Současná podoba autoevaluačních procesů

Autoevaluační plán celého subjektu je v současné době zpracován jako součást ŠVP pro základní školu speciální (příloha č. 7). Plán kontrolní činnosti, který je součástí Ročního plánu, vychází z cílů jakosti a dlouhodobých záměrů. Je podrobně rozpracován pro jednotlivá pracoviště – základní speciální a praktickou školu, speciální mateřskou školu a školní družinu s internátem. Na základě porovnání loňského a letošního  plánu kontrolní činnosti (školní rok 2009/2010 a 2010/2011) lze konstatovat, že oba vycházejí z výročních zpráv. Záměry kontrolní a hospitační činnosti v roce 2009/2010 se týkaly sledování profesionálního přístupu pracovníků k dětem, metodické zdatnosti pedagogických pracovníků a plnění hlavních úkolů školy, využívání alternativních metod práce v rehabilitačních třídách, dopadu DVPP na výchovně vzdělávací proces, tvorby ŠVP a týmové spolupráce. Pro rok 2010/2011 je plánovaná kontrolní činnost (příloha č. 8). Současně je v plánech kontrolní činnosti znatelná propojenost s plánovanými cíli  (příloha č. 1 a příloha č. 2). 

Hodnotící procesy speciální mateřské školy jsou rozvrženy v ŠVP do dvou úrovní – školy a třídy. Pro popis hodnotících aktivit zvolila MŠ tabulkovou formu (viz tabulka č.1 a 2). Uvádí, že „hodnocení používáme ve vztahu k dítěti a pedagogovi, pojem evaluace ve vztahu k MŠ, vzdělávacímu procesu, podmínkám, cílům a obsahu vzdělávání. Evaluační systém nám slouží jako zpětná vazba k posouzení kladů i případných nedostatků o kvalitě naší práce a podmínek pro ni vytvořených.“

Tabulka č. 1: Evaluace na školní úrovni

Předmět evaluace

Techniky evaluace

Časový plán

Odpovědnost pedagogů

Podmínky vzdělávání:

 

 

 

Věcné podmínky

Pozorování

1x ročně

Ředitelka školy a vedoucí učitelka

Životospráva

Pozorování

1x ročně

Třídní učitelky

Psychosociální podmínky

Diskuse, pozorování

1x ročně

Ředitelka, učitelky

Organizace

Porady, diskuse

1x ročně

Ředitelka, učitelky

Personální podmínky

Hospitace, monitoring, dokumentace o učitelích

1x ročně

Ředitelka

Spolupráce s rodiči

Rozhovory

1x ročně

Třídní učitelky, logoped

Řízení MŠ

Porady, hospitace, analýza dokumentů MŠ

1x ročně

Ředitelka

Cíle vzdělávání:

 

 

 

Dlouhodobé

Pozorování, porady

1x ročně

Učitelky, logoped

Dílčí

Analýzy příprav, kontroly třídní dokumentace, monitoring

1x ročně

Učitelky

Vzdělávací obsah

Diskuse, porady, analýzy příprav, analýza dokumentů tříd, analýzy produktů

1x ročně

Učitelky, logoped

 

Tabulka č. 2: Evaluace na úrovni třídy

Předmět evaluace

Techniky evaluace

Časový plán

Odpovědnost pedagogů

Integrované bloky

Diskuse, porady, analýzy příprav, analýzy produktů, portfolia dětí

po každém dokončení bloku

Učitelky, logoped

Hodnocení třídy dětí

Pozorování, analýzy příprav, portfolia dětí, kontrola třídní dokumentace, Edukačně hodnotící profil

2x ročně

Třídní učitelky

Hodnocení jednotlivých dětí

Pozorování, analýzy příprav, portfolia dětí, Edukačně hodnotící profil

2x ročně

Učitelky, logoped

Hodnocení sebe sama (sebereflexe)

Rozhovory, analýzy příprav

1x ročně

Ředitelka, učitelky, logoped

V další tabulce (příloha č. 9) jsou zpracovány cíle a kritéria pro jednotlivé oblasti hodnocení.

Z hlediska řízení celého subjektu patří k hodnotícím aktivitám především pedagogické rady. Ty probíhají podle předem stanoveného plánu (viz Roční plán) s předem danou pevnou strukturou. Jednotlivá pracoviště se setkávají společně s ředitelkou celého subjektu pravidelně každý měsíc.

Pedagogická rada speciální mateřské školy v listopadu 2009 měla následující průběh:

  • Kontrola závěrů z minulé porady.
  • Seznámení s výroční zprávou za rok 2008/2009.  
  • Hodnocení výchovně vzdělávacího procesu za I. čtvrtletí.
  • Příprava Mikulášského setkání se sponzory.
  • Zahájení příprav oslav 15.výročí založení školy.
  • Diskuse, závěry.

Během rady nedocházelo k zbytečnému  zdržování, jednání trvalo 1,5 hodinu.  Mluvilo se věcně, každá z učitelek měla dopředu písemně připraveno několik bodů týkajících se hodnocení výchovně vzdělávacího procesu. Hodnocení odpovídala  plánu kontrolní a hospitační činnosti v Ročním plánu školy. Některá byla zcela konkrétní, včetně jmen dětí. Hovořilo se o adaptaci nových dětí, strukturovaném učení a práci s obrázky u dětí s autismem, o vytváření individuálních plánů a zavádění deníčků včetně konzultací s rodiči u dětí s logopedickými vadami apod. Ředitelka školy chválila práci učitelek na základě kontrolní činnosti – hovořila o výborné spolupráci s rodiči, pozitivní atmosféře a vzdělávání v souladu se školním vzdělávacím programem. Seznámila přítomné s výroční zprávou a přímo z ní citovala. Na radě byla probírána také návštěva učitelek z Kociánky (taktéž speciální mateřská a základní škola), během níž došlo k výměně informací a zkušeností se vzděláváním dětí s postižením a speciálními vzdělávacími potřebami. Pedagogická rada speciální základní školy konaná v září 2010 byla zaměřená především na seznámení s ročním plánem školy a vzdělávací práci podle nového ŠVP v 1. a 7. třídě. Každý první pátek v měsíci se pak konají porady vedení. Vedení školy sestává ze 7 lidí – ředitelky školy, její zástupkyně, vedoucí vychovatelů, vedoucí učitelky speciální základní školy a vedoucí speciální mateřské školy, vedoucí kuchyně a školnice. 

Dalším nástrojem využívaným k hodnocení jsou pravidelné hospitace, které  provádí ředitelka školy. Ze zápisů o provedené hospitaci jsou patrné cíle hospitace, které korespondují se záměry vytyčenými v Ročním plánu školy. Popis sledovaných činností je detailní se zřetelem k zaměření hospitace. V závěrech jsou uvedena pouze pozitiva vzdělávací práce a obecná doporučení k dalšímu vzdělávání. Učitelky provádí pololetní hodnocení. Pololetní hodnotící zprávy speciální mateřské školy byly v minulých letech strukturovány odlišně; jedna byla například cíleně zaměřená na hodnocení všech podmínek, průběhu i výsledků vzdělávání. V druhé  nebyly podmínky vyhodnoceny všechny, z některých hodnotících výroků je bylo možné pouze tušit. Hodnocení bylo zaměřeno především na děti (jejich adaptaci, činnosti, některé výsledky vzdělávání) a spolupráci s rodiči. Vyplývala z něj pouze pozitivní zjištění. Cíle na další období nebyly stanoveny. Kritéria pro hodnocení tříd byla zpracována v únoru 2010 (viz příloha č. 10). To pomohlo k tomu, že pololetní hodnocení lze nyní využít jako validní informace a podklady pro zpracování výroční zprávy. Učitelky vždy na konci šk. roku   provádějí sebehodnocení. Pro tuto činnost nejsou jasně stanovené oblasti ani kritéria hodnocení, není používán předepsaný formulář. Z obsahu sebehodnocení není zcela zřetelné, zda se jedná o sebehodnocení učitelky či o hodnocení třídy. Prolínají se v něm jak oblast hodnocení výsledků, tak procesů. Rovněž není patrné, ve kterých oblastech došlo ke zlepšení. To lze vyčíst pouze z formulací týkajících se materiálního vybavení – „na základě mého požadavku a realizačního návrhu ukládání lehátek a lůžkovin byla zhotovena vestavná skříň, zajistila jsem výrobu a dodání krabic pro strukturované učení…“.

Ostatní formulace jsou spíše obecného a popisného charakteru, např.: „Stávající metody realizace vzdělávání byly plně dostačující. Ve třídě pro děti s autismem se striktně pracovalo podle metod Strukturovaného učení po dohodě se Speciálním pedagogickým centrem a osvědčilo se i pro děti ve třídě s kombinovanými vadami…“.

V závěru sebehodnocení mají učitelky plán dalšího rozvoje týkající se především dalšího vzdělávání, případně materiálního vybavení. Podle slov vedoucí učitelky speciální mateřské školy si práci hodnotí učitelky každého čtvrt roku – písemně si připraví podklady na pedagogickou radu a tam o svých závěrech diskutují s ředitelkou školy. Uvedla, že právě diskuse s ředitelkou školy považuje za stěžejní formu hodnocení práce učitelky. Z rozhovorů s učitelkami je zřejmé, že ty vidí priority pro hodnocení své práce odlišně. Jedna uvedla za nejefektivnější způsob hodnocení sebe i dětí videonahrávky, druhá konzultace s kolegyní. Jako nástroj pro hodnocení své práce neuvedla každoroční rozhovory s ředitelkou školy žádná z dotázaných. Ředitelka školy průběžně hodnotí všechny zaměstnance do formuláře (příloha č. 11) a poté s nimi hovoří.  Na těchto každoročních setkáních jednotlivých zaměstnanců s ředitelkou školy jsou vyslechnuty názory učitelů, ale také jejich potřeby a přání. Z tohoto tzv. průběžného hodnocení zaměstnanců vychází vedení školy při tvorbě plánu DVVP, při zadávání individuálních úkolů, při stanovování výše osobního příplatku, ale také při plánování. S novými zaměstnanci jsou prováděny rozhovory po třech měsících od jejich nástupu. Jak uvedla ředitelka, jejich cílem je zjistit, jak tito lidé vidí práci ve škole, a tím získat zpětnou vazbu o fungování školy.  Každoročně si všichni pedagogové sami píší požadavek, v čem chtějí být vzděláváni, což je zavedeno teprve dva roky. Zpětnou vazbu o kvalitě pedagogické práce učitelek dostává vedení školy také ze strany  Speciálně pedagogického centra (SPC). To navštěvují děti a žáci vzdělávaní v Elpisu pravidelně. Mezi školou a SPC je velmi úzká spolupráce postavená na bázi odborných vyšetření a doporučení, ale i konzultací. Pracovníci  SPC tedy mohou velmi erudovaně posoudit, jaké pokroky dělají děti v čase a jak tyto pokroky souvisejí se vzděláváním ve speciální škole Elpis. 

Shrnutí dílčích průběžných hodnotících aktivit, jejich analýzu a následné zpracování zprávy vlastního hodnocení školy provádí manažerka kvality po třech letech. Poslední vlastní hodnocení školy proběhlo v roce 2010 (první v roce 2007). Manažerka kvality využila pro doplnění informací  z průběžného hodnocení ještě další dva dotazníky. Jde o dotazník určený učitelům speciální základní školy  (příloha č. 12) a dotazník pro všechny zaměstnance školy (příloha č. 13). Zejména výsledky druhého dotazníku pak vhodně doplňují informace poskytované zprávou o vlastním hodnocení školy (viz níže). Hodnotící zprávy z roku 2010 jsou dvě – zpráva z vlastního hodnocení mateřské školy a celého právního subjektu. Mateřská škola  hodnotí svoje podmínky, průběh vzdělávání a výsledky na základě svého školního vzdělávacího programu zvlášť. Hodnotící zpráva za celý právní subjekt (mateřská škola speciální, základní  škola speciální, praktická škola, školní družina, internát, školní jídelna) využívá informace z hodnotící zprávy mateřské školy jako podklad pro hodnocení celého subjektu.