3. Předchozí autoevaluační procesy

Po svém nástupu do funkce ředitel „omladil“ pedagogický sbor – neprodloužil pracovní smlouvy již několik let přesluhujícím kolegům v důchodovém věku, čímž snížil věkový průměr kolektivu. To do značné míry ovlivnilo i klima ve sboru. Z dotazníků Klima učitelského sboru vyplynulo, že toto omlazení s sebou přineslo pozitiva i negativa. K negativním jevům lze jistě řadit  absenci zkušených praktiků a schopnost nadhledu přicházejícího s věkem. Pozitivně naopak vyznívá aktivní přístup a motivovanost k úkolům ze strany mladších pedagogů. Pedagogové nesdílejí  společnou sborovnu, což příliš neprospívá vzájemné účinné komunikaci, jak vyplynulo z rozhovorů.  „Někdy mám pocit, že těm mladým chybí pokora a tolerance, jsou draví až agresivní – chtěl bych je vidět za 20 let…“ „Ředitel např. mluví o zapojení se do akce – a když se my, mladí, přihlásíme – považují to ti starší za příliš aktivní až patolízalské.“          „ Pracovně spolu ale vycházíme, v kabinetě můžeme sedět s kolegy dle vlastní volby a v zásadních věcech táhneme za jeden provaz – kopeme přece za naši školu!“

Graf Věkové rozložení v pedagogickém sboru

Tabulka č. 1 – Věkové rozložení v pedagogickém sboru

Po nástupu do funkce v roce 2005 si ředitel sám vytvořil a vyhodnotil vlastní dotazníky se záměrem dozvědět se informace o fungování školy, o vztazích v pedagogickém sboru i o pracovní spokojenosti svých zaměstnanců. Z rozhovorů s pedagogy i z dotazníků pro zjišťování školního klimatu vyplynulo, že mnozí z nich by ocenili: (příloha č. 5).

  • konkretizaci některých pracovních úkolů
  • větší důvěru při kontrole plnění jim zadaných úkolů
  • větší komunikativnost ze strany ředitele

Podle slov většiny pedagogů je naopak pozitivně vnímána komunikativnost a přirozenost zástupkyně ředitele, její schopnost empatie a její organizační schopnosti, což rovněž dokládají výsledky studentských dotazníků. Navenek působí tým vedení sourodým dojmem – ředitel – manažer školy, zástupkyně – komunikátorka, což dokazují výsledky anketních lístků i rodičovských dotazníků.
V roce 2007 v  souladu s vyhláškou č. 15/2005 Sb. proběhla první autoevaluace. Ředitel na doporučení zástupkyně jmenoval 5 členů autoevaluačního týmu (dále jen AT), on sám se nestal jeho členem, což podle slov pedagogů přispělo k otevřenosti vyjádření jejich názorů. Věkový průměr skupiny byl přibližně 33 let, byli si lidsky blízcí, nebyli členy stejných předmětových komisí. „Je lepší, že jsou mezi námi zastoupeny různé obory – většinou měli členové stejné komise jeden a tentýž názor – pro mnohé to asi bylo pohodlnější.“ Zpočátku se scházeli operativně kdykoli a řešili vzniklé problémy. Podle plánu autoevaluace, který byl začleněn do Ročního plánu činností, pracovali členové AT se stejnými pracovními skupinami utvořenými pro sestavení SWOT analýzy a následných vizí a cílů školy. Specifický autoevaluační plán si členové AT  pro svou potřebu nevytvořili. Plán autoevaluace je součástí Školního vzdělávacího programu vypracovaného podle RVP ZV a RVP G pro šestiletý program.

Autoevaluace se zaměřuje na šest oblastí stanovených vyhláškou č.15/2005 Sb.

  • Podmínky ke vzdělávání
  • Průběh vzdělávání
  • Podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vztahy učitel – žák – rodič
  • Výsledky vzdělávání žáků
  • Řízení školy, kvalita personální práce, DVPP
  • Výsledky práce školy

Pro každou z podoblastí jsou uvedeným způsobem zpracována následující kritéria a ke každému kritériu jsou uvedeny konkrétní - k indikátorům jsou voleny vhodné nástroje, kterými se zjišťuje jejich plnění v daném časovém rozvržení v průběhu školního roku. Školní vzdělávací program (příloha č.2).
Jelikož se jednalo o první povinnou autoevaluaci, členové vedení školy ani AT neměli potřebné zkušenosti s jejím prováděním, využili nabídky projektu Metodického evaluačního centra při Ostravské univerzitě v Ostravě (dále jen MEC) Dotazník MEC (příloha č.9). Vedení školy i pedagogové byli předem proškoleni odborným poradcem.

Silné stránky dotazníku MEC (podle názoru pedagogů):

  • předem navržená přehledná struktura hodnocení
  • úspora času při jeho vyplňování
  • možnost doplnění některých formulací podle potřeb školy
  • relativně malá náročnost na vyplňování

Slabé stránky dotazníku MEC (podle názoru pedagogů):

  • skupinové vyplňování dotazníku
  • složitá metodika ukládání získaných dat do PC
  • nejasná interpretace získaných údajů

Dotazníky MEC byly vyplňovány elektronicky v již zmíněných pracovních skupinách za pomoci proškoleného člena AT. Výsledky byly vyhodnoceny podle Klíče k vyhodnocení ukazatelů, členové AT se opakovaně sešli, aby na základě výsledků vypracovali návrhy na možná opatření do budoucna.

Při zpracování prvního vlastního hodnocení školy se vycházelo ze zpracování SWOT analýzy (příloha č.3) a dotazníků MEC. Shromážděné údaje byly ředitelem školy předány AE týmu, který je vyhodnotil a zpracoval Vlastní hodnocení školy (příloha č. 8), které prezentoval ředitel na rozšířené pedagogické poradě. Elektronicky byla zpráva zpřístupněna všem zaměstnancům k připomínkování, které bylo následně do zprávy zapracováno, stejně jako možná opatření a návrhy změn k jednotlivým oblastem do budoucna. Po schválení finální podoby zprávy Školskou radou byl dokument vložen v elektronické podobě na server školy, v tištěné podobě je k dispozici v kanceláři ředitele a jeho zástupkyně.

V roce 2007 prováděla škola autoevaluaci jako nezbytnou povinnost stanovenou vyhláškou především formou obvyklých evaluačních nástrojů. Využívala nabídek Metodického a evaluačního centra, o. p. s. Ostrava, projektu KALIBRO a mezinárodního výzkumu PISA 2009.  Vedení školy pověřilo prováděním autoevaluační aktivity skupinu pedagogů, kterým však zpočátku chyběly potřebné zkušenosti, nebyli dostatečně proškoleni ani motivováni. Podle předvýzkumu uskutečněného na škole mezi 31 respondenty formou písemného dotazníku byla první autoevaluace většinou pedagogů pociťována jako užitečná, avšak učiteli neoblíbená.

Užitečná 21
Časově náročná 14
Levná 16
Nenáročná na odbornost 11
Permanentní proces 16
Učiteli neoblíbená 20
Nemající vliv na kvalitu výuky 13
Týkající se ve škole každého 16
Potvrzující známé 13

Tabulka č. 2 – Jak učitelé nahlížejí na autoevaluaci