Krajský akční plán vzdělávání (KAP) stanovuje priority a jednotlivé kroky nutné k dosažení cílů vzdělávací
politiky v území na základě potřebnosti, naléhavosti, přínosů a podloženosti reálnými daty a
analýzami. Je zpracováván ve spolupráci s partnery v území a ve spolupráci s odborným
garantem.
KAP má přispět k:
- zavedení priorit vzdělávací politiky MŠMT a kraje do praxe škol;
- systémovému zlepšení řízení škol a zvýšení kvality ve vzdělávání;
- začlenění dlouhodobého plánování jako nástroje ke kvalitnímu řízení škol;
- vzdělávání vedení škol a zřizovatelů škol v oblasti akčního plánování;
- sdílení zkušeností mezi vedením škol navzájem – toto vzdělávání probíhá v rámci worskshopů v aktivitách, které vykonává realizační tým, jde o vzdělávání formou výměny dobrých zkušeností, příkladů dobré praxe;
- dostupnosti kvalitního vzdělávání pro každého žáka;
- rozvoji funkčních partnerství v území, která umožní/usnadní realizaci dalších náročných intervencí v území (inkluze, podpora marginalizovaných skupin, kvalita vzdělávání, spolupráce škol a trhu práce) – propojení škol a dalších subjektů, které se následně mohou zapojit jako partneři do realizace aktivit v projektech jednotlivých škol.
Krajský akční plán vzdělávání není novou strategií v území, novým Dlouhodobým záměrem, jeho principem
je stavět na tom, co v kraji již vzniklo a využít těchto výstupů při diskuzi s partnery v území, příp. po
dohodě partnerů v území tyto převést do zacílených a konkrétních aktivit.
Krajský akční plán má na území krajů přispět ke zlepšení řízení škol, k rozvoji hodnocení kvality vzdělávání
a plánování strategických kroků vedoucích ke zvýšení kvality vzdělávací soustavy kraje i jednotlivých škol. KAP má
mimo jiné umožnit plánovat, koordinovat a sledovat tematické intervence v Operačním programu Výzkum, vývoj a
vzdělávání, Operačním programu Praha: pól růstu (oblast investic) a Integrovaném
regionálním operačním programu ve shodě s dlouhodobými potřebami a prioritami kraje a škol v území s
respektem k záměrům vzdělávání ČR.
Kraje nesou klíčový význam v oblasti regionálního školství,
neboť:
- jsou zřizovateli podstatné části středních a vyšších odborných škol;
- jsou odpovědné za koncepci a rozvoj středního vzdělávání v kraji;
- do kompetence krajského úřadu v přenesené působnosti spadá zpracování a implementace Dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávací soustavy na území kraje;
- na jejich území byly zpracovány krajské přílohy RIS 3 Strategie, které obsahují oblast vzdělávání – tyto přílohy vznikaly v rámci činnosti RIS 3 platforem;
- na území některých krajů jsou rovněž realizovány regionální sektorové dohody projektu Svazu průmyslu a dopravy zaměřené na sladění vzdělávací nabídky s potřebami trhu práce;
- v některých případech uvažují o rozšíření modelu teritoriálních paktů zaměstnanosti řešících v území podobné téma;
- byly v minulém programovém období nositeli významné skupiny projektů zaměřené na propojení základních a středních škol a zaměstnavatelů (např. výzva č. 44, ale také realizace globálních grantů).