Ředitelka školy podle všeho velmi kvalitně kombinuje důvěru v učitele, využívání autority z pozice své funkce a delegování rozličných pravomocí na jednotlivé pedagogické pracovníky: „Není to o tom, že já, když se o nějakém problému dovím, tak půjdu vynadat učitelce v mateřské škole. To v žádném případě. To by pak necítila autoritu své vedoucí učitelky. A já jako ředitel musím podporovat autoritu mé vedoucí učitelky. Takže já o tom vím, jsem informovaná a jenom zpovzdálí sleduji, jak to dopadne. Teprve pak, když si vedoucí učitelka nebude vědět rady, přijde si prostě pro pomoc. Toto učíme i děti – přijít si pro pomoc. A já, když potřebuji, taky si přijdu pro pomoc. Buď mám nějaké kolegy, ředitele, s kterými si mailujeme každou chvíli, nebo je důležité mít právníka…“
Při studii případu ZŠ a MŠ Slapy vystupuje do popředí důvěra vedení školy v učitele a učitelů ve vedení, dlouhodobá zainteresovanost jednotlivých pracovníků na rozvoji školy a orientovanost na řešení problémů a poskytování pomoci jednotlivým dětem a jejich rodinám. Učitelé nepociťují nejistotu v oblasti změny pracovních podmínek či obavy ze změn ve vedení školy.
Ačkoli je ředitelka školy přesvědčena o vzájemné důvěře jednotlivých pracovníků školy, každé dva roky na škole realizuje anonymní dotazníkové šetření společnosti Kalibro (Základní dotazník pro učitele – Škola a já, Rozšiřující dotazník pro učitele – Co chci na své škole změnit, Rozšiřující dotazník pro učitele – Vztahy ve škole i navenek). Podle jejích slov „se může něco přihodit, nějaké nedorozumění, nějaká šeptanda a důvěra se může ztratit. Je důležité, aby se na školu a vztahy podíval někdo zvenku a dostali jsme nezávislou zpětnou vazbu“. Z výsledků šetření Kalibro ve školním roce 2009/2010 vyplývá, že pedagogičtí pracovníci jsou v průměru velmi spokojeni se způsobem odměňování, vstřícným jednáním vedení školy a oceňují vstřícnost k chybám.
Kromě výše zmíněných kompetencí lidských, manažerských a speciálně-pedagogických je podle mě ještě důležité podtrhnout její schopnost se dále vzdělávat a získané poznatky a zkušenosti aplikovat do své práce. Tuto poslední skutečnost ilustruje např. informace o tom, že dříve měli na ZŠ a MŠ Slapy méně časté, dlouhotrvající porady. Na základě informací získaných ve funkčním studiu školského managementu Moderní trendy v řízení škol – trénink manažerských a personálních dovedností pro řídící pracovníky škol a školských zařízení – se ředitelka rozhodla praxi změnit. Nyní již třetím rokem realizují krátká častá pracovní setkání, která se podle jejích slov velmi osvědčila: „Nenazývám to porady, protože kantoři hned přemýšleli, bůhvíjak to nebude dlouhé, bůhvíjak to nebude vážné, takže si dáme setkání, potřebujeme si říct, jak budeme postupovat, uděláme nějaké závěry a je to. Takže jednou dvakrát týdně, nebo i víc, podle potřeby, krátké dvacetiminutové porady, tedy setkání, a pak ty delší, čtvrtletní…“