Nový model odborného vzdělávání zohledňuje prvky duálních systémů

Projekt Pospolu byl ukončen k 31. říjnu 2015. Koncepční studii projektu obsahující návrh nových prvků odborného vzdělávání inspirovaných duálním systémem najdete také na Modulu Pospolu na Metodickém portálu RVP.cz na adrese http://archiv-nuv.npi.cz/pospolu/systemova-doporuceni.


Návrh nového modelu odborného vzdělávání vzešel v projektu Pospolu z diskuzí se sociálními partnery. Model umožňuje spolupráci škol a firem s využitím prvků duálního systému při realizaci odborného výcviku a odborné praxe žáků v reálném pracovním prostředí. Model vychází ze stávajících možností a podmínek v ČR s cílem vyhovět požadavkům škol i zaměstnavatelů, a přispět tak k rozvoji odborného vzdělávání.

V koncepci modelu se počítá s tím, že spolupráce škol a firem musí být koordinována na celostátní úrovni, aby žáci dosahovali srovnatelných výsledků a získávali srovnatelnou kvalifikaci bez ohledu na to, kde odborný výcvik nebo odbornou praxi absolvovali. Koordinaci by zajišťoval stát reprezentovaný MŠMT v úzké spolupráci s reprezentativními orgány zaměstnavatelů.

Nový model odborného vzdělávání řeší následující otázky:

  1. legislativní zakotvení,
  2. možnost financování,
  3. vlastní vzdělávání žáků v praktických činnostech
    a) zajištění požadovaných výstupů formou vzdělávacích programů,

    b)časové vymezení odborného výcviku,
    c)
    způsob řešení závěrečných zkoušek.

 

Klasický duální systém je zaveden v německy mluvících zemích, Německu, Rakousku, Švýcarsku. Jeho základním rysem je skutečnost, že žák má dvojí status. Ve škole je žákem a s podnikem má uzavřenou zaměstnaneckou smlouvu. Podle ní se žák zavazuje, že po vyučení do podniku nastoupí a naopak podnik se zavazuje, že mu zajistí pracovní místo (často již v průběhu přípravy specifikované). Nejvíce je propracovaný duální systém v Německu. I když v jednotlivých spolkových zemích jsou často značné rozdíly ve vzdělávacím systému (např. střední „maturitní“ vzdělávání trvá v některých zemích 12 let, v jiných 13), příprava na povolání je jednotná a má pro všechny spolkové země stejná pravidla včetně jednotných závěrečných učňovských zkoušek. 

Česká republika je oproti zemím s duálním systémem zemí s tradičně vysokým podílem vzdělávací složky ve vztahu k praktickému vyučování. Navrhovaný model odborného vzdělávání proto vychází z reálných podmínek v ČR a od duálního systému německého typu se liší v oblasti legislativní, finanční a ve statusu žáka:

 

Duální systém

Nový model odborného vzdělávání

Legislativa

upraveno samostatným zákonem upravujícím práva a povinnosti zainteresovaných partnerů

možno realizovat ve stávajícím legislativním rámci pouze s menšími legislativními změnami

Status žáka

žák má dvojí status: s podnikem má uzavřenou zaměstnaneckou smlouvu; ve škole je žákem

zůstává status žáka školy

Odpovědnost za závěrečné zkoušky

závěrečné zkoušky zajišťují zaměstnavatelé, resp. jejich komory

odpovědnost za závěrečné zkoušky zůstává na škole, zaměstnavatelé se účastní zkoušek, jsou členy zkušebních komisí

Financování

zaměstnavatelé nesou většinu nákladů na odborný výcvik žáků

vícezdrojové financování (stát, firmy)

 

Větší odpovědnost zaměstnavatelů

Nový model vychází z myšlenky intenzivnější spolupráce škol s podniky. „Prosazení principu užší spolupráce v odborném vzdělávání znamená také přenesení větší zodpovědnosti za odbornou přípravu a její kvalitu na zaměstnavatele,“ říká obsahová manažerka projektu Pospolu Taťána Vencovská a dodává: „Zvýšení podílu přípravy žáků na pracovištích firem by vyžadovalo i standardizaci odborného výcviku tak, aby byl zajištěn shodný obsah a rozsah přípravy v různém pracovním prostředí.“

Z duálních systémů v Evropě se lze inspirovat také systematickou přípravou žáků v nadpodnikových vzdělávacích střediscích a lépe využít např. centra odborné přípravy, která byla v ČR zřízena v 90. letech jako lépe vybavená regionální učiliště. „Významný přínos by představovalo doplnění školní a firemní přípravy žáků o možnost vzdělávání v nadpodnikových vzdělávacích centrech, v nichž by žáci mohli využívat moderní technologie, které nejsou běžně ve školách či menších firmách dostupné,“ uvedla T. Vencovská.

V rámci pracovních skupin byla sestavena Koncepční studie, zabývající se zavedením prvků duálního vzdělávání a návrhy opatření, které byly projednávány s odbornou veřejností a zaměstnavateli v průběhu ledna – června 2015.