Portfolia pedagogických pracovníků
Učitelé i žáci školy si vedou své vlastní pracovní portfolio, které dokumentuje proces a osobnostní růst pedagogického pracovníka. Učitelé se zúčastnili vzdělávacího programu Jak si založit a vést portfolio.
V pojetí školy je portfolio:
- dokladem toho, jak učitel při své pedagogické činnosti směřuje k cílům školy,
- používáno při průběžných pohospitačních rozhovorech a při hodnotícím rozhovoru na konci školního roku,
- zdrojem zkušeností z práce s portfoliem, které chtějí v ŠVP po všech žácích,
- základem prezentačního portfolia, které může sloužit učiteli k prezentaci jeho pedagogické práce.
Co obsahuje pracovní portfolio učitele školy (rok 2007/2008):
- dokumentaci nejméně tří vyučovacích jednotek (přípravu, písemné výstupy žáků, stručná reflexe učitele),
- dokumentaci jedné větší akce (např. poznámky k jeho přípravě, vyhodnocení a návrhy na zkvalitnění, celková reflexe…), kterou učitel v roce zorganizoval nebo se na ní podílel,
- osvědčení z akcí DVPP, jichž se učitel zúčastnil, případně záznamy z nich,
- stručné záznamy (např. formou podvojného deníku = zestručnělá citace a komentář učitele k ní) z jedné publikace pedagogického nebo psychologického charakteru,
- vyplněný záznamový arch postřehů ze zajímavých článků z pedagogického tisku, případně zpracované kopie článků,
- další materiály dle uvážení učitele (kopie zajímavých námětů, ukázky hodnotících nástrojů, vlastní reflexe, vlastní články do tisku).
Hospitace vedení školy
Hospitace jsou nedílnou a běžnou součástí kontrolní činnosti vedení školy. Jsou provázány s plánem evaluace, pohospitační pohovor je veden v tomto duchu. Důkazem je přiložený hospitační záznam.
Cíle hospitací jsou uvedeny v ročním plánu práce, termíny a upřesnění jejich zaměření jsou zveřejněny v týdenních plánech školy.
Výsledky jsou individuálně rozebrány s každým učitelem nejpozději do tří pracovních dnů od hospitace. Jsou dohodnuty závěry, v případě potřeby i termíny k odstranění nedostatků či následné hospitace.
Jednou za čtvrt roku jsou případné zjištěné nedostatky projednány ve vedení školy a sdělovány ředitelkou školy včetně návrhů na řešení situace učitelům na pedagogické radě. Zde jsou také učitelé seznamováni s pozitivními zjištěními, která často slouží učitelům jako příklady dobré praxe.
Systém hodnocení učitelů
Základním cílem hodnocení učitelů, které probíhá jednou za 2 roky, je napomoci jejich osobnímu a profesionálnímu rozvoji. Současně systém slouží k získání důležitých podkladů pro jejich odměňování formou osobních příplatků.
Ty ovšem v sobě zahrnují navíc další položky týkající se plnění různých mimořádných funkcí učitele (například koordinace aktivit školy v různých průřezových tématech, činnost v metodických orgánech školy, správcovství kabinetů a sbírek) či činností, které nemají charakter přímé pedagogické práce (například péče o estetizaci školy, péče o květiny) apod. Tyto další složky však dosahují v celkové výši osobních příplatků maximálně 30 %.
Cíle hodnotícího rozhovoru:
- provést stručnou sebereflexi a sebehodnocení učitelovy práce za dva roky,
- vytýčit 2 zcela konkrétní cíle pro pedagogický růst učitele v příštím školním roce.
V hodnotícím rozhovoru po krátkém sebehodnocení toho, co se letos učiteli povedlo, budeme diskutovat na základě materiálu Charakteristika mistrovské práce učitele, k níž chceme na škole směřovat. Učitel bude hodnotit, v jaké míře se mu daří body této
charakteristiky dosahovat v jeho vlastní činnosti. Dokládá to prostřednictvím materiálů ze svého portfolia. Jedná se zejména o dokumentaci nejméně tří vyučovacích jednotek (přípravy, výstupy žáků, stručná reflexe učitele) a nejméně jedné větší akce (např. poznámky k jeho přípravě, vyhodnocení a návrhy na zkvalitnění, celková reflexe…), kterou učitel v daném roce zorganizoval nebo se na ní spolupodílel. Učitel může předložit podle vlastního uvážení další materiály (kopie zajímavých námětů, ukázky hodnotících nástrojů, vlastní reflexe, vlastní články do tisku apod.).
Dále učitel vytyčí 2 až 3 zcela konkrétní cíle pro svou pedagogickou práci v příštím školním roce, popíše jejich žádoucí úroveň, cesty (prostředky) k jejich dosažení i způsoby sledování svého pokroku v těchto oblastech. Cíle musí odpovídat směřování školy vyjádřenému v „Charakteristice mistrovské práce učitele“ a je možné je vytvořit analogicky podle níže uvedených příkladů. Tyto příklady je možno jakkoliv rozšířit, zúžit, případně i zcela převzít.
Příklad z oblasti 1.2 Realizace efektivní výuky – kooperativní učení (c))
|
Chci se v příštím školním roce zaměřit na kvalitnější a častější vytváření možností pro kooperativní činnosti žáků – zaměřím se na úkoly zajišťující skutečnou práci všech členů skupiny (aby se někteří jednotlivci „nevezli“) prostřednictvím rozdělení úkolů podle rolí. Konkrétní formulace měřitelného a doložitelného cíle: vytvořím pro kooperativní činnosti žáků vhodné (jasné a srozumitelné) popisy jednotlivých skupinových rolí, tyto popisy pak využiji při kooperativní výuce v jednom konkrétním předmětu v jednom ročníku. Cesta: V souladu s ŠVP promyslím systém výuky v konkrétním předmětu a vytvořím předem jeho tematický plán s poznámkami o možnostech kooperativních aktivit. Způsob sledování v portfoliu:
Na jednu takto zaměřenou hodinu bude pozván člen vedení školy. |
Samozřejmostí je znalost ŠVP naší školy (společných částí a částí týkajících se toho, co učitel podle ŠVP realizoval).
Předpokladem úspěšného rozhovoru je promyšlení vlastního sebehodnocení pedagogické práce za sledované období a příprava formulace cílů pro období příští. Tyto cíle mohou být samozřejmě po rozhovoru ještě doformulovány, konkretizovány) a obměněny do konečné podoby.
S cíli, jež si učitelé stanovili, jsou seznámeni i jejich ostatní kolegové tak, aby mohli při jejich plnění spolupracovat, případně aby posléze mohli využít jejich výsledků při své vlastní pedagogické práci.
Při všech rozhodovacích procesech učitel na prvním místě zohledňuje žáky a jejich potřeby.
Charakteristika Mistrovské práce učitele na základní škole:
Tato charakteristika je jedním z výstupů projektu ESF v letech 2006–2008 s názvem Šance. Výsledky projektu zaměřeného na tvorbu a implementaci školních vzdělávacích programů jsou zveřejněny na http://www.kvic.cz/kps/
Proces tvorby Mistrovské práce učitele:
|
Škola byla partnerem projektu jako jedna ze 7 škol. Podnětem pro vznik Mistrovské práce byl workshop pro základní týmy partnerských škol (5 pedagogů každé školy) pod vedením zkušených a inovativních lektorů. Nápad přenechat zodpovědnost a dokazování úspěšnosti výuky na učiteli vznikl po absolvování workshopu CAF. Původní návrh připomínkovali všichni ředitelé partnerských škol a po následující úpravě jej vyzkoušeli v praxi všechny partnerské školy a zařadili jej do svých autoevaluačních nástrojů. |
Učitel sám zhodnotí každou z následujících podoblastí a zaznačí si do záznamového archu
E – excelentní úroveň
G – velmi dobrá kvalita
A+ – lepší průměr
A – průměrná kvalita
A- – podprůměrná kvalita
p – nízká kvalita
|
1. Výuka podporující učení 1.1 Plánování výuky pro maximální učení a porozumění a) Učitel cílevědomě volí a srozumitelně formuluje vhodné cíle vyučovacích jednotek i vyšších celků směřující k očekávaným výstupům a oborovým kompetencím vymezeným v ŠVP a zároveň umožňující nacvičovat a procvičovat dovednosti, z nichž se skládají klíčové kompetence. b) Při plánování vyučování vychází učitel ze schopností a již osvojených dovedností a znalostí žáků a míry jejich porozumění učivu. c) Učitel již předem zvažuje, jak bude zjišťovat dosažení cílů výuky (co bude důkazem jejich dosažení) a v souladu s tím plánuje aktivity pro vyučovací jednotky a celky. d) Do výuky učitel navrhuje a zařazuje činnostní aktivity (co nejvíce aktuální a vycházející ze života žáků), které efektivně vedou k porozumění učivu i k rozvoji klíčových dovedností. 1.2 Realizace efektivní výuky a) Učitel v souladu s cíli výuky a s ohledem na úroveň celé třídy i jednotlivých žáků využívá vhodných strategií a metod práce tak, aby se všichni žáci zapojili do učení. Učitel pružně reaguje na aktuální stav a případné změny atmosféry ve třídě, aby stále žákům usnadňoval proces učení. b) Tím, jak vyučuje, pomáhá učitel žákům propojit to, co už vědí a umí, s novými informacemi a dovednostmi. Pomáhá jim propojovat vše nové i s jejich životními zkušenostmi. c) Učitel cíleně vytváří učební situace, v nichž žáci musí kriticky myslet, řešit problémy, komunikovat a spolupracovat s ostatními. d) Učitel vede žáky k systematickému reflektování svého procesu učení, k myšlení o jejich vlastním poznávání, učení a myšlení. 1.3 Vytváření podnětného, bezpečného (a zároveň náročného) prostředí při výuce a) Učitel svým chováním vytváří prostředí, které povzbuzuje respekt a toleranci k názorům ostatních (žádoucí chování tak zároveň modeluje žákům), zásady správného chování jsou přirozenou součástí každodenních učebních aktivit. b) Učitel povzbuzuje, podporuje a uznává úspěchy a podíl všech žáků na společné práci, zohledňuje při tom jejich individuální zvláštnosti. c) Učitel je ve svých požadavcích na žáky náročný (vychází z rozpoznání možností nejbližšího rozvoje jednotlivých žáků), povzbuzuje žáky, aby riskovali a byli kreativní. d) V učebně učitel vytváří bezpečné a podnětné prostředí, které zajišťuje, aby žáci měli blízko k učebním materiálům, technologiím a prostředkům zajišťujícím učení. 1.4 Hodnocení žáka jako prostředek k učení a porozumění a) Učitel před započetím práce informuje žáky o cílových pojmech, vědomostech, dovednostech a také o způsobu zjišťování výsledků jejich práce. b) Učitel poskytuje žákům správně načasovanou, výstižnou a přesnou zpětnou vazbu. Žákům umožňuje demonstrovat porozumění učivu prostřednictvím různých typů úloh (včetně úloh praktických). Učitel hodnotí individuální pokrok žáků. c) Učitel učí žáky hodnotit své vlastní výkony, výsledky a proces učení. Umožňuje jim spolupodílet se na formulaci hodnotících kritérií a indikátorů. Zároveň jim poskytuje možnost hodnotit práci ostatních žáků.
d) Učitel využívá výsledků hodnocení k adaptaci výukového procesu, metod, strategií i obsahu výuky a
k pomoci žákům při stanovování jejich individuálních cílů. 2. Zapojení do aktivit školy a života školního společenství 2.1 Zapojení do školního týmu a) Učitel aktivně a konstruktivně spolupracuje s kolegy, podporuje další rozvoj školy otevřeným a konstruktivním sdílením svých názorů, vědomostí, dovedností, a myšlenek, podporuje úsilí ostatních členů sboru. b) Učitel je loajální ke škole, respektuje rozhodnutí, která byla učiněna, respektuje názory ostatních členů sboru a důvěrnost informací, které mu byly sděleny. c) Učitel se aktivně podílí na přípravě, realizaci, vyhodnocování a inovacích ŠVP – jeho obecných částí i částí zaměřených na oblasti a obory jeho specializace. 2.2 Zapojení se do aktivit ve škole a) Učitel se aktivně zúčastňuje mezitřídních či celoškolních projektů pro žáky, sám se spolupodílí na jejich přípravě, realizaci a vyhodnocení. b) Učitel připravuje pro žáky své třídy zajímavé aktivity (rozvíjející jak jednotlivce, tak vztahy v žákovském kolektivu), s žáky své třídy připravuje i aktivity vyžadující spolupráci s jinými třídami (školami). c) Učitel se zúčastňuje akcí pro rodiče (pro žáky i rodiče), sám tyto akce ve spolupráci s ostatními připravuje, realizuje a vyhodnocuje. |
V záznamovém archu je vymezen prostor pro uvedení silných stránek učitele, prostor pro jeho rozvoj a zlepšení, rozvojové cíle, celkové hodnocení zaměstnance i prostor pro jeho komentář k celkovému hodnocení.