V této kapitole jsou představeny některé autoevaluační nástroje a zkušenosti s jejich používáním ve škole.
Hospitační činnost
Hospitační činnost je často používaný evaluační nástroj ve škole. K hospitacím se používá jednotný hospitační formulář se systémem otázek, vypracovaných pro vykonavatele hospitační činnosti, zvlášť pro učitele a pro žáky. V ukázce hospitačního formuláře je vybraná část hodnocení prospěchu žáků. (OBST, O. Hospitace v práci ředitele školy. Dostupné na www.ccv.upol.cz. Dotazník je vždy upravován podle potřeby vykonavatele hospitační činnosti.)
V předchozím evaluačním období tento způsob hospitační činnosti nebyl používán, byl používán pouze hospitační formulář k hodnocení ze strany hospitujícího. Nebylo využíváno pohledu učitele a žáků. S učitelem byl veden pouze pohospitační rozhovor.
Průběh hospitace
Hospitační činnost probíhá podle ročního plánu činnosti školy, učitel je o hospitaci dopředu informován, což přispívá ke snížení napětí a strachu ze strany učitele.
Hospitující zaznamenává přímo v hodině svoje poznatky podle níže uvedených souborů otázek, vždy podle záměru hospitační činnosti. Pro ukázku byla vybrána část týkající se hodnocení prospěchu žáků.
Na konci sledované hodiny hospitující rozdá se souhlasem učitele i žáků hospitační dotazník vždy pěti náhodně vybraným žákům. Žáci vyplňují dotazníky dobrovolně a anonymně.
Po hospitaci je učitel požádán o vyplnění některého dotazníku v závislosti na záměru hospitace. Vyplněný dotazník a výsledky dotazníků zpracovaných žáky jsou podkladem pro přípravu pohospitačního rozhovoru, na kterém hospitující hovoří s učitelem o případných rozdílech ve všech vyjádřeních, ujasní se vzájemná stanoviska, formulují se závěry.
Pro nový způsob hospitační činnosti se vedení školy spolu s vedoucími předmětových týmů rozhodli při vypracovávání plánu autoevaluace školy na další období (šk. roky 2007/2008 a 2008/2009); vycházeli při tom z výsledků předchozího evaluačního období, kde nebyly pozitivně hodnoceny interpersonální vztahy, byly shledány rezervy v systematičnosti hodnocení žáků. Tento způsob hospitace nebyl zpočátku učiteli přijímán pozitivně. Učitelé se hospitační činnosti obávali, a to především hodnocení ze strany žáků. Učitelé sami se velmi často zdráhali pozitivně hodnotit sami sebe, raději se podhodnocovali. Z hlediska věkové struktury učitelů se tento jev projevoval především u starších učitelů (věková struktura – viz grafy v kapitole 1.4).
Obavy z negativního hodnocení od žáků se nenaplnily, většina učitelů byla naopak pohledem žáků příjemně překvapena, proto jsou ochotni i v případě negativnějšího hodnocení k sebereflexi a hledání důvodů takového hodnocení.
Dotazníkové šetření ukázalo, že nový způsob hospitační činnosti přispěl ke zlepšení komunikace mezi vedením školy a učiteli i mezi učiteli a žáky.
Ukázka hospitačního formuláře v příloze č. 8.
Analýza zápisů z pedagogických porad a porad předmětových týmů (společné známkování)
Na podzim roku 2007 byla na poradě vyvolána diskuse o způsobu hodnocení žáků,
o prokazatelnosti udělené známky. Důvodem diskuse byly občasné stížnosti z řad rodičů i žáků na objektivnost
hlavně ústního zkoušení a také závěry předchozího autoevaluačního období, kde byla systematičnost hodnocení žáků
uvedena v negativech/rezervách školy. Výsledkem diskuse byla dohoda o vytvoření jednotného způsobu hodnocení,
přinejmenším důležitých písemných prací. Ředitel uložil vedoucím předmětových týmů prodiskutovat tento problém
v rámci předmětových týmů a pokusit se vytvořit společná kritéria hodnocení.
Problém nejlépe řešily dva předmětové týmy - ekonomie a účetnictví a cizí jazyky. Dokladem jsou zápisy předmětových komisí, pohovory s učiteli a dotazníková šetření u žáků.
V ekonomických předmětech a v účetnictví byl úkol jednodušší v tom, že zkoušení žáků probíhá téměř výhradně písemnou formou. Učitelé si stanovili rozsah testů a písemných prací a rozdělili je do tří kategorií, k nimž vypracovali systém bodového hodnocení a stupnice pro stanovení známky. S vytvořeným systémem byli žáci seznámeni a v dotazníkovém šetření (v dubnu 2010) hodnotili objektivitu známkování v těchto předmětech na stupnici od 1 do 4 (bodové hodnocení, 4 je nejlepší hodnocení, 1 nejhorší) v průměru 3,7.
Učitelé cizích jazyků zvolili pro práci na úkolu formu čtyřhodinového workshopu. Podařilo se jim vytvořit společný systém známkování písemných prací i ústního projevu, vytvořili systém otázek, který učitele vede při hodnocení výkonu žáka při ústním zkoušení. Žáci byli poté informováni o vytvořeném způsobu hodnocení.
Pro ředitele školy jsou zápisy z porad dostupným a důležitým materiálem pro potřeby celé autoevaluace, nejenom výsledků vzdělávání. Důležitá je kvalita a objektivnost zápisů. Proto ředitel požaduje, aby byl zápis pořizován podle možností hned na místě. Pokud byly zadány úkoly, potom musí být ze zápisu jasné, kdo je odpovědný za jejich splnění a dokdy musí být splněny. Zpětné procházení zápisů z porad, kde byly uloženy úkoly na vytvoření systému hodnocení, vedlo vedení školy (ředitele a jeho zástupce) k vytvoření dotazníků pro rodiče a žáky, které by měly ověřit, zda systém splnil svůj účel – jde mimo jiné o zvýšení motivace žáků k učení a pocit spravedlnosti u žáků a rodičů.
Zápisy z pedagogických porad jsou zdrojem informací o čtvrtletním hodnocení. Obsahují informace o úspěších žáků v soutěžích a naopak o neúspěšných žácích včetně hodnocení chování. Tyto údaje nevykazují při porovnání tří let evaluačního hodnocení velké výkyvy, mají však mírně zhoršující se tendenci. Ředitele upoutaly výkyvy v průběhu jednoho roku. Ukázalo se, že hodnocení žáků na konci školního roku je velmi často lepší než hodnocení v pololetí či prvním čtvrtletí. Důvody tohoto jevu jsou podle ředitele různé, jedním z nich je větší zájem žáků mít dobré výsledky na konci školního roku; na přihláškách ke studiu na vysoké škole totiž uvádí vždy závěrečné hodnocení. Někteří učitelé hodnotí žáky v prvních třech čtvrtletích přísněji, mnohdy pro udržení kázně a také jako „motivační prostředek“ k větší píli žáků. Velké rozdíly jsou v některých případech i mezi výsledky v rámci jednoho předmětu od různých učitelů. Stejný jev se objevuje i u výsledků maturitní generálky (viz níže). Ředitel vidí pro další evaluační období nutnost věnovat se více oblastem personálním – jde například o podmínky ke vzdělávání a kulturu řízení školy.
Workshop
Učitelé cizích jazyků si jsou vědomi, že kvalita výuky cizích jazyků je pro školu velmi důležitá, vytváří totiž dobrou pověst školy. Mnoho žáků i rodičů se rozhodlo pro Obchodní akademii právě kvůli dobré úrovni výuky cizích jazyků. Udržet zájem žáků základních škol o studium je velmi důležité pro všechny střední školy v regionu. Většina učitelů cizích jazyků (anglického, německého i francouzského) jsou lektory pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a pracují jako lektoři v projektu státních maturit, jsou také lektory letních jazykových kurzů pro dospělé. Zkušenosti a znalosti z bohatých aktivit a mnoha školení, které absolvovali hlavně jako lektoři, uplatnili ve workshopu v prosinci 2007.
Název workshopu: Jsem objektivní v hodnocení žáků?
Cíl: Stanovení jednotného systému hodnocení žáků v cizích jazycích, které bude mít vysokou výpovědní hodnotu o kvalitě práce učitele i žáka, bude srozumitelné pro žáky, usnadní jim přípravu na zkoušení a tím zvýší možnost dosažení úspěchu a pozitivně ovlivní motivaci k učení.
Časová dotace: 4 hodiny
Účastníci: 6 učitelů cizích jazyků, zástupce ředitele – učitel angličtiny
Průběh:
a) Brainstorming: Co mi dělá problém při známkování.
Učitelé si nejprve stanovili cíle workshopu (viz obr. níže). Zápis odpovědí v průběhu brainstormingu (obr. níže) zaznamenával jeden z účastníků a na konci workshopu byly červeně podtrženy problémy, které by měl společný systém známkování odstranit.
 |
 |
b) Seznámení se systémem hodnocení v připravovaných státních maturitách, certifikaci při získávání mezinárodních certifikátů a státních jazykových zkouškách. Porovnání a nalezení společných průsečíků. Učitelé – lektoři seznámili své kolegy se standardizovaným zkoušením.
c) Práce všech učitelů na společném systému hodnocení.
Učitelé se nejprve rozdělili do skupinek podle jazyků, ale po chvíli zjistili, že jejich práce je totožná, a potom již pracovali společně. Museli si ujasnit jazykové úrovně pro jednotlivé jazykové kompetence. Pro tento účel jim velmi dobře posloužilo Evropské jazykové portfolio, které se rozhodli používat pro všechny žáky a naučit je sebehodnocení. Při diskusi o portfoliu dospěli k závěru, že práce s ním bude i výbornou zpětnou vazbou pro učitele.
 |
 |
d) Porovnání s úvodním brainstormingem – odstraní společně vytvořený systém problémy se známkováním?
Na závěr se učitelé dohodli, že společně nastavená pravidla známkování a aktivní používání Evropského jazykového portfolia pomohou odstranit většinu problémů, které byly zapsány při úvodním brainstormingu, a může vést i k větší motivaci žáků k učení se cizím jazykům. Jako ověření svých předpokladů si stanovili zjistit stav pomocí dotazníkového šetření u žáků.
Porady předmětového týmu, ale i dílčí vzájemné konzultace a hospitace, ochota a vlastní iniciativa k dalšímu vzdělávání, blízká věková struktura staví tento tým na přední místo ve škole. Vzájemné hospitace jsou spíše neformální záležitostí, bez pevně stanovených pravidel. Učitelé jazyků je využívají spíše jako radu pro kolegu, chtějí-li vyřešit pouze nějaký menší problém či předat nějakou dobrou zkušenost.
Portfolia žáků
Jako součást výuky cizích jazyků se používá Evropské jazykové portfolio (Evropské jazykové portfolio pro studenty 15-19 let v ČR, vydavatelství Klett), nástroj pro sebehodnocení žáků. Portfolio je i dobrým prostředkem sebehodnocení práce pro učitele cizích jazyků. Učitelé i žáci si stanovili pravidlo, že vždy poslední hodinu v měsíci budou společně pracovat s portfoliem. V prvních ročnících studia je portfoliu většinou věnována celá vyučovací hodina, postupem času se žáci naučí pracovat samostatně a ke společné práci stačí pouze část vyučovací hodiny ve formě konzultace; někteří žáci si svoje záznamy nechávají podepsat od učitele a do portfolia si ukládají nejlepší práce.
Evropské jazykové portfolio obsahuje (vše je psáno ve 4 jazycích – česky, anglicky, německy a francouzsky):
a) Návod na práci s portfoliem.
b) Tzv. Jazykový životopis - Jak poznávám cizí jazyky mimo školu, Jak se učím a nejrozsáhlejší část se nazývá Co už umím. Žáci jsou zde podrobně krok za krokem vedeni k sebehodnocení svých nabytých znalostí a dovedností v cizích jazycích na všech úrovních podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (dále SERRJ, viz obrázek níže).
c) Jazykové interkulturní zkušenosti – korespondence v cizím jazyce, zahraniční pobyty, brigády, zaměstnání a získané certifikáty a diplomy.
d) Mé plány, čeho chci dosáhnout, v čem se zlepšit, čemu se chci v cizím jazyce naučit.
e) Součástí portfolia je i složka na písemné práce, diplomy, oceněni, vysvědčení z jazykových kurzů apod. Žáci využívají tuto část také k uložení svých nejlepších prací.
Jazykový pas je zvláštní součástí portfolia. Obsahuje záznamy o jazykových dovednostech, kvalifikacích a zkušenostech. Jazykové dovednosti jsou definovány ve smyslu úrovní osvojení jazyka tak, jak jsou uvedeny v dokumentu SERRJ: Učení, vyučování, hodnocení. Tabulky úrovní (pro sebehodnocení) jsou součástí jazykového pasu.
Ukázka stránky z Evropského jazykového portfolia – sebehodnocení žáků
 |
 |
Žákovské portfolio si vedou všichni žáci, způsob jeho vedení není předmětem známkování, ale je od žáků vyžadováno.
Žáci mohou získat na této škole mezinárodní jazykový certifikát z angličtiny City &Guilds či státní jazykovou zkoušku z němčiny a angličtiny (jazykové certifikáty z francouzštiny skládají žáci v Brně na Francouzském institutu), praxe a zkušenosti s vedením portfolia jim dává informaci, k jakému stupni certifikátu se mají hlásit, což je pozitivně hodnoceno ze strany žáků i rodičů.