Plánování kvality a efektivity výchovně vzdělávacího procesu na škole probíhá formou obsahově provázaných klíčových dokumentů školy. Každý plán vychází z Vize školy, ze Strategického plánu, který je v souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a vzdělávací soustavy kraje Vysočina 2008 (zřizovatele školy) a je součástí Školního vzdělávacího programu (dále jen ŠVP).
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy kraje Vysočina 2008 (dále jen Dlouhodobý záměr)
Krajský úřad Vysočina je zřizovatelem většiny středních škol v kraji Vysočina a má zájem o co nejlepší fungování a efektivitu středních škol. Současné problémy s úbytkem dětí ve školách a s malým zájmem o odborné školy hlavně technického zaměření chce kraj Vysočina řešit restrukturalizací středního školství v kraji. Odbor školství, mládeže a sportu prostřednictvím Oddělení rozvoje vzdělávání potřebuje k tomuto kroku co nejobjektivnější podklady, a proto se zabývá evaluací škol a snaží se najít optimální formu jejich evaluace. Podporuje projekty zabývající se touto tematikou, neboť chce nabídnout školám nástroje pro vlastní hodnocení.
To ostatně dokládá následující citace z Dlouhodobého záměru v příloze č. 2.
Vize školy
„S lidmi, kteří rozumí, dorozumí se a rozumí si, si rozumím.“
Zaměření školy (výběr ze ŠVP)
Strategie školy je vypracovaná na základě vize a SWOT analýzy a je nezbytná pro řízení kvality ve škole. Zahrnuje dlouhodobé cíle v následujících oblastech (z důvodu zaměření PDP je podrobněji přiblížena oblast vzdělávání a výchovy):
Personální podmínky
Materiální podmínky
Finanční podmínky
Oblast vzdělávání a výchovy
V posledně jmenované oblasti je především nutné:
Zajistit připravenost mladých lidí pro celoživotní učení, podporovat zvídavost, schopnosti pracovat s informacemi, učit zdravému způsobu života a poskytovat náležitou hodnotovou orientaci.
Podporovat zaměstnanost mladých lidí v průběhu celého života. Vybavit je dostatečně širokým všeobecným odborným základem vzdělání a kompetencemi nezbytnými pro pracovní uplatnění.
Rozvíjet všeobecné a obecně odborné vzdělání v evropském kontextu, což představuje především podporu výuky cizích jazyků a multikulturního vzdělávání. Do odborného vzdělávání zahrnout i evropské normy.
Učit žáky reagovat přiměřeně a účinně v různých pracovních a životních situacích cestou změny stylu výuky ve škole založené na aktivitách, nikoli pouze na vědomostech.
Připravit absolventa pro potenciální zaměstnavatele tak, aby získal:
- smysl pro kvalitu,
- loajalitu k firmě,
- základní odbornou připravenost,
- schopnost rozšiřovat odborný základ,
- schopnost rozumět pracovním instrukcím,
- ochotu učit se,
- iniciativu,
- schopnost týmové práce.
Vytvářet pozitivní klima ve škole a pozornost věnovat komunikaci učitel – žák a učitel – učitel.
Rozvíjet osobnost každého žáka, aby byl schopen samostatně myslet, svobodně se projevovat jako občan demokratického státu.
Vtáhnout žáky do částečného rozhodování o činnosti školy
Projektová činnost a mimoškolní aktivity
Evaluace
Vztahy s rodiči
Vztahy s odbornými firmami
Vztahy se školami
Vztahy s institucemi
Sponzoři
Vytváření image školy
Vzdělávání je nedílnou součástí života člověka. Systém celoživotního učení, který se postupně začíná vytvářet a realizovat, umožní plynulé přechody, kooperaci a popřípadě i překrývání mezi oblastmi zahrnujícími vzdělávání, zaměstnání, resp. podnikání, mezi formálním, neformálním a informálním učením.
Změny odvětvové struktury naší ekonomiky vyžadují celkově vyšší kvalifikovanost zaměstnanců. Důraz se především klade na kvalifikace obecnější, oborově nespecifické povahy, především znalosti a dovednosti z oblasti informačních technologií, ovládání cizích jazyků, komunikativní kompetence, kompetence učit se, spolupracovat s druhými a pracovat v týmu. Na tomto základu jsou uplatnitelné oborově specifické kvalifikace. U obojího druhu kvalifikací je však zapotřebí stále více počítat s jejich změnami v průběhu produktivního života jednotlivce a s potřebou celoživotního vzdělávání.
Výsledky vzdělávání (výběr ze ŠVP)
Kompetence absolventa
Kompetence absolventa vymezují cílové požadavky na všeobecné i odborné vědomosti, dovednosti, návyky, postoje a další vlastnosti absolventa vzdělávacího programu a vyjadřují jeho dispozice k jednání a činnosti.
Zahrnují:
I. Klíčové kompetence, které jsou obecně použitelné a mají přenositelný charakter. Tyto kompetence umožňují zvládat obecné nároky z oblasti pracovního uplatnění i osobního života a usnadňují zaměstnatelnost. Prolínají všeobecným i odborným obsahem vzdělání.
II. Všeobecné kompetence, které vymezují široký poznatkový základ potřebný pro uplatnění člověka ve společnosti i v osobním životě a umožňují rozvoj osobnosti. Vytvářejí předpoklady pro celoživotní vzdělávání a přispívají k profesionalizaci a adaptabilitě každého jedince. Prolínají především všeobecným, ale ve větší či menší míře podle směru vzdělávání i odborným obsahem vzdělání.
III. Odborné kompetence, které zajišťují poznatkový základ potřebný pro získání odborné kvalifikace a pracovní uplatnění člověka. Významně ovlivňují schopnost absolventa uplatnit se na trhu práce, přizpůsobovat se jeho změnám a samostatně rozhodovat o své profesní kariéře. Prolínají především odborným, ale částečně i všeobecným obsahem vzdělání.
Ve ŠVP následuje dlouhý výčet jednotlivých kompetencí.
Celkové pojetí vzdělávání v daném programu (výběr ze ŠVP)
Cílem vzdělávání žáka obchodní akademie je připravit ho na úspěšný, smysluplný a odpovědný osobní, občanský i pracovní život v podmínkách měnícího se světa. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žák v přiměřené míře naplnil čtyři základní cíle vzdělávání, tj. učit se poznávat, učit se pracovat a jednat, učit se být a učit se žít společně. Metody výuky, které naplňují tyto základní cíle, jsou různorodé. Převažují metody aktivizující, jimiž je žák nucen při získávání vědomostí a dovedností vyvinout vlastní úsilí. Metody pasivní, kdy žák pouze přejímá hotové poznatky, jsou chápány jen jako doplňkové.
Nemalý důraz je v průběhu celého studia kladen na jazykové vzdělávání. Po celé čtyři roky žáci rozvíjejí své kompetence v oblasti mateřského jazyka a dvou jazyků cizích. Od 3. ročníku mají možnost zdokonalovat své jazykové kompetence ve volitelném předmětu Konverzace v příslušném jazyce, případně si zvolit studium základů 3. cizího jazyka. To vytváří dostatečný prostor pro zvládnutí jednoho cizího jazyka, resp. několika preferovaných cizích jazyků na úrovni odpovídající požadavkům maturitní zkoušky. Vhodnou volbou cizích jazyků je pak zajištěna schopnost absolventa komunikovat nejen v evropském kontextu, ale i v širším, světovém měřítku. Podrobnější výpis ze ŠVP v příloze č. 3.
Organizace výuky
Výuka na škole je organizována podle možností školy tak, aby byla pro žáky i učitele příjemná, pestrá a efektivní (podrobný popis ze ŠVP pod odkazem). Více v příloze č. 4.
Hodnocení žáků a diagnostika (výběr ze ŠVP)
Hodnocení žáků je stanoveno školním řádem, který v této oblasti vychází z § 69 školského zákona a §§ 3 a 4 vyhlášky MŠMT č. 13/2005 Sb. o středním vzdělávání v platném znění. K hodnocení výsledků vzdělávání se využívá tradiční pětistupňové škály, kritéria hodnocení jsou dána klíčovými kompetencemi a vnitřním řádem školy. Učitelé přistupují k průběžnému hodnocení vzdělávacích činností žáků s vědomím motivační funkce hodnocení a jeho formativního významu. Jako přirozenou součást hodnocení rozvíjejí sebehodnocení a vzájemné hodnocení žáků. V hodnocení výsledků vzdělávání berou na zřetel úroveň dosažení cílů středního vzdělávání tak, jak jsou uvedeny ve školském zákoně a dalších souvisejících normách. Hodnocení je veřejné, učitel známku vždy zdůvodní a žáci mají právo se ke své známce vyjádřit. S průběžným hodnocením žáků jsou seznamováni prostřednictvím zadání přiděleného přístupového hesla do internetového programu Bakaláři i rodiče.