Pro sestavení návrhů na opatření, která umožní zkvalitnit odbornou přípravu žáků a více propojit školy a zaměstnavatele při realizaci praktického vyučování, jsou průběžně vyhledávány a analyzovány informace z různých zdrojů. Jedním z nich je srovnávací analýza systémů odborného vzdělávání v Evropě a ve světě s důrazem na analýzu vzdělávacích systémů využívajících duální vzdělávání, která vznikla v rámci veřejné zakázky „Šetření zaměstnavatelů“.
Koncepce duálního systému odborného vzdělávání je představena na příkladu pěti vzdělávacích soustav evropských zemí, v nichž je duální systém uplatňován. Srovnávací analýza popisuje základní charakteristiky duálních systémů odborného vzdělávání v Německu, Rakousku, Dánsku, Nizozemsku a Švýcarsku, které zasazuje do kontextu vzdělávacích soustav daných zemí. Hlavním cílem srovnávací analýzy bylo získat informace o tom, na jakých principech jsou duální systémy odborného vzdělávání založeny, jak v praxi fungují, v čem jsou si vzájemně podobné a v čem se odlišují.
Základním rysem duálních systémů je fakt, že žák má dvojí status. Ve škole je žákem a s podnikem má uzavřenu zaměstnaneckou smlouvu. Ukazuje se však, že mezi zeměmi, které mají zaveden duální systém odborného vzdělávání, lze nalézt nejen mnohé společné prvky, ale i dílčí odlišnosti. Vzhledem k variabilitě systémů je vhodné hovořit spíše o různých typech odborného vzdělávání. Typologie systémů odborného vzdělávání mohou být vytvářeny podle mnoha hledisek – podle toho, jak jsou rozděleny role a kompetence mezi klíčové aktéry duálního systému a jaké požadavky jsou na ně kladeny, dále podle toho, jaký je vztah vzdělávání k trhu práce, podle legislativních základů, forem financování, místa realizace odborného vzdělávání, míry standardizace a významu výstupních certifikátů, podle míry stratifikace a vnitřní soudržnosti systému apod. Ze srovnávací analýzy vyplývá, že funkčnost duálního systému ve vybraných zemích je podmíněna řadou faktorů. Především je potřeba vzít v úvahu širší společensko-ekonomické podmínky v zemích, kde duální systém úspěšně funguje.
Další faktorem je vazba mezi vzděláváním a trhem práce. Jako příklad systémů přednostně orientovaných na trh práce mohou sloužit Německo a Rakousko. Pro tyto země je typická vysoká míra oborové stratifikace a standardizace profesní přípravy. Odpovědnost za odbornou přípravu žáků je přenesena na hospodářské a průmyslové komory.
Projekt Pospolu si neklade za cíl zavádět duální systém po vzoru Německa či Rakouska. Výsledky analýzy a dalších aktivit projektu využijeme k úvahám, zda mohou být některé principy, prvky a podněty přínosné pro rozvoj systému odborného vzdělávání v ČR a zda existují prvky duálních systémů, které by bylo možné zavést v ČR. Vybrané prvky duálních systémů jsou v současné době pilotovány v technických oborech vzdělání. Ověřené modely spolupráce pomohou implementovat takové prvky duálního systému, které lze v našem prostředí uplatnit a především pak udržet a rozvíjet.
Viola Horská
