3. Nové formy komunikace

Právě propojení odloučených pracovišť školy v Teplicích a později Domova mládeže, které se staly součástí školy, přineslo pro školu nutnost další optimalizace chodu a také komunikace mezi jednotlivými pracovišti. Jedním z mnoha kroků bylo zavedení školního elektronického systému, kterých je na trhu pro školy k dispozici celá řada. VOŠZ a SŠZ Ústí nad Labem používá systém Bakaláři. Co program škole umožňuje? Garant autoevaluace k tomu říká: ,,Naše škola využívá například možnost evidence žáků a zaměstnanců (školní matriku). Ta zpracovává vedle osobních údajů zejména klasifikaci žáků, včetně tisku vysvědčení. Tisk vysvědčení je připraven na většinu používaných blanketů (SEVT) a umožňuje i dodatečné úpravy. Tiskové výstupy programu umožňují škole vést také potřebnou pedagogickou dokumentaci (třídní výkazy, katalogové listy). Program zobrazuje škole také různé přehledy prospěchu a zameškaných hodin tříd i jednotlivých žáků (během celé docházky či srovnání v aktuálním pololetí). Program proto umožňuje získat důležité informace o prospěchu žáků a tříd. Z grafů je pro management školy velmi dobře patrný vývoj prospěchu či zameškaných hodin během studia. Různá srovnání průměrů ve třídách, skupinách a předmětech mnohé napoví i o vyučujících… modul programu umí i evidovat majetek školy. Umožňuje každoroční inventuru, vypíše seznamy inventáře v učebnách, učebních pomůcek v kabinetech apod… důležité a pro školu nepostradatelné možnosti jsou webové aplikace. Školní elektronický systém zpřístupňuje rodičům informace o klasifikaci a docházce žáků, osobní rozvrh žáka a změny v něm (odpadlé vyučovaní, změny v předmětech), akce školy (exkurze, kulturní a sportovní akce) apod. Nenahraditelná je možnost komunikace mezi vedením školy, učiteli, žáky a jejich rodiči. Například hromadné rozeslání pozvánek rodičů se zpětnou vazbou u těch, kteří ještě zprávu nečetli. Předávání výukových materiálů studijním skupinám, vytváření anket apod. Rodiče chtějí být informováni o dění ve škole, a to nejen na třídních schůzkách. Mohou pak včas reagovat na případný špatný prospěch svého dítěte, na hodiny zameškané bez jejich vědomí, na kázeňské prohřešky apod. Možností je jednoduše nepřeberné množství.“

Žijeme v době, kdy vývoj v technické oblasti jde kupředu tak rychle, že ho sotva stačíme sledovat. Management školy k tomu dodává: „I naše škola byla dlouhá léta zvyklá na zavedené a prakticky neměnné způsoby práce. Naším základním informačním prostředkem ve směru k rodičům byla třídní schůzka a žákovská knížka, ve směru k učitelům pak nástěnka… trošku s tím bojujeme a snažíme se to změnit… Facebook, webové stránky, školský systém Bakaláři… to se samozřejmě i na naší škole setkává s odporem z řad rodičovské i učitelské veřejnosti… dle našeho názoru je to ale cesta správným směrem… samozřejmě, že stále používáme papírovou žákovskou knížku, ale postupně k tomu používáme i elektronickou žákovskou knížku, k tomu osobní konzultace s vyučujícími, konzultační dny a společné třídní schůzky… není problém, aby rodič vstupoval do individuální komunikace s učitelem prostřednictvím e-mailové pošty (adresy všech vyučujících má škola zveřejněny na webových stránkách), využíval kontakt na mobilní telefon pedagoga nebo si domlouval individuální konzultace mimo pravidelnou výuku. Chceme být otevřenou školou pro všechny, to je naše vize… setkali jsme se i s názorem, že komunikace prostřednictvím moderních technologií je neosobní, ale v současné době, která trpí nedostatkem času (především na straně rodičů) je tato komunikace pro školu více efektivní.“

Jedním z nástrojů pro styk školy s veřejností je i vytvoření jednotného vizuálního stylu školy. Zástupce ředitelky říká: ,,Máme v současné době čtyři budovy, jedna je v jiném městě… vytvoření jednotného vizuálního stylu školy je proto velmi důležité… vyjadřuje naši specifičnost a může umožnit dostat naší školu do povědomí veřejnosti… prezentaci školy uskutečňujeme také prostřednictvím našeho loga (obr. 4), které souvisí s historií naší školy. Původní školní budovou totiž byla bývalá Petschkova vila, brzy však škola získala objekt v dnešní Palachově ulici. S nárůstem počtu studentů výuka probíhala v různých pobočkách po celém Ústí nad Labem. Koncem osmdesátých let se situace stala neúnosnou, a proto došlo v roce 1989 k rozdělení na dvě školy – SZŠ pro klinické obory v Moskevské ulici a SZŠ pro obory technické, která zůstala v ulici Palachova… to však dnes neplatí a ke škole patří právě odloučené pracoviště v Teplicích a Domov mládeže… to se zákonitě muselo promítnout i do loga školy… zůstalo oficiální, ale management školy dal podnět na vytvoření nového… byl vytvořen ,,Zdrávik“ a vizuálně jednotná sada log pro každý obor, který je na škole vyučován.“
(obr. 5 9)

 

Obr. 4 Oficiální logo VOŠZ a SŠZ Ústí nad Labem

Logo školy


Obr. 5 9 Logo ,,Zdrávik“, vizuálně jednotná sada log pro jednotlivé obory VOŠZ a SŠZ Ústí nad Labem

obor Zdravotnický asistent/Diplomovaná všeobecná sestra

Logo oboru 1

 

Obor Zdravotnické lyceum

Diplomovaný zdravotní laborant

Logo oboru 2

 

Obor Laboratorní asistent/

Logo oboru 3


Obor Asistent zubního technika/ Diplomovaný zubní technik

Logo oboru 4

 

Obor Masér sportovní a rekondiční

Logo oboru 5

 

Zástupce ředitelky k tomu uvádí: ,,Naším cílem bylo vyjádřit naši specifičnost, posílit vlastní identitu a také posílit identitu studentů k jednotlivým oborům... chtěli jsme vytvořit jednotný styl s možností dalšího využití loga a jeho obměn a variací… cílem byla také snadná identifikace, jednoduchost, originalita a zapamatovatelnost… projekt vzbudil na půdě školy vášnivou diskusi, za což byl management školy rád.“ Některé z názorů žáků a studentů školy zde pro úplnost uvádíme:

Já jsem se nového loga trochu lekla, když jsem ho poprvé viděla... uznávám, že tohle také není špatné, jistě si na něj brzy zvykneme a má i své výhody. Minimálně člověku uvízne v hlavě mnohem snáz, než jen černobílý obrázek naší školy.”

Mám dojem, jako by nové logo kopírovalo i jiné změny, ke kterým u nás dochází, ale já jsem osobně zastánce černého loga.”

Logo mi přijde vyloženě dobré, chce to jen dát mu šanci ve mně evokuje poměrně pozitivní dojmy.”

Je to hrozně okoukaný. První, co mě napadlo, jsou bonbóny Emenems.”

No nemůžu říct, že by tohle logo mělo nějaký ,,wow” efekt, ale špatné taky není. Zajímavý nápad.”

Vizuální uniformita se stala také součástí webových stránek, změn se však dočkaly například i propagační materiály či stánek VOŠZ a SŠZ na studentských veletrzích.

Zástupce ředitelky říká: „Blížíme se do doby, která bude těžká. Nastupují slabší ročníky, konkuruje nám velké množství středních škol, proto je důležité klást důraz na propagaci… Můžeme říci, že se naše škola této doby bát nemusí, jsme přeci ,,Páteřní škola“. To by však byl velký omyl… přesto, že má škola v Ústí nad Labem dlouhou tradici, musí o své místo neustále bojovat.“

Dále dodává: „Pouze vytvoření kvalitního vzdělávacího programu v dnešní době k úspěchu školy nestačí… škola musí každý rok neustále zlepšovat svou komunikaci a informovat potenciální zájemce o svých cílech, aktivitách, nabídce a upoutat jejich zájem… naopak vnitřní komunikace musí informovat pracovníky a žáky školy, motivovat a vytvářet vhodné podmínky pro práci… vytvářet to správné klima školy, které umožňuje poté potřebný rozvoj školy.“

Každá škola působí v určitém prostředí, které podléhá neustálým změnám. Proto je jedním z poslání komunikace školy napomáhat vytváření takových vztahů směrem dovnitř i navenek, které škole umožní její rozvoj a dosahování vytyčených cílů. Odpověď na to, jak optimalizovat a koordinovat spolupráci odloučených pracovišť, se pro management VOŠZ a SŠZ Ústí nad Labem skrývá v komunikaci. Tu můžeme rozdělit na vnitřní a vnější. Některé úvahy na téma školského managementu tvrdí, že špičkový vedoucí pracovník budoucnosti bude především komunikátorem. Bude muset dokázat komunikovat na více úrovních a ve více prostředích. Doby, kdy toto umění či dovednosti byly vyhrazeny pouze manažerům velkých korporací, jsou nenávratně pryč. Žijeme v ,,online světě“. Jednat lokálně, ale myslet globálně to je základní podmínka pro úspěšnou činnost všech škol a jejich managementu bez ohledu na jejich velikost. Pojmy jako Corporate Communication, Corporate Culture, Corporate Identity, Corporate Design, Corporate Image, které byly doménou velkých ekonomických subjektů, se objevují i v oblasti školství. Komunikace školy, dlouhodobé klima, ,,charakter“ školy, vizuální obraz školy, ,,obraz“ školy v očích veřejnosti představují rámec, ve kterém se „stékají“ všechny typy vnitřní i vnější komunikace do jednoho proudu směřujícího k jednomu cíli. Taková komunikace je nástrojem, který škole umožňuje přežití a rozvoj v neustále se měnícím společenskoekonomickém prostředí. U nás se však v této oblasti stále jedná spíše o nahodilé snahy jednotlivých škol, než o ucelené koncepce.

Domníváme se, že za nejvyšší cíl všech komunikačních aktivit je dnes považováno budování image školy. Jedná se o souhrn představ o škole, jež převládá v relevantní části veřejnosti. Image se utváří v interakci mezi školou a veřejností. Pro její utváření je nezbytné sladit všechny komunikační aktivity, které povedou k vytvoření konzistentního, pokud možno příznivého obrazu. Zástupce ředitelky říká: ,,Myslím si, že rozhodujícím faktorem tvorby image jsou především zaměstnanci školy, kteří představují její vnitřní veřejnost v tom nejužším slova smyslu… pokud zde neexistuje soulad, nelze o cíleném formování image ani uvažovat.“ Ředitelka školy dodává: ,,Dobrou pověst může škola ztratit velmi rychle, třeba i v důsledku jediné akce nebo události… zlepšení je oproti tomu dlouhodobou záležitostí… formování pověsti školy je možné řídit právě komunikačními aktivitami… ty jsou však úspěšné jen tehdy, jsou-li založeny dlouhodobě…a jsme zase na začátku.“

Důležitý je i charakter školy. V tomto ohledu spojování škol vede k vytváření stále větších vzdělávacích celků, které jsou mnohdy propojené pouze organizačně a finančně. Důsledkem je odcizování zaměstnanců, kteří se cítí být vázáni k určité části školy, nikoli už celku. To narušuje nezbytnou vnitřní spolupráci a koordinaci. Ředitelka školy k tomu říká: „Nebudu zde říkat, že se to naší školy netýká… škola v Teplicích je naprosto v jiném městě, vzdáleném dvacet minut vlakem… vědomí vzájemného propojení… myslím si, že vzájemné propojení se vytváří postupně… je to dlouhodobý proces… VOŠZ a SŠZ Teplice se stala odloučeným pracovištěm školy od 1. 9. 2008 a Domov mládeže byl sloučen se školou od 1. 9. 2010.“

Garant autoevaluce poznamenává: „Vzájemné propojení? V současné době nejsem schopný stoprocentně tvrdit, že k tomu opravdu došlo, ale je zde neustálá snaha… příkladem pro školu může být Domov mládeže v Ústí nad Labem.“

Jak již bylo řečeno, Domov mládeže (DM) byl sloučen se školou 1. 9. 2010. Zajišťuje nejen ubytování, ale v případě zájmu i snídaně a večeře převážně pro žáky a studenty střední a vyšší zdravotnické školy. Celková kapacita je 300 míst. Ve školním roce 2010/2011 bylo v Domě mládeže ubytováno 136 žáků SOŠ a 110 studentů VOŠ. V čele domova stojí zástupce ředitele školy pro Domov mládeže. O pedagogický dozor a výchovu se stará 7 skupinových vychovatelek, které pracují se žáky a studenty v odpoledních hodinách; ranní a noční služby jsou zajišťovány 3 asistentkami pedagoga. V zařízení pracuje také 6 nepedagogických pracovníků provozářka, údržbářka, 2 pomocné kuchařky a 2 uklízečky. Celkem se tedy o fungování DM stará 18 zaměstnanců. Interakce mezi DM a školou je realizována hned na několika úrovních. Garant autoevaluce upřesňuje: „Zástupce ředitelky školy pro Domov mládeže navštěvuje každý týden porady vedení školy. Provozářka čile komunikuje zejména se zaměstnankyněmi ekonomického oddělení. Učitelé s vychovatelkami si telefonicky nebo emailem vyměňují informace o prospěchu a chování žáků. Třídní učitelé mohou kdykoliv navštívit DM, čehož ale využívají velmi zřídka. Absenci žáků, kteří zůstávají v DM, omlouvají asistentky pedagoga telefonicky na sekretariát školy, odkud je písemně předána třídním učitelům. Pokud se vyskytnou závažnější problémy s chováním některých žáků v Domově mládeže, řeší je výchovná poradkyně v koordinaci s třídními učiteli a vychovateli. Kromě toho se pedagogičtí zaměstnanci DM účastní všech pedagogických porad školy.“ Můžeme tedy mluvit o komunikaci na všech úrovních, která vytváří předpoklad k vytvoření vzájemného propojení těchto subjektů. Garant autoevaluce ještě dodává: „U školy v Teplicích je to problematičtější… ta vzdálenost je prostě znát… k tomuto spojení zatím nedošlo tak jako u DM.“

A v tomto okamžiku se opět vracíme na začátek našich úvah o komunikaci školy, dlouhodobém klimatu, ,,charakteru“ školy, vizuálním obrazu atd., které jsou prostředky k upevňování pozice samotné školy. Smyslem této komunikace musí být vytvoření takové identity či image školy, která je představena veřejnosti jednotou úmyslu, prohlášení a činů. Pro ten účel musí škola využívat všechny nástroje. Logo, webové stránky, schránka důvěry, vizuální prezentace aj. patří mezi ty, na nichž se stavějí „základní kameny“ identity školy. V těchto několika málo odstavcích jsme se snažili naznačit význam komunikace pro školu a ukázali jsme si některé z jejích možností. Poněkud omezený rozsah inspirativního příkladu neumožňuje podrobnější a sofistikovanější rozbor dané oblasti. Přesto je možné o další informace, rady, konzultace či navázání dialogu požádat vedení samotné školy, která má s touto komunikací již několikaleté zkušenosti. VOŠZ a SŠZ má totiž v Ústí nad Labem dlouhou historii. Pro úplnost je nutné v krátkosti uvést některé důležité skutečnosti související se zaměřením našeho pojednání.