Duální systémy vzdělávání

Projekt Pospolu byl ukončen k 31. říjnu 2015. Všechny výstupy projektu najdete na Modulu Pospolu na Metodickém portálu RVP.cz na adrese http://pospolu.rvp.cz/. Na uvedeném místě budeme také příležitostně představovat novinky z oblasti spolupráce středních odborných škol a zaměstnavatelů. K odběru novinek se můžete přihlásit na stránce http://pospolu.rvp.cz/prihlaska-newsletter.


Zkušenosti s duálními systémy odborného vzdělávání v Evropě 

Hlavním cílem projektu Pospolu bylo navrhnout systémové změny, které povedou k efektivnější a snadnější spolupráci mezi školami a firmami. K tomuto cíli směřovaly všechny aktivity a výstupy projektu, o nichž jsme zájemce informovali prostřednictvím různých médií. Pro sestavení návrhů na opatření, která umožní zkvalitnit odbornou přípravu žáků a více propojit školy a zaměstnavatele při realizaci praktického vyučování, byly průběžně vyhledávány a analyzovány informace z různých zdrojů. Jedním z těchto zdrojů byla srovnávací analýza systémů odborného vzdělávání v Evropě a ve světě s důrazem na analýzu vzdělávacích systémů využívajících duálního vzdělávání, která byla zpracována v rámci veřejné zakázky Šetření zaměstnavatelů.

Koncepce duálního systému odborného vzdělávání je představena na příkladu pěti vzdělávacích soustav evropských zemí, v nichž je duální systém uplatňován. Srovnávací analýza popisuje základní charakteristiky duálních systémů odborného vzdělávání v Německu, Rakousku, Dánsku, Nizozemsku a Švýcarsku, které zasazuje do kontextu celé vzdělávací soustavy daných zemí. Hlavním cílem srovnávací analýzy bylo získat informace o tom, na jakých principech jsou duální systémy odborného vzdělávání založeny, jak v praxi fungují, v čem jsou si vzájemně podobné a v čem se odlišují. Výsledek analýzy jsme využili k úvahám, zda mohou být některé principy, prvky a podněty přínosné pro rozvoj systému odborného vzdělávání v ČR a zda existují některé prvky duálních systémů, které by bylo možné zavést v ČR.

Základním rysem duálních systémů je to, že žák má dvojí status. Ve škole je žákem a s podnikem má uzavřenou zaměstnaneckou smlouvu. Ukazuje se však, že mezi zeměmi, které mají zaveden duální systém odborného vzdělávání, lze nalézt nejen mnohé společné prvky, ale i dílčí odlišnosti. Vzhledem k variabilitě systémů je vhodné hovořit spíše o různých typech odborného vzdělávání. Typologie systémů odborného vzdělávání mohou být vytvářeny podle mnoha hledisek – podle toho, jak jsou rozděleny role a kompetence mezi klíčové aktéry duálního systému a jaké požadavky jsou na ně kladeny, dále podle toho, jaký je vztah vzdělávání k trhu práce, podle legislativních základů, forem financování, místa realizace odborného vzdělávání, míry standardizace a významu výstupních certifikátů, podle míry stratifikace a vnitřní soudržnosti systému apod.

Ze srovnávací analýzy vyplývá, že funkčnost duálního systému ve vybraných zemích je podmíněna řadou faktorů. Především je potřeba vzít v úvahu širší společensko-ekonomické podmínky v zemích, kde duální systém úspěšně funguje. Další faktorem, který zásadním způsobem ovlivňuje funkčnost duálního systému, je vazba mezi vzděláváním a trhem práce. Německo a Rakousko mohou sloužit jako příklad systémů přednostně orientovaných na trh práce. Je pro ně typická vysoká míra oborové stratifikace a standardizace profesní přípravy. Odpovědnost za odbornou přípravu žáků je přenesena na hospodářské a průmyslové komory.

Projekt Pospolu si nekladl za cíl zavádět duální systém po vzoru Německa či Rakouska, ale hledal zdroje inspirace pro zkvalitnění odborné přípravy žáků na pracovištích zaměstnavatelů a případné zavedení osvědčených prvků duálního systému do prostředí středního odborného vzdělávání v ČR. Vybrané prvky duálních systémů byly pilotně ověřeny v technických oborech vzdělání. Ověřené modely spolupráce pomohou implementovat takové prvky duálního systému, které lze v našem prostředí uplatnit a především pak udržet a rozvíjet.

K implementaci prvků duálního systému v ČR byla vydána tisková zpráva.

Dílčí analytickou studii k duálním systémům najdete zde zde (1,45 MB)
a přílohu k ní můžete stáhnout zde zde (2,66 MB).