1. Kontext – charakteristika školy

V projektu je prezentována zkušenost Základní školy a Mateřské školy Nížkovice, která je příspěvkovou organizací obce Nížkovice. Mateřská škola má kapacitu 48 dětí, základní škola 55 dětí. Vedle ředitelky školy na základní škole působí 3 učitelky. Zmíněná škola představuje málotřídní školu, kde jsou vzděláváni především místní žáci, a to v 1. až 5. ročníku. Žáci jsou sdruženi ve dvou věkově heterogenních třídách (třída sdružující 1., 2. a 4. ročník a třída sdružující 3. a 5. ročník). Spojení žáků ve třídách je flexibilní – přizpůsobuje se materiálním podmínkám i potřebám výuky. Využití vzdělávací kapacity školy (1) se pohybuje průměrně na 60 – 65 %, ve třídě je průměrně 16 – 18 žáků. Většina žáků je místních, děti převážně bydlí s rodiči v rodinných domcích.

Škola se nachází přímo ve středu malé klidné obce (žije v ní cca 650 obyvatel) v patrové budově. Její součástí je školní družina. Školní jídelna se nachází v sousední budově mateřské školy. Standardní materiální a prostorové vybavení školy dle ČŠI (2) je účelně využíváno – samotná škola disponuje dvěma prostornými třídami nově vybavenými výškově nastavitelnými žákovskými lavicemi pro jednoho žáka, které lze dle potřeby (v případě skupinových aktivit) snadno přemisťovat. Obě třídy jsou vybaveny počítači s výukovými programy (3) a připojením na internet. Počítače jsou využívány nejen v době volna, ale i ve výuce pro práci dětí např. při přípravě a tisku podkladů pro následné výukové aktivity. Vyučující mají pro výuku k dispozici i učebnu školní družiny. Pro aktivity v rámci TV škola využívá přilehlou tělocvičnu místní Sokolovny a pro letní aktivity hřiště.

Škola při svém hospodaření vychází ze dvou základních finančních zdrojů – z prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu (v průměru představují cca 75 – 80 % přímých nákladů na vzdělávání) nebo z případných účelově vázaných prostředků (např. z dotace Peníze EU pro ZŠ) a z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu obce. Opravdu jen okrajovými jsou příjmy z doplňkové činnosti školy (stravování poskytované cizím strávníkům, poskytování svačinek dětem ve škole). Ve fázi příprav je využívání fundraisingového financování jako alternativního zdroje finančních prostředků, které se zatím příliš nedaří využívat. Škola hospodaří s vyrovnaným rozpočtem.

Podle slov paní ředitelky lze vnější prostředí školy charakterizovat jako silně konkurenční (4). Negativní vliv konkurenčního prostředí plyne i ze zápisů jednání s rodiči, z jednání vedení školy s vedením obce (např. řešení odchodů dětí zejména do blízkého Slavkova ještě před ukončením 5. třídy). Na rozdíl od jiných málotřídních škol v okolí pouze škola v Nížkovicích od roku 2009/2010 zřídila i pátý ročník. Díky tomu začalo do dané školy dojíždět i několik dětí z nedalekých Heršpic. Ve srovnání s okolními málotřídními školami ředitelka školy jasně definovala konkurenční výhody nížkovické školy: realizace hovorových hodin, do řízení školy jsou zapojeny i děti v podobě dětského parlamentu, reálné využívání informačních knížek jako nástroje hodnocení a sebehodnocení dětí, využívání externího subjektu v rámci autoevaluačních procesů formou účasti na Peer programu, posun úrovně spolupráce vedení školy a pedagogů směrem ke koučování, týmové klima mezi zaměstnanci školy.

V oblasti volnočasových aktivit škole konkuruje ZUŠ Slavkov u Brna, DDM Slavkov u Brna a Mateřské centrum Ententyky v Heršpicích. Své aktivity škola prezentuje jak na vývěskách ve škole a vývěsce obce, tak na vlastních webových stránkách: http://www.nizkovice.cz/skola/.

1.1 Vize a vzdělávací aktivity školy

Svou vizi škola (5) otevřeně deklaruje v oficiálních dokumentech.  Nositelkou a iniciátorkou její tvorby byla zpočátku ředitelka školy, postupně se do její konečné formulace podařilo zapojit všechny učitelky školy. Tomu přecházela fáze implementace spojená s vysvětlováním významu vize pro školu a pro každého jednotlivého pracovníka školy.

Žáci jsou vzděláváni na základě RVP ZV 79-01-C/01, který byl východiskem pro vytvoření ŠVP ZV s motivačním názvem „Škola – vstup do života“, jehož hlavními prioritami jsou:

  • rozvoj sebeúcty a sebepoznání dětí,
  • učit se být součástí celku,
  • příprava dětí k integraci – přechodu na novou ZŠ po ukončení 5. ročníku,
  • příprava na život v informační společnosti.

Podle daného ŠVP jsou vzděláváni žáci 1. – 4. ročníku, žáci 5. ročníku jsou ve školním roce 2010/2011 vzděláváni podle dobíhající vzdělávací dokumentace 79-01-C/001 Základní škola.

V rámci ŠVP:

  • se žáci 1. ročníku učí číst a psát genetickou metodou,
  • jsou aplikovány prvky programu Začít spolu (6) a alternativní Montessori pedagogiky (7), což mj. vyplývá ze stanovených cílů základního vzdělávání formulovaných ve ŠVP,
  • ve výuce jsou aktivně používány přístupy kritického myšlení (bohaté využívání metody myšlenkové mapy, pětilístek jako evokační a reflexní metoda, skládankové učení, T-graf, inzert aj.), práce s texty (8), varianty metody sněhové koule (9), projektové vyučování a kooperativní práce, veřejné prezentace své vlastní práce, dramatizace aj.,
  • podle konstatování ve zprávě ČŠI (10) škola klade velký důraz na sebereflexi žáků, kterou si průběžně zaznamenávají,
  • v rámci vzdělávání je účelně zařazena hra na zobcovou flétnu (hudební výchova), která dětem pomáhá rozvíjet sluchovou percepci a správné dýchání,
  • jsou žáci vedeni ke zdravému životnímu stylu formou prožitkového učení, což ukazují analyzované projekty školy (některé ukázky naleznete dále v textu),
  • je využíván komunitní kruh při komunikaci se žáky i rodiči jako forma zpětné vazby nezbytná pro autoevaluaci školy,
  • jako nadstandardní je ČŠI (11) hodnocena péče o žáky se SVP založená na individuální integraci těchto žáků do běžné třídy s využíváním individuálního vzdělávacího plánu.

Úspěšnost realizace ŠVP z pohledu žáků a jejich vztah ke škole ilustrují závěrečné slohové práce žáků 5. ročníku - Co mi škola dala a vzala (12). Tyto zadávané práce současně představují určitou sebereflexi žáků (kam jsem pokročil/a, kam jsem dospěl/a) i zpětnou vazbu pro školu (jak děti vnímají roky strávené v nížkovických školních lavicích). Žáci bez větších problémů přecházejí na 2. stupeň ZŠ (zpravidla na základní školy ve Slavkově u Brna). Vazby se školou však často dále zachovávají, do školy se vrací, mají sami zájem podělit se s bývalými pedagogy o své úspěchy či případné problémy. Sounáležitost dětí se školou je podporována i zpěvem společné písničky na zahájení důležitých společných akcí (13).

Škola efektivně vytváří a realizuje bezpečnostní předpisy k vytváření bezpečného prostředí – díky tomu došlo od roku 2007 k výraznému snížení úrazovosti dětí.

Vedením školy je podporováno DVPP, škola disponuje kvalifikovanými a aprobovanými pedagogy ochotnými se dále vzdělávat a spoluvytvářet tým. Relativně nízký počet zaměstnanců na druhé straně klade vysoké nároky na zvládání výchovně vzdělávací práce.

Škola se snaží nabízet žákům (mj. i v rámci Centra volného času při ZŠ) řadu volnočasových aktivit s cílem zajistit smysluplné trávení volného času, a to jak v podobě kroužků nabízených dětem přiměřeně jejich věku (florbal, tvořítko, hudební, kroužek cizího jazyka – angličtina, kroužek šití realizovaný ve spolupráci s jedním z rodičů), tak formou sportovních i tvůrčích akcí (např. Drakiáda, Uspávání broučků, Vítání jara, Dušičky a Halooween, Čertovský den, rozsvěcení vánočního stromu v Nížkovicích, vánoční vystoupení a jarmark, každoroční lyžařský výcvik na Malé Morávce s otevřenou účastí pro všechny děti základní i mateřské školy školy a jejich rodiče, vystoupení žáků školy ke Dni matek, Country tance v Heršpicích, školní výlet – Baťův kanál a ZOO Hodonín, zapojení do celorepublikové kampaně „Táta dneska frčí“ výstavou obrázků tatínků v Heršpicích).

1.2 Projektová činnost školy

Významnou součástí činnosti školy je její projektová činnost. Škola je zapojena a certifikována v rámci projektu Rodiče vítáni (14), jehož cílem je ocenit a ukázat dobré příklady z praxe v oblasti komunikace školy s rodiči jako důležité součásti funkční školy, ve které se děti cítí dobře. Každoročně je organizován na začátku školního roku 2 - 3denní adaptační pobyt Motýl v Haluzicích pro žáky ZŠ (15), jehož cílem je začlenění prvňáčků do školního kolektivu. Zapojení do projektu PENÍZE ŠKOLÁM umožnilo pedagogům vytvořit nové výukové materiály – šablony (vč. možnosti jejich zveřejnění na veřejném portále, např. www.rvp.cz), modernizovat vybavení školy (knihy, technické prostředky, učební pomůcky), podpořit DVPP v oblasti profesního a osobnostního růstu (např. v rámci projektu MEDPED). Účast v projektu MEDPED „Čtením a psaním ke kritickému myšlení“ představuje ve škole stěžejní vzdělávací aktivitu pedagogů v rámci DVPP – jde o metody a formy práce zaměřené na používání aktivizujících vyučovacích metod v hodinách s cílem rozvoje čtenářské a informační gramotnosti dětí napříč vyučovacími předměty, rozvoje různých úrovní myšlení od porozumění přes aplikaci až k argumentaci. Je ke cti pedagogů školy, že získané poznatky aktivně využívají při práci s dětmi (16).

Mezi dalšími je možné uvést i zapojení školy do celostátních projektů Ovoce do škol, Recyklohraní (17) a čtenářského projektu Čtěme dětem, čtěte s námi (18) inspirovaného celostátním projektem Celé Česko čte dětem (www.celeceskoctedetem.cz), jemuž vévodí heslo: „Čtěme dětem 20 minut denně. Každý den.“ Projekt je ve škole vždy zahájený a ukončený motivačním dopisem (19) určeným rodičům a veřejnosti. Momenty a pocity dětí jsou zveřejňovány na webu školy i na chodbách školy. S tímto projektem souvisí i tzv. Měsíc dobrodružství - měsíc setkávání dětí s dobrodružnou literaturou. V jeho závěru děti dostaly krátký text, ve kterém se ocitly uprostřed dobrodružného vyprávění. Jejich úkolem bylo pokračovat a příběh dokončit (20).

Škola se aktivně účastní programů Hravě žij zdravě 2009 a 2010 (21) a Medový týden (22). Sama pak připravuje a realizuje se žáky projektový den k Masopustu (23) (zaměření je jak maškarní a zábavné, tak pracovní a poučné s cílem seznámit děti s tradicemi Masopustu) a Velikonocím (24), projektový den ke Dni země – ve školním roce 2009/2010 byl např. věnován tématu VODA (25), dlouhodobý školní projekt Zdravý životní styl (26), projekt „Zvládneme to společně“ formou celoroční aktivity zaměřené na budování sebeúcty dětí, vzájemného respektu a odpovídající komunikace (projekt byl zaměřen do tří oblastí: já a já (vztah k sobě samému), já a ty (kamarádství), já a my.

Za zmínku stojí i realizace výukového projektu Cesta kolem světa, průřezově spojujícího čtení, vlastivědu a přírodovědu, výtvarnou výchovu – v rámci zvoleného týdne žáci „cestovali“ po zeměkouli s knihou J. Verna „Cesta kolem světa za 80 dní“.  Součástí jejich práce bylo i malování  map všech světadílů a vyhledávání základních informací a zajímavostí na internetu a v encyklopediích. Mapy pak ozdobily chodby školy.

Tradiční se v posledních letech stala „Malá maturita“ – projekt zaměřený na žáky 5. ročníku v rámci rozvoje sebeprezentace a sebehodnocení (blíže viz příklady dobré praxe).

1.3 Partnerství školy

Od roku 2008 ve škole funguje žákovská samospráva v podobě školního parlamentu. Iniciativa k založení vzešla od ředitelky školy, která si dobrou zkušenost s touto aktivitou přinesla ze školy, kde dříve působila. Následně byl s možností zřízení školního parlamentu seznámen pedagogický sbor – bylo důležité vysvětlit, o co se jedná, k čemu parlament slouží, v čem může pomoci v životě školy, jaká je úloha dětí i učitelů. Až po dosažení konsensu byla myšlenka žákovského parlamentu předložena dětem, učitelé o jeho úloze s dětmi diskutovali, pracovali s motivačními texty a společně vytvářeli konkrétní podobu pro fungování parlamentu v nížkovické škole. Při hodnocení tříletého fungování školního parlamentu se ředitelka školy s učitelkami shodují, že jde o pozitivní aktivitu posilující sounáležitost dětí se školou:

  • parlament se vyjadřuje k dění ve škole, pod vedením pedagogů se spolupodílí na řešení výchovných problémů, spolupodílí se na navrhování a organizování některých školních akcí (členové parlamentu např. iniciovali spolupráci s Domovem pro postižené LILA v Otnicích),
  • naopak předmětem řešení parlamentu nejsou problémy výuky, či komunikace dětí s učiteli – tyto věci jsou řešeny dětmi přímo v hodinách a iniciativa dětského parlamentu v dané oblasti proto není nutná (27).

Škola maximálně využívá spolupráce s rodiči k předávání informací o pokroku dětí – využívá pravidelné hovorové hodiny ve formě setkání pedagoga, rodiče a žáka, nabízí neformální setkání i mimo tento rámec. V rámci politiky otevřenosti školy je rodičům aktivně nabízena možnost účasti na volnočasových aktivitách dětí organizovaných školou. Rodiče v roli pozorovatelů mají po dohodě s učiteli přístup i do vyučování, přičemž samozřejmostí je možnost následně využít prostor pro dotazy k vyjasnění vzniklých otázek. Pozitivem školy je ochota rodičů spolupodílet se na jejím rozvoji, což je výsledkem dlouhodobého komunikačního působení školy, systematické práce s rodiči. O činnosti školy jsou rodiče a veřejnost navíc informování prostřednictvím plakátové tvorby, článků ve Zpravodaji Nížkovic a vlastních webových stránek. Pozitivem z pohledu vedení školy je i fungující školská rada, poprvé zřízená v roce 2006.

Důležitou z pohledu pracovníků školy je aktivní spolupráce se sociálními partnery – zejména se zřizovatelem školy - obcí Nížkovice (http://www.nizkovice.cz/) (28), Domovem pro postižené děti LILA v Otnicích (http://www.lila.cz/info.html) (29), Mateřským centrem Ententyky, o.s. v Heršpicích (http://www.mcententyky.cz) (30) a partnerskou Málotřídní ZŠ a MŠ Ivančice‑Řeznovice (http://www.zsreznovice.org/) (31).