školního Facebooku VOŠZ a SŠZ v Ústí nad Labem
 |
Škola v dnešní době může použít ke komunikaci řadu dalších nástrojů. Zajímavým médiem je i tzv. ,,Schránka důvěry ve škole“ či e-mailová schránka na webových stránkách. Obě tyto možnosti škola případným zájemcům nabízí. Pokud chtějí studenti školy nebo jejich zákonní zástupci řešit vážný problém, požádat o pomoc či se jenom svěřit, mohou napsat vzkaz do těchto schránek. Schránku vybírá výhradně výchovná poradkyně, která k tomu dodává: ,,Je to zdroj informací, které by se škola někdy velmi často ani nedozvěděla… problémy můžeme začít řešit dřív, než dojde k něčemu závažnějšímu… objevují se tam vzkazy ohledně studia, lásky žáků a studentů, ale třeba i závažnější problémy, o kterých zde ale nechci mluvit… je však nutné překonat prvotní nedůvěru a obavy u studentů i jejich rodičů, že jim škola opravdu pomůže problém překonat… to prostě trvá déle.“
Možností, jak efektivně komunikovat, je mnoho. Je však důležité si vždy odpovědět na otázku, co chceme vědět a co má tato interní či externí komunikace vyjadřovat. To bylo i cílem průzkumu, který škola realizovala ohledně optimalizace webových stránek spolu se studenty UJEP Ústí nad Labem.
Management školy k tomu dodává: ,,Naše škola se vždy dle možností ráda zapojuje do podobných průzkumů… jedná se o možnost rychle a efektivně získat pro školu užitečné informace… důležitost webových stránek pro školu zde asi nemusím dlouze rozebírat… jsou naprosto neocenitelné… jak rychleji totiž dostat nějakou informaci ke studentům, než prostřednictvím webových stránek… škole se webové stránky už mnohokrát osvědčily… například i v komunikaci se žáky odloučeného pracoviště v Teplicích… jen těžko škola některé důležité informace týkající se studia (rozvrhy, odborná praxe atd.) či akcí školy předávala těmto studentům… dnes si je mohou najít v klidu a bez vynaložení větší energie na internetu.“
Tento průzkum by mohl být inspirativní i pro další školy, proto jeho výstupy uvádíme v následující části příkladu. Dotazníkové šetření bylo realizováno na výzkumném vzorku 300 respondentů ve dvou skupinách. První z nich tvořilo 200 žáků 9. tříd základních škol z Ústí nad Labem, z toho bylo 121 dívek (60,5 %) a 79 chlapců (39,5 %). Způsob výběru výzkumného vzorku byl záměrný a soustředil se především na dívky (v poměru 2:1, pokud to bylo ve třídách možné) tak, aby v celkovém procentuálním součtu respondentů převažovaly. Podle samotného managementu školy právě dívky 9. tříd ZŠ v Ústí nad Labem tvoří nejrelevantnější část veřejnosti, na kterou je zaměřena většina propagačních a prezentačních aktivit školy, neboť dívky tvoří převážnou část žáků sledované střední školy. Je to dáno zaměřením školy, která vzdělává zdravotnické pracovníky, nelékaře, a to jak v klinických (ošetřovatelských) oborech (Zdravotnický asistent) tak i v oborech technických (Laboratorní asistent). Druhou skupinou byli žáci Střední školy zdravotnické v Ústí nad Labem v počtu 100 respondentů, z toho bylo 85 dívek (85 %) a 15 chlapců (15 %). Pro shromažďování kvantitativních dat v rámci průzkumu byl zvolen dotazník, který je součástí příloh (příloha III). Pro úplnost poskytujeme také výsledky dotazníkového šetření (příloha IV).
Z vyjádření garanta autoevaluace na škole vybíráme: „Výsledky jsme pečlivě analyzovali a snažíme se je stále zlepšovat… například nám průzkum ukázal, že mezi tři nejdůležitější kategorie informací na webových stránkách patří pro obě skupiny respondentů jednoznačně: aktuální informace, informace o studiu a kontakt. Následuje facebook, tedy sociální webová komunita, na které se mohou registrovaní členové scházet a vyměňovat si názory na nejrůznější problémy. To dokazuje jeho vzrůstající popularitu… Dalšími kategoriemi jsou fotogalerie školy, užitečné odkazy a videogalerie. Na dalších místech nalezneme (pro každou skupinu odlišně): vyhledávání, mapu stránek, FAQ, blog a poslední knihu návštěv. Pro management školy z toho mimo jiné vyplývá, že musí příslušné webové stránky neustále aktualizovat.
Druhá část dotazníkového šetření se týkala způsobů propagace a prezentace školy. Domníváme se, že v tomto ohledu je nutné si nejdříve uvědomit důležitou skutečnost. Všechny informace předávané různými komunikačními přístupy se vždy stávají součástí jednoho celkového sdělení. Až příliš často nejsou školy schopné integrovat různé komunikační kanály, které využívají. Může potom dojít například k situaci, kdy oficiální publikace školy obsahuje informace, které se neshodují s obsahem internetových stránek školy.
Ředitelka školy uvádí: ,,Tohle se snaží naše škola eliminovat tím, že vždy existuje jasně pověřený člověk, který má tyto záležitosti v dané chvíli na starosti a dbá na jejich správnost.“
Z výzkumného šetření, při kterém byly porovnávány hodnoty aritmetických průměrů odpovědí na položku týkající se důležitosti prostředků komunikace školy s veřejností, vyplynulo, že mezi tři nejdůležitější prostředky komunikace školy s veřejností pro obě skupiny respondentů patří: masmédia (tisk, televize, internet), dny otevřených dveří a veřejné akce školy.
Ředitelka školy říká: ,,Na to naše škola ihned zareagovala a zřídila pro všechny uchazeče o studium pravidelné ,,Dny otevřených dveří“. Jakýkoliv zájemce (žák, student) či rodič si může po telefonické domluvě každé pondělí v 10 hod. nebo ve 13 hod. prohlédnout prostory naší školy… to koresponduje s cílem ,,otevřené školy“… zájem uchazečů a jejich rodičů o prohlídku školy je.“
Dalšími prostředky komunikace byly (podle četnosti): prezentace prací studentů, osobní, individuální komunikace a tištěné prostředky (plakáty, letáky, brožury). Poslední položku tvoří dárkové předměty a audiovizuální prostředky (DVD nahrávky).
Můžeme tedy učinit závěr, že školy by měly z hlediska komunikačních prostředků s veřejností využívat zejména osobní kontakt (dny otevřených dveří, veřejné akce školy), ale i neosobní komunikační kanály (masmédia – tisk, televizi, internet). V tomto ohledu představují osobní komunikační kanály (obr. 2, 3) přímou vzájemnou komunikaci se zákazníkem. Naopak neosobní komunikační kanály přenášejí sdělení bez osobního kontaktu či zpětné vazby. Každý z těchto komunikačních prostředků má své výhody, jedinečné charakteristiky a mnoho forem.
Je nutné podotknout, že je třeba uvedené prostředky komunikace školy s veřejností pečlivě kombinovat, aby společně utvořily koordinovaný celek. Často se však v dnešní době můžeme spíše setkat s tím, že řada škol hledá způsoby, jak zlepšit svou komunikaci výměnou jednoho komunikačního prostředku za jiný, který odvede stejnou práci za méně peněz. Pokud budou z pohledu školy o volbě komunikačního prostředku rozhodovat pouze peníze (školy ovšem nemají někdy na výběr), bude komunikace školy s veřejností málo efektivní a neúčinná.
Zástupce ředitelky k tomu dodává: ,,Škola nemůže očekávat rychlé výsledky a musí se připravit na dlouhodobé a systematické působení… často se stává, že docházejí finance a řada aktivit a dosažený ,,status quo“ je pro školu v danou chvíli přijatelný… to je chyba… přerušení aktivit sice může přinést škole momentální úspory, ale v okamžiku, kdy nastane čas či potřeba aktivity obnovit, je nový nástup mnohem dražší než udržování přiměřené hladiny komunikace… to se nám už několikrát na škole potvrdilo… je to však bohužel všechno otázka peněz.“
Obr. 2,3 Propagace studijních oborů VOŠZ a SŠZ Ústí nad Labem v Teplicích a Rumburku – akce ,,VZDĚLÁVÁNÍ“
 |
 |
Poslední dotazníkovou položkou, která se týkala způsobů propagace/prezentace školy, byla otázka Q16: Která masmédia považujete z hlediska prezentace/propagace školy za důležitá? Podle žáků SŠZ patří mezi tři nejdůležitější masmédia internet, noviny a časopisy, naopak u žáků ZŠ jsou to internet, televize a noviny. Z hlediska četnosti následuje rádio a poslední příčku obsadily přímé zásilky (například s propagačními materiály). Z výzkumného průzkumu lze tedy vyvodit závěr, že pro respondenty je nejdůležitějším komunikačním prostředkem z hlediska prezentace/propagace školy zcela jednoznačně internet. Pro další podrobnější informace o průzkumu lze kontaktovat vedení školy.
Zástupce ředitelky dodává: ,,Potvrzuje se tím jenom důležitost a nutnost zaměření pozornosti na školní webové stránky… internet v sobě skrývá velký potenciál a pro většinu škol by se měl stát v budoucnu významným komunikačním prostředkem… školy dnes často podceňují sílu internetu a neuvědomují si jednu důležitou skutečnost… dnes již nejde o to, zda využívat či nevyužívat internet, ale jak a kde jej využít… myslím si, že si to naše škola uvědomuje.“ Dle samotného managementu školy je klíčovým problémem také navrhnout webové stránky školy tak, aby byly na první pohled atraktivní a zároveň dostatečně zajímavé a návštěvníci se na ně vraceli. K tomu zástupce poznamenává: ,,Není to jednoduchý úkol, ale naše škola se o to neustále snaží... jsme limitováni i finančními prostředky… bylo by pro školu totiž mnohem jednodušší zaplatit firmě za vytvoření a správu webových stránek… to však není možné… webové stránky má na starosti náš správce sítě.“