Celý proces autoevaluace školy navazuje na hodnotící procesy předcházejícího období. Toto období bylo charakterizováno nárazovostí, intuitivností bez pevně stanovených kritérií a indikátorů. Přesto byla využita řada pozitivních zkušeností zejména pro oblast klimatu školy (závěry z projektu Škola podporující zdraví) a pro oblast metod a forem práce (škola je výrazně zaměřena na rozvoj dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků).
Se zahájením výuky dle vlastního ŠVP se škola autoeavaluaci věnuje systematicky. Mezi silné stránky patří stanovení konkrétních kritérií pro hodnocení práce školy a jejich indikátorů. Ty jsou formulovány co nejpopisnějším jazykem vzhledem k cílovému stavu, ke kterému chce škola směřovat. Kritéria jsou všem zainteresovaným srozumitelná, měřitelná, proveditelná ve škole, a tove stanovených termínech. Evaluace neprobíhá nárazově, ale plynule během celého školního roku. Řízení procesu evaluace není jen záležitostí vedení školy, ale pětičlenného týmu pedagogů. Mezi slabé stránky zařadit malý časový prostor pro celý proces autoevaluace, může tak docházet k přetěžování pedagogů. Přes velkou snahu tvůrců popsat jednotlivé indikátory co nejkonkrétněji se zatím stává, že při jejich používání narážejí na problémy s jejich měřitelností. Nástroje pro hodnocení byly zvoleny tak, aby bylo možno jednotlivé indikátory co nejobjektivněji vyhodnotit. Pokud jsou používány sebehodnotící dotazníky anonymně, po zpracování souhrnné zprávy jsou skartovány. Pokud jsou dotazníky adresné, jsou učiteli vráceny k zařazení do jeho portfolia a mohou dále sloužit jako podklad pro hodnotící rozhovory. Závěry z autoevaluace korespondují s vnějším hodnocením, které provádí na škole ČŠI a zřizovatel.
Podíl na přípravě i vyhodnocení kvality školy mají všichni pedagogičtí pracovníci. Ředitelka školy je silným pedagogickým lídrem. Tím, že škola zapojuje do uvedeného procesu všechny učitele a nástroje evaluace jsou zaměřeny individuálně na všechny učitele, dochází k jejich postupnému pedagogickému a osobnostnímu růstu.