Šetření o spolupráci

Projekt Pospolu byl ukončen k 31. říjnu 2015. Všechny výstupy projektu najdete na Modulu Pospolu na Metodickém portálu RVP.cz na adrese http://pospolu.rvp.cz/. Na uvedeném místě budeme také příležitostně představovat novinky z oblasti spolupráce středních odborných škol a zaměstnavatelů. K odběru novinek se můžete přihlásit na stránce http://pospolu.rvp.cz/prihlaska-newsletter.


otaznik.jpg

Co bylo cílem podzimního šetření na školách?

Cílem šetření nejen ve školách, ale i u vybraných zaměstnavatelů bylo zmapovat aktuální situaci v oblasti spolupráce středních a vyšších odborných škol se zaměstnavateli v ČR zejména při realizaci odborné přípravy žáků v reálném pracovním prostředí. Šetření bylo zaměřeno rovněž na podchycení překážek a bariér této spolupráce a k navržení úprav legislativních opatření, které mají souvislost s optimalizací podpory spolupráce škol a zaměstnavatelů při realizaci odborného výcviku / odborné praxe.

Kolik jste oslovili škol a firem a kolik jich odpovědělo?

Prostřednictvím dodavatele jsme oslovili formou elektronického dotazníku celkem 1107 škol a 4500 zaměstnavatelů s více než 20 zaměstnanci. Vzorek oslovených subjektů pokrýval všechny skupiny oborů vzdělání a všechna odvětví ekonomických činností. Do dotazníkového šetření se zapojilo celkem 351 škol a 1069 zaměstnavatelů; v rámci tzv. došetření se zapojilo dalších 12 škol. Na dotazníkové šetření navázaly hloubkové rozhovory se zástupci 30 škol a 30 zaměstnavatelů. Jejich cílem bylo získat podrobnější informace o skutečnostech zjištěných v dotaznících.

Kde se můžeme s výsledky šetření seznámit?

V rámci veřejné zakázky „Šetření zaměstnavatelů“ bylo zpracováno několik dílčích materiálů, které byly zaměřeny do zmapování širšího kontextu spolupráce škol se zaměstnavateli. Vznikly dvě dílčí analytické studie (srovnávací analýza duálních systémů vzdělávání v Evropě a sekundární analýza výběrových šetření NÚV z období 2004-2012) a čtyři dílčí zprávy z realizovaných šetření ve školách a u zaměstnavatelů (zprávy z dotazníkových šetření a hloubkových rozhovorů). S výsledky šetření se můžete postupně seznamovat na webu projektu, kde budou uveřejňovány.

Co z šetření o spolupráce škol a firem vyplývá, co jste zjistili?

Předběžné výsledky šetření ukazují, že školy i zaměstnavatelé se shodují v některých zásadních otázkách a v jisté míře své odpovědi vzájemně zrcadlí. Jde o potěšující okolnost – potřeby a očekávání škol a zaměstnavatelů se ve většině případů setkávají. Ředitelé hodnotí jednoznačně pozitivně přínos spolupráce se zaměstnavateli pro školy i žáky a částečně také pro samotné zaměstnavatele. Podle ředitelů škol spolupráce se zaměstnavateli ve výsledku významně přispívá nejen ke snižování nezaměstnanosti absolventů středních odborných škol, ale také se podílí na celkovém snižování lokální nezaměstnanosti.

Většina škol uvádí, že odborný výcvik je nejčastěji realizován formou týdenních bloků s výrazným nárůstem hodin od 2. do 3. ročníku. Téměř tři čtvrtiny spolupracujících firem vnímá jako vyhovující týdenní a vícetýdenní bloky. Většina zaměstnavatelů by upřednostnila vyšší míru odborné přípravy ve firmách a menší ve škole. Pouze 12 % respondentů z řad zaměstnavatelů považuje za vyhovující variantu, kdy by si firmy vychovávaly své kvalifikované pracovníky samy (tj. preferují zavedení duálního systému).

Podle škol odborný výcvik (celý nebo alespoň jeho část) většinou hradí firma, ve které se výcvik koná. Ve čtvrtině případů nese náklady na odborný výcvik u smluvního partnera pouze škola. Téměř tři čtvrtiny respondentů z řad zaměstnavatelů uváděly, že financování odborného výcviku je řešeno v režii firmy, u 19 % v režii školy a 7 % firem uvedlo, že škola přispívá částečně.

Školy i zaměstnavatelé vnímají podobně bariéry vzájemné spolupráce. Školy uvádějí, že spolupráci škol a zaměstnavatelů zejména při odborném výcviku nejčastěji komplikuje nedostatek finančních prostředků ve školách a dostupnost vhodných firem z hlediska zaměření či oboru. Dalšími překážkami jsou často zmiňované lékařské prohlídky žáků, nastavení hygienických a bezpečnostních předpisů a absence daňového zvýhodnění pro firmy, v jejichž prostředí je odborný výcvik žáků realizován. V neposlední řadě školy poukazovaly na laxní přístup samotných žáků k odbornému výcviku a nedostatek zakázek v soukromém sektoru.

Odpovědi zaměstnavatelů tyto bariéry do značné míry odrážejí. Jako nejčastější překážku spolupráce se školami zaměstnavatelé vnímají problémy při komunikaci a obtížnou dohodu (28 %), nedostatek finančních prostředků (19 %) a dostupnost vhodných škol z hlediska dopravní obslužnosti (17 %). Zaměstnavatelé dále poukazovali na poměrně nízkou úroveň některých kompetencí absolventů SOŠ. Absolventům nejvíce chybí komunikační dovednosti (především u absolventů oborů s výučním listem 21 %), znalosti cizích jazyků (u absolventů oborů s výučním listem tento nedostatek identifikovalo 21 % respondentů) a schopnost nést zodpovědnost (také především u této skupiny uvádí 19 % firem). Nedostatek kvality vnímají zaměstnavatelé zejména v oboru strojírenství (obsluha a obrábění CNC strojů, svářeč, strojní zámečník, konstruktér), v oboru stavebnictví (zedník), ekonomie, elektro a obecně v technických oborech, dále také v profesích zdravotnického personálu a sociální práce.

K čemu výsledky šetření využijete?

Výstupy z šetření budou podkladem pro vytvoření návrhů legislativních a systémových opatření, které by pomohly zajistit optimální podmínky spolupráce škol a zaměstnavatelů v ČR, zkvalitnit odbornou přípravu žáků, více propojit odborné vzdělávání s praxí a přiblížit odborné vzdělávání požadavkům zaměstnavatelů. Získaná data z dotazníkových šetření, hloubkových rozhovorů a analýz dobré praxe v ČR a v Evropě budou využity také při úpravách obecných i aplikovaných modelů spolupráce škol a zaměstnavatelů pro kategorie dosaženého vzdělání H, M a L0 ve všech skupinách oborů vzdělání.

Další informace o šetření a jeho výsledcích najdete zde.