Cesta ke kvalitě

„Cíle školy jsou v souladu s kurikulární reformou, jsou náročné a splnitelné jen s připraveným, vzdělaným a průběžně vzdělávaným týmem pedagogických pracovníků,“ konstatuje ředitelka školy. Ředitelství školy má dlouhodobý zájem neustále zvyšovat kvalitu školy v souladu s kurikulární reformou. Přibližně v průběhu deseti let využívali pedagogové každého námětu či inspirace ke zkvalitnění své práce prostřednictvím dalšího systematického vzdělávání. Jeho výsledky učitelé průběžně vzájemně sdíleli, pro svou výuku si kladli neustále vyšší cíle. Ve vzdělávání nejprve učitelů a posléze i žáků využívali cíleně projekty environmentální výchovy, myšlenky sítě Škol podporujících zdraví a partnerské role v projektu OPRLZ ESF Šance.

Své další vzdělávání konkretizovali do prioritních okruhů DVPP, které převzali od Krajského zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Novém Jičíně.

PRIORITNÍ OKRUHY DVPP		KONKRETIZACE OBSAHU DVPP
1.	Rovnost příležitostí ke vzdělávání	vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, žáků ze sociokulturně znevýhodněného prostředí a v oblasti prevence rizikových jevů
2.	Udržitelný rozvoj	výchova ke zdravému životnímu stylu, environmentální výchova, výchova k udržitelnému rozvoji, výchova ke zdraví
3.	Klíčové kompetence učitele	klíčové kompetence učitelů a jejich aplikace ve výuce, výchova k občanství   a k demokracii, výchova k profesní orientaci, osobnostní a sociální výchova, výchova k evropským souvislostem, týmová spolupráce učitelů
4.	Technická komunikace	digitální gramotnost učitelů, zvyšování kvality výuky, resp. její individualizace využíváním ICT
5.	Efektivní řízení škol	evaluace školy, nová legislativa ve školství, strategie rozvoje školy, školský management, kurikulární reforma
6.	Jazyková komunikace	jazykové vzdělávání aprobovaných i neaprobovaných učitelů včetně metodických seminářů k výuce jazyků
7.	Zkvalitnění a modernizace vyučování	tvorba a implementace ŠVP, nové metody a formy práce, aktivní metody výuky a jejich uplatňování, individualizace výuky pro zlepšení efektivity rozvoje čtenářské, přírodovědné, matematické i finanční gramotnosti ve výuce, rozvíjení mezipředmětových vztahů, integrovaných obsahů, zkušenosti z tvorby a realizace ŠVP
8.	Oborové činnosti	aplikace nových poznatků jednotlivých předmětů, praktické činnosti a metodické semináře

Níže uvedené principy pro DVPP vznikaly souběžně s tvorbou školních vzdělávacích programů, neboť potřeba vzdělávání pro jednotlivé učitele narůstala s řešenými problémy. Zásady pro vzdělávání pedagogických pracovníků byly navrženy pětičlenným řídícím týmem pro ŠVP, projednány se zástupci odborové organizace a poté s nimi byli seznámeni všichni pedagogové.

DVPP je na škole organizováno na základě těchto principů:

• rovnost příležitostí a zákaz diskriminace – každý z pedagogických pracovníků má stejnou možnost účasti na těch formách a druzích dalšího vzdělávání, které jsou zahrnuty v tomto plánu, při současném dodržení všech podmínek stanovených tímto plánem;
• potřeby školy – základním parametrem pro výběr konkrétní formy nebo druhu dalšího vzdělávání jsou skutečné potřeby školy; tyto potřeby jsou vyjádřeny v rámci tohoto plánu DVPP;
• rozpočet školy – výběr a realizace jednotlivých vzdělávacích aktivit a organizace celého systému DVPP vychází z rozpočtových možností školy a těmto se podřizuje;
• studijní zájmy pedagogických pracovníků – při dodržení předchozích principů a podmínek jsou pro výběr konkrétní formy nebo druhu DVPP určující studijní zájmy jednotlivých pedagogických pracovníků.

V období před rokem 2000 převažovaly ve vzdělávání učitelů školy krátkodobé  vzdělávací programy (rozsah 4 – 8 hodin) vycházející především z priority uvedené v bodě 8. Jejich následná účinnost  v rámci výuky byla velmi nízká.

V souvislosti s připravovanou změnou legislativy, s dalšími poznatky psychologie i pedagogiky a se změnou přístupu k žákům i měnícímu se trhu práce vedení školy rychle pochopilo nutnost změny i ve vzdělávání učitelů. Poznalo, že nastavené oborové a krátkodobé vzdělávání nepřinese žádanou změnu přístupů učitelů k dětem, že pouze individuální vzdělávání v oboru vlastní činnosti není přínosem pro zlepšování kvality školy. Proto bylo další vzdělávání koncepčně zaměřeno především na:

• rozvoj klíčových dovedností učitele (priorita 3 – 2003/2004, 2004/2005, 2006/2007 a 2007/2008),
• zkvalitnění a modernizaci vyučování (priorita 7 – každoročně).

Protože DVPP je jednou z priorit vedení školy, průběžně sledují a vyhodnocují účast na akreditovaném vzdělávání. Celkový přehled o plnění priorit DVPP udává následující graf:

Z grafu je patrno, jak se měnila potřeba vzdělávání učitelů v  jednotlivých prioritách (viz tabulka prioritních okruhů DVPP ve sledovaných školních rocích na s. 6). Tento přehled slouží škole ke sledování naplňování priorit vlastního plánu DVPP v jednotlivých školních letech.

Vedení školy na základě zpětné vazby z úzké spolupráce s metodickými orgány zařadilo do plánů DVPP pravidelné vzdělávání celého sboru jako nejúčinnější formu vzdělávání učitelů školy v obou uvedených oblastech, a to formou tzv. Sborovny s profesionálním lektorem. Velkým přínosem pro kvalitu těchto vzdělávacích aktivit byla jasná vize ředitelky školy, účast vedoucích pracovníků na každé vzdělávací akci a společná pravidla pro využití poznatků v přímé práci školy. Své vize ředitelka školy konkretizovala i pracovníkům DVPP KVIC Nový Jičín, které následně výběr lektorů i přípravu vzdělávacích programů zajišťovalo.

Zaměření Sboroven:

Aplikace osobnostní sociální výchovy do výuky	(6 h)
Klíčové kompetence učitele	(8 h)
Typologie osobnosti učitele	(32 h)
Hodnocení žáků	(10 h)
Autoevaluací k vyšší kvalitě	(20 h)
Zdravotník zotavovacích akcí	(40 h)

V individuálním vzdělávání je nosným vzdělávacím programem školy kurz aktivizačních metod a forem práce Čtením a psaním ke kritickému myšlení (RWCT) v rozsahu 80 hodin. 95 % učitelů absolvovalo uvedený kurz a kurz Osobnostní a sociální výchova v rozsahu 20 až 120 h (včetně vedení školy).

Na tomto vzdělávacím základě vznikl a pracoval ve škole celoškolní metodický orgán Klub aktivního učení – jeho členy byli všichni absolventi kurzů OSV a RWCT, kteří se začali pravidelně scházet, pořádali vzájemné náslechové hodiny a burzy nápadů zaměřené na rozbor konkrétních prací žáků, na spojení metod s výpočetní technikou apod. Samozřejmostí v období tvorby ŠVP byly pracovní dílny učitelů, které vedli lektoři z řad učitelů školy.

Tradice pokračuje i v době implementace ŠVP. Každoročně jsou pořádány minimálně dvě pracovní schůzky všech učitelů zaměřené na otevřenou diskusi k výchovně vzdělávacím strategiím školy, k pravidlům pro hodnocení žáka, k autoevaluaci školy, k pravidlům pro hodnocení žáků a k tvorbě stěžejních hodnocených činností. Jsou to činnosti, které (pomocí kritérií a indikátorů upřesňovaných průběžně společně s žáky) vytvářejí základy hodnocení práce žáků učitelem i základy žákovského sebehodnocení. Výběr těchto činností zaručuje, že jejich prostřednictvím budou splněny základní cíle předmětu v určitém ročníku. Zároveň však učitelé usilují o to, aby umožňovali každému žákovi zvládnout určitou činnost, a tak při výuce uspět v souladu s jeho individuálními schopnostmi.

Kromě uvedených vzdělávacích programů průběžného vzdělávání k prohlubování kvalifikace (vyhl. 317/2005 Sb.) se učitelé školy účastní vzdělávání vedoucího ke zvýšení kvalifikace a ke  splnění a rozšíření kvalifikace (ředitelka školy, výchovný poradce).

V rámci tohoto vzdělávání je naplňována i potřeba školy. Tři učitelé školy dosáhli dalších kvalifikačních předpokladů u následujících pedagogických pozic:

• koordinace v oblasti informačních a komunikačních technologií (metodik ICT),
• koordinace v oblasti tvorby a implementace ŠVP,
• koordinace v oblasti environmentální výchovy.

Nedílnou součástí DVPP na škole je forma samostudia. Každý učitel si sestaví vlastní obsahový plán pro samostudium, který je součástí jeho portfolia. Plán je individuální, vychází z provedeného pracovního hodnocení pracovníka a zaměřuje se na rozvoj oblastí, v nichž učitel dosahoval nejnižší úrovně. Pro tento školní rok je stanovena pro samostudium následující literatura:

• Košťálová, H., Miková, Š., Stang, J. Školní hodnocení žáků a studentů.
• Kyriacou, Ch. Klíčové dovednosti učitele.
• Kyriacou, Ch. Řešení výchovných problémů ve škole.
• Reitmayerová, E., Broumová, V. Cílená zpětná vazba.

Pro ilustraci rozsahu vzdělávání učitelů je uveden přehled absolvovaných učitelohodin v jednotlivých školních letech.

Následující graf uvádí celkový objem absolvovaného vzdělávání pedagogických pracovníků školy v průběhu šesti jednotlivých školních roků:

Z grafu vyplývá, že polovina objemu vzdělávání byla realizována ve školním roce  2006/2007 a 2007/2008. Důvodem tak rozsáhlého vzdělávání byla především tvorba a implementace školních vzdělávacích programů i následné využití intenzivního vzdělávání v rámci projektu Šance. Všechny vzdělávací programy měly akreditaci MŠMT, účastníci obdrželi osvědčení.

Následující graf uvádí přehled celkového počtu absolvovaných hodin učitelů dle jednotlivých uvedených priorit:

Z grafu je zřejmé, že učitelé pokryli v rámci DVPP všechny priority školy, největší pozornost školy byla věnována vzdělávacím programům v prioritě 3 a 7, což právě odpovídá záměrům školy. Nejmenší zájem byl o průběžné vzdělávání v oborových činnostech, které žádnou změnu do výuky nepřinese.

Další graf uvádí přehled průměrného zapojení každého učitele do priorit vzdělávání ve sledovaných letech 2003 – 2009:

Výsledky v grafu dokumentují veškeré vzdělávání. Každý učitel školy absolvoval v období 2003 – 2009 vzdělávání v rozsahu průměrně 522 hodin. To znamená, že vedení školy  poskytlo každoročně každému učiteli v průměru 11 pracovních dnů k vlastnímu profesnímu růstu.

Ředitelka školy vede přehled dalšího vzdělávání učitelů a hodnotí každoročně jeho účinnost na základě:

1. sebehodnocení jednotlivých učitelů (dotazník, viz příloha č.1),
2. vlastní hospitační činnosti,
3. pracovního hodnocení učitele (včetně prezentace portfolia učitele při hodnotících pohovorech).

Ve spolupráci s metodickými orgány a na základě provedené analýzy účinnosti DVPP společně stanovuje úkoly pro tuto oblast na další období.

Finanční prostředky na další vzdělávání pedagogických pracovníků ředitelství školy získává nejen z přidělených zdrojů, ale i z různých projektů - vlastních  či partnerských.

Ve vlastním hodnocení školy (2007) byly formulovány tyto náměty na zlepšení oblasti dalšího vzdělávání:

• Inovovat kritéria pro hodnocení pedagogických pracovníků,
• Vést učitele k vedení vlastních portfolií, ve kterých budou shromažďovat materiály, kterými jednotlivé indikátory hodnocení podpoří,
• Předávat zkušenosti z vlastní praxe učitelům dalších škol ve spolupráci s KVIC Nový Jičín.

Všechny hodnotící nástroje dokumentují další posun v kvalitě vzdělávání pedagogických pracovníků školy a hlavně ve využívání získaných poznatků při práci se žáky.