Po svém nástupu do funkce ředitel „omladil“ pedagogický sbor – neprodloužil pracovní smlouvy již několik let přesluhujícím kolegům v důchodovém věku, čímž snížil věkový průměr kolektivu. To do značné míry ovlivnilo i klima ve sboru. Z dotazníků Klima učitelského sboru vyplynulo, že toto omlazení s sebou přineslo pozitiva i negativa. K negativním jevům lze jistě řadit absenci zkušených praktiků a schopnost nadhledu přicházejícího s věkem. Pozitivně naopak vyznívá aktivní přístup a motivovanost k úkolům ze strany mladších pedagogů. Pedagogové nesdílejí společnou sborovnu, což příliš neprospívá vzájemné účinné komunikaci, jak vyplynulo z rozhovorů. „Někdy mám pocit, že těm mladým chybí pokora a tolerance, jsou draví až agresivní – chtěl bych je vidět za 20 let…“ „Ředitel např. mluví o zapojení se do akce – a když se my, mladí, přihlásíme – považují to ti starší za příliš aktivní až patolízalské.“ „ Pracovně spolu ale vycházíme, v kabinetě můžeme sedět s kolegy dle vlastní volby a v zásadních věcech táhneme za jeden provaz – kopeme přece za naši školu!“
Tabulka č. 1 – Věkové rozložení v pedagogickém sboru
Po nástupu do funkce v roce 2005 si ředitel sám vytvořil a vyhodnotil vlastní dotazníky se záměrem dozvědět se informace o fungování školy, o vztazích v pedagogickém sboru i o pracovní spokojenosti svých zaměstnanců. Z rozhovorů s pedagogy i z dotazníků pro zjišťování školního klimatu vyplynulo, že mnozí z nich by ocenili: (příloha č. 5).
- konkretizaci některých pracovních úkolů
- větší důvěru při kontrole plnění jim zadaných úkolů
- větší komunikativnost ze strany ředitele
Podle slov většiny pedagogů je naopak pozitivně vnímána komunikativnost a přirozenost zástupkyně ředitele, její
schopnost empatie a její organizační schopnosti, což rovněž dokládají výsledky studentských dotazníků. Navenek působí
tým vedení sourodým dojmem – ředitel – manažer školy, zástupkyně – komunikátorka, což dokazují výsledky anketních
lístků i rodičovských dotazníků.
V roce 2007 v souladu s vyhláškou č. 15/2005 Sb. proběhla první autoevaluace. Ředitel na doporučení
zástupkyně jmenoval 5 členů autoevaluačního týmu (dále jen AT), on sám se nestal jeho členem, což podle slov pedagogů
přispělo k otevřenosti vyjádření jejich názorů. Věkový průměr skupiny byl přibližně 33 let, byli si lidsky blízcí,
nebyli členy stejných předmětových komisí. „Je lepší, že jsou mezi námi zastoupeny různé obory – většinou měli členové
stejné komise jeden a tentýž názor – pro mnohé to asi bylo pohodlnější.“ Zpočátku se scházeli operativně kdykoli a
řešili vzniklé problémy. Podle plánu autoevaluace, který byl začleněn do Ročního plánu činností, pracovali členové AT
se stejnými pracovními skupinami utvořenými pro sestavení SWOT analýzy a následných vizí a cílů školy. Specifický
autoevaluační plán si členové AT pro svou potřebu nevytvořili. Plán autoevaluace je součástí Školního
vzdělávacího programu vypracovaného podle RVP ZV a RVP G pro šestiletý program.
Autoevaluace se zaměřuje na šest oblastí stanovených vyhláškou č.15/2005 Sb.
- Podmínky ke vzdělávání
- Průběh vzdělávání
- Podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vztahy učitel – žák – rodič
- Výsledky vzdělávání žáků
- Řízení školy, kvalita personální práce, DVPP
- Výsledky práce školy
Pro každou z podoblastí jsou uvedeným způsobem zpracována následující kritéria a ke každému kritériu jsou
uvedeny konkrétní - k indikátorům jsou voleny vhodné nástroje, kterými se zjišťuje jejich plnění v daném
časovém rozvržení v průběhu školního roku. Školní vzdělávací program (příloha č.2).
Jelikož se jednalo o první povinnou autoevaluaci, členové vedení školy ani AT neměli potřebné zkušenosti s jejím
prováděním, využili nabídky projektu Metodického evaluačního centra při Ostravské univerzitě v Ostravě (dále jen
MEC) Dotazník MEC (příloha č.9). Vedení školy i pedagogové byli předem
proškoleni odborným poradcem.
Silné stránky dotazníku MEC (podle názoru pedagogů):
- předem navržená přehledná struktura hodnocení
- úspora času při jeho vyplňování
- možnost doplnění některých formulací podle potřeb školy
- relativně malá náročnost na vyplňování
Slabé stránky dotazníku MEC (podle názoru pedagogů):
- skupinové vyplňování dotazníku
- složitá metodika ukládání získaných dat do PC
- nejasná interpretace získaných údajů
Dotazníky MEC byly vyplňovány elektronicky v již zmíněných pracovních skupinách za pomoci proškoleného člena AT. Výsledky byly vyhodnoceny podle Klíče k vyhodnocení ukazatelů, členové AT se opakovaně sešli, aby na základě výsledků vypracovali návrhy na možná opatření do budoucna.
Při zpracování prvního vlastního hodnocení školy se vycházelo ze zpracování SWOT analýzy (příloha č.3) a dotazníků MEC. Shromážděné údaje byly ředitelem školy předány AE týmu, který je vyhodnotil a zpracoval Vlastní hodnocení školy (příloha č. 8), které prezentoval ředitel na rozšířené pedagogické poradě. Elektronicky byla zpráva zpřístupněna všem zaměstnancům k připomínkování, které bylo následně do zprávy zapracováno, stejně jako možná opatření a návrhy změn k jednotlivým oblastem do budoucna. Po schválení finální podoby zprávy Školskou radou byl dokument vložen v elektronické podobě na server školy, v tištěné podobě je k dispozici v kanceláři ředitele a jeho zástupkyně.
V roce 2007 prováděla škola autoevaluaci jako nezbytnou povinnost stanovenou vyhláškou především formou obvyklých evaluačních nástrojů. Využívala nabídek Metodického a evaluačního centra, o. p. s. Ostrava, projektu KALIBRO a mezinárodního výzkumu PISA 2009. Vedení školy pověřilo prováděním autoevaluační aktivity skupinu pedagogů, kterým však zpočátku chyběly potřebné zkušenosti, nebyli dostatečně proškoleni ani motivováni. Podle předvýzkumu uskutečněného na škole mezi 31 respondenty formou písemného dotazníku byla první autoevaluace většinou pedagogů pociťována jako užitečná, avšak učiteli neoblíbená.
Užitečná | 21 |
Časově náročná | 14 |
Levná | 16 |
Nenáročná na odbornost | 11 |
Permanentní proces | 16 |
Učiteli neoblíbená | 20 |
Nemající vliv na kvalitu výuky | 13 |
Týkající se ve škole každého | 16 |
Potvrzující známé | 13 |
Tabulka č. 2 – Jak učitelé nahlížejí na autoevaluaci