4. Autoevaluace školy

Autoevaluace není ve škole jednorázovou aktivitou, ale kontinuálním procesem provázaných činností se zapojením různých aktérů školního života. Je plánována v souladu s vyhláškou č. 15/2005 Sb. V prvních čtyřech letech zavádění ŠVP do praxe byla prováděna každým rokem, v dalším období v dvouletém intervalu. Dle nové vyhlášky bude prováděna ve tříletém cyklu.

Proces celého vyhodnocování práce školy se skládá z několika kroků:

  1. při plánování cílů a cesty k jejich dosažení musíme určit, z čeho je poznáme, zda a nakolik jsme se k cíli přiblížili;
  2. rozhodneme, které informace budeme potřebovat, abychom mohli posoudit svůj úspěch;
  3. určíme, jak budeme získávat potřebná data;
  4. proběhne vlastní sběr dat;
  5. vyhodnotíme získané informace;
  6. vyvodíme závěry pro další plánování.

(zpracováno dle: Školní vzdělávací program krok za krokem 5/3.1 – Dílna pro školní sbor, Nakladatelství RAABE)

Škola se věnuje procesu autoevaluace průběžně tak, jak má stanoveny termíny využívání jednotlivých hodnotících nástrojů. Vytvořené podklady dále zpracovává pětičlenný tým, který pracuje v podobném složení od zahájení tvorby ŠVP, tj. od roku 2002. Tento tým řídil tvorbu ŠVP a následně koordinuje jeho zavádění do praxe. Pracovní tým se schází pětkrát ročně.

Všechny materiály jsou touto skupinou upraveny a předloženy k diskusi na třech pedagogických radách (září, leden, červen) ostatním pedagogům.

Na tvorbě plánu autoevaluace  se podíleli všichni pedagogičtí pracovníci školy. Na základě návrhu předloženého školním koordinátorem ŠVP rozhodovali zároveň o konečné podobě kritérií a indikátorů kvality včetně nástrojů sloužících k jejich vyhodnocení.

Plán autoevaluace vznikal jako poslední oddíl ŠVP, je přehledně zpracován ve formě  tabulek, ve kterých jsou uvedeny podoblasti kvality, popis cílového stavu - kritéria,  indikátory, nástroje zjišťování kvality, četnost a časové plnění. Aktualizace a připomenutí úkolů a termínů jsou obsaženy v týdenních plánech, které zpracovává ředitelka školy.

Pro autoevaluační činnost je stanoveno šest oblastí:

A. Pedagogický sbor.
B. Metody výuky a metody hodnocení.
C. Materiální, technické, ekonomické a hygienické podmínky.
D. Vedení školy, nároky vzhledem ke sboru, organizace života školy, vztahy ke zřizovateli.
E. Vyučovací a školní klima.
F. Spolupráce s rodinami a širší komunitou.

Celý pedagogický sbor absolvoval workshop pod lektorským vedením koordinátorky ŠVP. Účastníkům byl vysvětlen smysl autoevaluace včetně připraveného záměru. Učitelé byli rozděleni do pěti pracovních skupin a  pracovali s oblastí „Pedagogický sbor“.  Jejich úkolem bylo stanovit konkrétní kritéria, která popisují stav, k němuž chce škola dojít. Každá skupina své návrhy prezentovala ostatním, poté následovala diskuze, vyjasnění a upřesnění jednotlivých kritérií v celém sboru. V druhé části workshopu stejným způsobem skupiny zpracovávaly indikátory kvality. Každá skupina si poté vybrala jednu ze zbývajících pěti oblastí a v průběhu tří týdnů zpracovala návrh na její kritéria a indikátory.  Takto připravený materiál byl upraven pětičlenným řídícím týmem, který zároveň doplnil do všech oblastí nástroje a četnost sledování. Každý učitel obdržel zpracovaný návrh k připomínkování a doplnění. Závěrečný společný workshop byl věnován vysvětlení jednotlivých formulací a zapracování doplňujících návrhů.

Pro  každou  z  podoblastí  jsou uvedeným  způsobem  zpracována  následující kritéria (K) s popisem cílového stavu a ke každému kritériu jsou uvedeny konkrétní indikátory (I). K vyhodnocení plnění indikátorů jsou zároveň voleny nástroje (N), kterými je zjišťována kvalita jejich plnění.

Vzhledem ke specifickému zaměření tohoto textu byly pro ilustraci vybrány  pouze některé oblasti kvality  a korespondující podoblasti (výčet tedy není úplný).

Příklady oblastí kvality

Oblast A.

Pedagogický sbor je v plánu rozpracována do následujících podoblastí:

  1. Kvalifikovanost učitelů.
  2. Spolupráce mezi učiteli.
  3. Profesní vybavenost.
  4. DVPP a celoživotní vzdělávání.
  5. Vztahy na pracovišti.

Pro každou z podoblastí jsou uvedeným způsobem zpracována následující kritéria (K) s popisem cílového stavu a ke každému kritériu jsou uvedeny konkrétní indikátory (I). K vyhodnocení plnění indikátorů jsou zároveň voleny nástroje (N), kterými je zjišťována kvalita jejich plnění. Zároveň je stanovena četnost jejich vyhodnocování.

A1K)   Učitelé jsou kvalifikováni pro výuku na jednotlivých stupních, aprobačně pokrývají vyučované předměty.

A1I )   Učitelé jsou absolventy požadovaného VŠ studia pro příslušný typ školy.

Učitelé vyučují vystudovaným předmětům.

A1N)   Závěrečné vysvědčení a diplom.

Přehled o přidělených úvazcích.

A2K)   Učitelé při plánování a realizaci výuky efektivně spolupracují.

A2I )   Vyučující si pravidelně vyměňují materiály pro výuku, zkušenosti z výuky tak, aby mohli při výuce v různých formách uplatňovat mezipředmětové vztahy.

Vyučující si vzájemně hospitují ve výuce.

Učitelé si při přípravě projektových dnů a jiných školních akcí rozdělují role podle svých schopností a odborného zaměření.

A2N)   Zápisy z metodických orgánů (2x ročně).

Zápisy z hospitací (1x ročně).

Organizační zajištění akcí (1x ročně).

A3K)   Učitelé využívají sebereflexi a pečují o svůj rozvoj.

A3I)    Vedou si své profesní portfolio jako přehled o svém kariérním růstu.

Dle vlastního zájmu a v souladu s cíli školy se učitelé  účastní  jazykových  kurzů, kurzů managementu, asertivního chování, rétoriky, rozvíjejí si svou všestrannou počítačovou gramotnost.

Získané dovednosti uplatňují v praxi.

Do výuky implementují ICT techniku.

A3N)   Dotazník a plán DVPP.

Portfolio učitele.

Osvědčení z DVPP.

A4K)   Učitelé se vzdělávají.

A4I)    Plán DVPP koresponduje s vizí školy.

Součástí plánu DVPP je individuální plán každého pedagogického pracovníka.

Učitelská knihovna obsahuje aktuální odbornou literaturu jako předpoklad pro samostudium pedagogů.

Učitelé předávají získané poznatky ze samostudia ostatním pedagogům, slouží svým kolegům jako rádci.

Specializované činnosti ve škole (výchovný poradce, školní metodik prevence, koordinátor ICT, EVVO, ŠVP) vykonávají odborně vzdělaní pedagogové.

Pro nosná témata školy a základní cíle je organizováno vzdělávání pro celý pedagogický sbor přímo ve škole.

A4N)   Pracovní dílna, dotazník.

Pozorování, dotazník.

Hodnocení pracovníků podle kritérií.

A5K)   Na pracovišti panuje vstřícná pracovní atmosféra.

A5I)    Mezi pracovníky školy fungují pozitivní vztahy.

Na pracovišti je využíván fungující systém hodnocení kvality pracovníků.

A5N)   Pozorování, dotazník.

Hodnocení pracovníků podle kritérií.


Oblast B.

Metody výuky a metody hodnocení je v plánu rozpracována do následujících podoblastí:

  1. Výukové nástroje.
  2. Projektové vyučování, projekty.
  3. Integrace žáků se specifickými vzdělávacími potřebami.
  4. Smysluplnost učení.
  5. Sebehodnocení žáků.
  6. Hodnocení žáků.

B1K)   Učitelé si svou výuku plánují.

B1I )   Stanovují si konkrétní cíle vyučovacích jednotek, vědomostní i dovednostní.

Splnění cílů si ověřují na konkrétních důkazech o učení.

Metody práce volí vzhledem ke stanoveným cílům.

Pracují metodami aktivního učení.

Využívají doporučené postupy učení (E-U-R).

B1N)   Hospitace.

B2K)   Učitelé využívají projet jako specifickou metodu výuky.

B2I )   Jednotliví vyučující vytvářejí a realizují vlastní třídní, předmětové projekty.

Týmy učitelů vytvářejí a realizují projekty ročníkové, celoškolní (heterogenní).

Celý pedagogický sbor se zapojuje do realizace projektů celoškolních, reaguje na aktuální potřeby školy, využívá je k získání nadstandardních prostředků.

B2N)   Hospitace, výstupy z projektů.

B3K)   Učitelé uplatňují individuální přístup k žákům se SVP.

B2I)    Sestavují žákům individuální plány, podle kterých vedou jejich výuku.

Dodržují platnou legislativu.

Diferencují učivo.

Přistupují k žákům individuálně, hodnotí jejich osobní pokrok.

Dávají žákům možnost volby.

B3N)   Plány IVP, hospitace, zpětná vazba od rodičů.

B4K)   Učitelé volí učivo propojené s praxí.

B4I )   Maximálně využívají ve výuce zkušenosti žáků z jejich reálného života.

Zadávají žákům úkoly, ve kterých řeší reálné situace.

Informují žáky o smysluplnosti (užitečnosti jejich učení).

B4N)   Hospitace, dotazník.

B5K)   Vyučující dávají žákům prostor k sebehodnocení.

B5I )   Sebehodnocení žáků je součástí jejich portfolia.

Vyučující využívají různé formy pro sebehodnocení žáků.

Žáci se podílejí na tvorbě kritérií hodnocení.

Žáci hodnotí výsledek své práce vzhledem ke stanoveným kritériím.

Žáci reflektují svůj proces učení, rozpoznávají vlastní pokrok.

Žáci hodnotí práci svého týmu i jeho jednotlivců.

Žáci vyslovují uznání, případně kladou otázku.

B5N)   Portfolio žáků, kritéria pro hodnocení jednotlivých produktů, hospitace.

B6K)   Učitelé užívají účinné metody hodnocení, které napomáhají výuce a rozvíjejí kompetenci k učení.

B6I )   Používají hodnotící postupy, které jsou přímo spojené s konkrétní prací žáka, postupy konstruktivní, hodnotí podle kritérií.

Dbají na to, aby žáci znali předem kritéria hodnocení práce a aby se účastnili na jejich vytváření.

Upřednostňují hodnocení formativní před sumativním.

Používají mnoho různých forem, aby hodnotili pochopení, přístup, dovednosti i   znalosti.

B6N)   Portfolio žáků, kritéria pro hodnocení jednotlivých produktů, hospitace.


Při vlastní realizaci autoevaluace ředitelka školy využila Kalibro – dotazník s konkrétními zjištěními a zároveň navrhla koordinátorce ŠVP tento indikátor v ŠVP více konkretizovat.

 

Oblast E.

Vyučovací a školní klima je v plánu rozpracována do následujících podoblastí:

  1. Vztahy U-Ž, Ž-Ž, U-R, U-U.
  2. Smysluplnost učiva.
  3. Negativní jevy.

E1K)   Vztahy jsou založeny na důvěře.

E1I )    Všechny strany dodržují domluvená pravidla.

Vzájemně si naslouchají, respektují individuální zvláštnosti, tolerují názory ostatních.

Učitelé oceňují osobní pokrok každého žáka.

Učitelé se shodují na cílech školy.

E1N)   Hospitace, pozorování, dotazník.

E2K)   Do výuky je zařazováno učivo vedoucí k naformulovaným generacím.

E2I )    Žáci se učí (obsah i činnosti), aby rozvíjeli klíčové kompetence.

Žáci vědí, proč se učí právě tohle učivo.

Žáci ve výuce aktivně spojují dříve naučené s novým.

Žáci mají možnost volby – činnost, postup, náročnost.

E2N)   Hospitace.

E3K)   Škola je bezpečná pro všechny.

E3I )    Ve škole je realizován funkční program prevence sociálně patologických jevů.

Všichni pedagogové jsou vzděláváni v oblasti prevence sociálně patologických jevů.

Školní metodik prevence a výchovný poradce spolupracují navzájem a  s třídními učiteli.

Negativní jevy se vyskytují minimálně, jsou řešeny již při prvním výskytu.

Škola spolupracuje s psychologem (vlastní, v rámci města).

E3N)   Plán ŠMP, přehled DVPP, zprávy ŠMP, VP, TU, pozorování,

četnost kázeňských opatření.