Komunikace a vztahy uvnitř školy i navenek – s rodiči a širokou veřejností – zůstávají jedním z klíčových témat pro školu a její vedení. Ideálním stavem je zájem rodičů o dění ve škole a podpora školních aktivit. Autoevaluační plán celého subjektu se v současné době zpracovává jako součást ŠVP pro základní školu. Řízení subjektu se jeví ve všech jeho součástech efektivní. Škola poskytuje smysluplný systém, který pomáhá zajišťovat a ve svém důsledku zkvalitňovat vzdělávání dětí a žáků na této škole. Mezi silné stránky autoevaluačních procesů sledovaného subjektu patří:
- Promyšlený evaluační systém školy;
- koncepce přípravných tříd spolu se systémem pedagogických a žákovských portfolií;
- jasné vymezení hlavních oblastí autoevaluace;
- definování oblastí, ve kterých je nutné zlepšení.
Při úvahách o dalším rozvoji školy v roce 2011/2012 je nutné z pohledu managementu zaměřit pozornost na oblast práce učitelů. Závěry realizované ve školním roce 2009/2010 však poukazují na zvyšující se zájem učitelů participovat na dění ve škole. Deklarují sounáležitost s nastavenou koncepcí otevřené školy. Úroveň řídicí práce je pedagogickými pracovníky hodnocena jako konstruktivní a otevřená. V následujících obdobích je však pro školu klíčové dořešit situaci kolem vysokého procentního podílu učitelů, kteří dosud nesplňují zákonem daný požadavek na vzdělání. Ve školním roce 2009/2010 pracovalo ve škole 34 učitelů, z nichž přepočteno na úvazky dosud 18,1 neplní kvalifikační požadavky dané zákonem č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, v platném znění. Další vzdělávání těchto pedagogických pracovníků je však školou již stanoveno plánem DVPP a deklarované dalšími strategiemi. V tomto ohledu škola kladně hodnotí především ochotu všech pedagogických pracovníků dál zvyšovat své odborné dovednosti (samostudium, kurzy, kvalifikační i specializační studium na VŠ PF UJEP v Ústí nad Labem atd.). V rámci dalšího směřování je z pohledu školy nutné zaměřit pozornost také na oblast tzv. třídního managementu. Ten je oproti běžné ZŠ rozdílný. V rámci inkluzivního procesu je potřeba přesvědčit pedagogy, že základním stavebním kamenem jejich práce je dokonalá znalost sociálního a kulturního kontextu žáků, tj. prostředí, z něhož pocházejí. To nemá být maximálním limitem pro jejich vzdělávání, ale minimálním základem, na němž se má ve škole stavět. Dle ředitele školy: „… Získávání učitelů pro tuto práci není jen otázkou finančního ohodnocení, ale také možností vytvoření pozitivního klimatu ve škole, v němž dostává pracovník prostor k seberealizaci v klidném a přátelském prostředí…“ V tomto ohledu přispívá k celkové koncepci „otevřené školy“ fakt, že vedení školy seznamuje se všemi poznatky učitele na pravidelných pracovních poradách, na kterých rozvíjí debatu nad formulací rozvojových cílů školy. Vždy je při těchto debatách přihlíženo k vlastnímu hodnocení školy, protože každá další koncepce rozvoje školy musí nejdříve vycházet z analýzy jejího dosavadního vnitřního chodu a stavu (potřeb) jejího bezprostředního okolí.
Škola se potýká také s řadou problémů v hodnocení prospěchu, které vyplývají ze skladby samotných žáků (znevýhodněné prostředí). Jedná se především o neomluvenou absenci, kázeňské prohřešky a rizikové chování ve škole. V tomto ohledu škola zaměřuje svoji pozornost na primární, ale také i sekundární prevenci. Primární prevence je zaměřena ve všech oblastech vzdělávání k vytváření potřeby samotných žáků k seberealizaci prostřednictvím řádné docházky do školy (participace na projektech, zajímavá výuka učitelů apod.). Sekundární prevence je zaměřena na úzkou spolupráci s praktickými lékaři dětí, u nichž se záškoláctví vyskytlo, a orgánem sociálněprávní ochrany dětí. Zpětnou vazbu o kvalitě pedagogické práce dostává vedení školy také ze strany Speciálně pedagogického centra (SPC). Mezi školou a SPC je velmi úzká spolupráce postavená na bázi odborných vyšetření a doporučení, ale i konzultací.
Závěrem je nutné podotknout, že vedení školy vydává pro svou činnost soubory dokumentů: Plán práce na školní rok, Plán DVPP, Plán kontrolní činnosti, směrnice, opatření, příkazy, pokyny ředitele, pracovní knihy. Výše uvedené skutečnosti inspirativního příkladu se opírají o studium těchto dokumentů a dále pak o návštěvy školy spojené s rozhovory, získáváním informací a dokumentů, skupinovými rozhovory, terénními zápisky, pozorováním a analýzou školních dokumentů, jako je například: Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání – verze první platná od 1. 9. 2007; Školní vzdělávací program; Výroční zpráva za školní rok 2009/2010; zápisy z pedagogických rad a provozních porad; zápisy z hospitací; o průběžné návštěvy školy, rozhovory se žáky a učiteli, Koncepční záměr rozvoje zařízení ZŠ Krupka, Plány DVPP na školní rok 2007/2008 až 2009/2010, Plány práce za období školního roku 2007/2008 až 2009/2010, Vlastní hodnocení školy za školní roky 2007/2008 až 2009/2010, zápisky z pozorování a další metody sběru relevantních informací.
Management školy ZŠ a PrŠ Krupka lze také kontaktovat pro podrobnější informace na:
Základní škola a Praktická škola Krupka
Karla Čapka 270
417 42 Krupka 1
http://www.zspskrupka.cz/
ŠVP Škola učí pro život
Ředitel školy:
Jméno: Mgr. et Bc. Martin Kaftan
Telefon: 417 861 390, linka 15, 417 536 600, 605 259
985
e-mail: kaftan@zspskrupka
cz