Jako nejčastější formu spolupráce škol se zaměstnavateli uvádějí školy zajišťování praktického vyučování a exkurze žáků ve firmách. Téměř polovina škol zapojuje odborníky z praxe do výuky (účast u závěrečných zkoušek dle jednotného zadání, v maturitních komisích apod.). Nárazově jsou realizovány stáže učitelů odborných předmětů ve firmách, případně další formy spolupráce škol se zaměstnavateli (společné organizování výstav a veletrhů, volnočasových aktivit, soutěží pro žáky aj.). Zaměstnavatelé nejčastěji uváděli sponzorování žáků, stipendia a zapůjčení nářadí.
Co se týče rozsahu spolupráce, třem čtvrtinám dotázaných škol i zaměstnavatelů vyhovují týdenní a vícetýdenní bloky. Více než třetina zaměstnavatelů by upřednostnila vyšší míru odborné přípravy ve firmách a menší ve škole. Zaměstnavatelé pozitivně vnímají především souvislé dlouhodobější formy spolupráce se školami v rámci oborů vzdělání s výučním listem, z nichž většinou získávají budoucí zaměstnance. V případě maturitních oborů zaměstnavatelé hodnotí odborné praxe jako příliš krátké na to, aby během nich došlo k bližšímu poznání schopností žáka ze strany firmy a k načerpání praktických dovedností ze strany žáka.
Školy i zaměstnavatelé vnímají podobně bariéry vzájemné spolupráce. Školy uvádějí, že spolupráci škol a zaměstnavatelů nejčastěji komplikuje nedostatek finančních prostředků ve školách a dostupnost vhodných firem z hlediska zaměření či oboru. Jako další překážky jsou často zmiňovány lékařské prohlídky žáků, nastavení hygienických a bezpečnostních předpisů (BOZP) a absence daňového zvýhodnění pro firmy, v jejichž prostředí odborná příprava žáků probíhá (toto je již vyřešeno novelou zákona o daních z příjmů). Zaměstnavatelé vnímají jako nejčastější bariéru spolupráce se školami problémy při komunikaci se školou, nedostatek finančních prostředků a dostupnost vhodných škol z hlediska dopravní obslužnosti.
Mezi faktory, které ovlivňují spolupráci škol se zaměstnavateli, školy uváděly současnou demografickou situaci v ČR, v jejímž důsledku mají často problém naplnit svou kapacitu. Jako další významný faktor spolupráce školy označily různorodost vyučovaných oborů a počet žáků.
Počet firem, se kterými střední a vyšší odborné školy spolupracují, do značné míry souvisí s typem a velikostí školy. Zaměstnavatelé uváděli, že klíčovou roli při rozhodování o zapojení do spolupráce se školou sehrává ekonomická situace firmy. Ochotu pro realizaci praktické přípravy žáků ve firmě ovlivňuje také situace na trhu práce, která je silně regionálně podmíněna.
Školy i zaměstnavatelé navrhovali následující změny:
• zvýšit podíl odborné přípravy na pracovištích zaměstnavatelů;
• změnit způsob financování praktické přípravy žáků ve firmách formou daňových odpočtů (již zohledněno v novele zákona o daních z příjmů);
• změnit způsob financování škol;
• vyřešit problém lékařských prohlídek žáků a BOZP;
• zlepšit přípravu žáků na základních školách.
Dotazníkové šetření zjišťovalo přínosy spolupráce škol a zaměstnavatelů pro různé subjekty a mapovalo podmínky, formy a rozsah spolupráce, bariéry spolupráce a návrhy na změny. Osloveno bylo 1107 škol a 4500 zaměstnavatelů s více než 20 zaměstnanci, do šetření se zapojilo 363 škol a 1069 zaměstnavatelů. Cílovými osobami byli ředitelé škol a vedoucí pracovníci firem, případně jimi pověření pracovníci. Na dotazníkové šetření navázaly hloubkové rozhovory se zástupci 30 škol a 30 zaměstnavatelů, které/kteří intenzivně spolupracují se svými protějšky s cílem získat detailní pohled na současný stav spolupráce škol a zaměstnavatelů a zjistit, které faktory mají vliv na její realizaci.
Viola Horská
